Archeologové našli unikátní poklad skoro osmi set mincí z doby posledních Přemyslovců

7 minut
Archeologové našli na Písecku poklad z dob Přemysla Otakara II.
Zdroj: ČT24

Jeden z největších pokladů se podařilo najít na Sepekovsku v Jihočeském kraji. Je unikátní nejen rozsahem, ale také tím, v jak dokonalém stavu se asi osm stovek mincí dochovalo.

Minulou neděli se podařil na Sepekovsku odhalit poklad v podobě téměř osmi stovek stříbrných mincí. Od té doby tým archeologů území dále prozkoumával a udržoval místo v největší tajnosti. Během úterý dojde k vybargování celého pole a následně k ukončení výzkumu.

Jedná se o jeden z největších mincovních pokladů z období posledních Přemyslovců (tedy ze 13. století), který byl kdy v Čechách vůbec nalezen. 

První minci našel šťastnou náhodou nálezce, který vše poctivě ohlásil a archeologové tak mohli začít okamžitě hledat. Mince nebyly nalezené v žádné nádobě, odborníci proto předpokládají, že byly uložené v nějakém měkkém obalu. Mohlo se podle nich jednat o nález z mincovny –⁠ nahrává tomu fakt, že všechny mince jsou jednoho typu.

Po ošetření v muzeu budou katalogizovány a celý poklad bude detailně zpracován, podle archeologů i v nějaké publikaci. Lidé je později uvidí také na nějaké krátkodobé výstavě. Martin Pták z Prácheňského muzea v Písku uvedl, že poničená je jen malá část mincí, pravděpodobně orbou. Mince byly zřejmě do země uloženy velmi krátce po ražbě, z jejich opotřebení to totiž nevypadá, že by prošly oběhem.

Co víme o pokladu

Jedná se o takzvané brakteáty, tedy jednostranně ražené stříbrné mince. Bývaly velmi tenké, od toho i jejich název –⁠ slovo braktea znamená latinsky plíšek. Na našem území byly zavedené na počátku 13. století Přemyslem Otakarem I., aby nahradily v té době silně znehodnocené denáry.

Mívaly miskovitý nebo knoflíkovitý tvar, který vznikl po úderu razidla. Ty nově nalezené jsou vyrobené z téměř ryzího stříbra.

Brakteáty jsou takzvané němé mince, nebyla na nich uváděna jména panovníků. Na těch z nového nálezu je zobrazena jen hlava panovníka s korunou a kolem něj ryby.

Historická hodnota pokladu je podle archeologa Tomáše Hiltchera veliká. Hiltcher míní, že mince nevlastnil sedlák. „Spíše to odkazuje na elity, šlechtu nebo církev,“ uvedl. Finanční hodnotu nedokázal odhadnout. Ceny u těchto případů vycházejí od aukčních síní a ve chvílích, kdy je mincí hodně, hodnota rapidně klesá, dodal.

Důkaz o poctivosti?

„Je to čtvrtý nález středověkého depotu mincí, který se k nám za posledních pět let dostal, což je úžasná věc. Svědčí o tom, že lidé jsou stále poctiví a nenechají si ty věci pro sebe. Nejzajímavější byl nález denárů z 11. století v nádobě, zhruba tři roky zpátky,“ přiblížil Hiltcher.

Šlo o středověký poklad 1341 mincí, který na jaře 2017 našla žena v obci Řeteč na Písecku. Stříbrné denáry Břetislava I. a Spytihněva II. z 11. století vážily 1330 gramů. Ve stejném roce se v Kučeři na Písecku v areálu soukromého zemědělce našel ještě soubor více než tisíce mincí z 15. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 3 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...