Archeologové zkoumají u Roštění na Kroměřížsku germánské žárové pohřebiště z druhé poloviny 2. století našeho letopočtu. Objevili zbraně, jezdecké ostruhy, šperky, součásti opasků či nástroje. Mohlo by podle nich jít o pohřebiště germánského jezdectva, zřejmě nejvýznamnější v celé střední Evropě.
Archeologové zkoumají u Kroměříže pohřebiště germánského jezdectva z období markomanských válek
Pohřebiště pochází z doby římské, období markomanských válek mezi Germány a Římany. „Místo nese obrovské množství nálezů, které signalizují kontakty s Římskou říší. Jsou tady plechové nádoby, skleněné nádoby, to znamená zboží importované, které bylo mimořádně vzácné pro místní kmeny. Současně se tady nachází zbytky výstroje a bronzové ostruhy, to znamená zastoupení nějakých elitních jezdeckých jednotek. Pohřebiště je proto nejvýznamnější v celé střední Evropě,“ řekl Miroslav Popelka z Ústavu archeologické památkové péče Brno.
Ostruh zatím archeologové objevili přes čtyřicet. „Archeologický průzkum začal v červnu a potrvá do září, zatím bylo odkryto padesát sedm hrobů,“ řekl archeolog Tomáš Zeman.
Poblíž byl i vojenský tábor
Nedaleko Roštění v Pravčicích u Hulína už před časem archeologové nalezli římský vojenský tábor z daného období. Žárové pohřebiště objevil amatérský spolupracovník Ústavu archeologické památkové péče Brno před sedmi lety. Archeologové lokalitu průběžně monitorovali pomocí povrchových sběrů s využitím detektorů kovů.
Teď výzkum podpořil třemi miliony korun Zlínský kraj, garantem je Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které zřizuje kraj. „Protože jde bezpochyby o mimořádný objev a odhalení významného kulturního dědictví na území našeho kraje, rozhodli jsme se tuto aktivitu podpořit. Pomohli jsme tím urychlit realizaci archeologického výzkumu, s níž bylo potřeba začít co nejdříve, protože lokalita byla ohrožena potenciálním rabováním ze strany nelegálních hledačů kovů,“ vysvětlila krajská radní Zuzana Fišerová (Piráti). Podle Miroslava Popelky je projekt unikátní spojením více institucí, spolupracuje na něm i Archeologický ústav Akademie věd Brno a Muzeum Kroměřížska.
Obsah hrobů budou zkoumat v laboratořích
Archeologové zabrali asi hektar půdy, odstranili vrchní vrstvu a pak lokalitu rozdělili na síť čtverců velkých pět krát pět metrů. Část plochy už prozkoumali a práce jdou rychle. Předpokládají, že odkrytých hrobů bude více.
Žárové hroby se vyzvedávají v blocích hlíny, které putují do laboratoří Archeologického ústavu v Brně, kde je budou odborníci zkoumat. Jejich obsah zatím znám není, archeologové mají k dispozici předměty nebo jejich části, které byly mimo hroby a ve vrchních částech půdy. Jde o bronzové i železné předměty, části nádob, hroty kopí. Zajímavostí je podle archeologů to, že badatelé zatím neobjevili žádné meče.
Lokalita se nachází mezi poli na kraji obce. „Pravděpodobně jde o jedno z posledních pohřebišť tohoto druhu, které je možné prozkoumat, protože jsou dlouhodobě ničena mechanizací. Poslední pohřebiště se našlo před asi dvaceti lety a myslím, že ta šance se bude stále snižovat,“ uvedl Popelka. Po prozkoumání a odborném ošetření by měly být nalezené předměty uloženy v Muzeu Kroměřížska, v depozitářích v Rymicích. „Návštěvníci je budou moci prohlédnout díky otevřeným depozitům, na výstavách i dalších doplňkových akcích. Alespoň malou ukázku nálezů bychom pro veřejnost chtěli připravit co nejdřív,“ řekla radní Fišerová.
