Archeologové našli unikátní poklad skoro osmi set mincí z doby posledních Přemyslovců

Nahrávám video

Jeden z největších pokladů se podařilo najít na Sepekovsku v Jihočeském kraji. Je unikátní nejen rozsahem, ale také tím, v jak dokonalém stavu se asi osm stovek mincí dochovalo.

Minulou neděli se podařil na Sepekovsku odhalit poklad v podobě téměř osmi stovek stříbrných mincí. Od té doby tým archeologů území dále prozkoumával a udržoval místo v největší tajnosti. Během úterý dojde k vybargování celého pole a následně k ukončení výzkumu.

Jedná se o jeden z největších mincovních pokladů z období posledních Přemyslovců (tedy ze 13. století), který byl kdy v Čechách vůbec nalezen. 

První minci našel šťastnou náhodou nálezce, který vše poctivě ohlásil a archeologové tak mohli začít okamžitě hledat. Mince nebyly nalezené v žádné nádobě, odborníci proto předpokládají, že byly uložené v nějakém měkkém obalu. Mohlo se podle nich jednat o nález z mincovny –⁠ nahrává tomu fakt, že všechny mince jsou jednoho typu.

Po ošetření v muzeu budou katalogizovány a celý poklad bude detailně zpracován, podle archeologů i v nějaké publikaci. Lidé je později uvidí také na nějaké krátkodobé výstavě. Martin Pták z Prácheňského muzea v Písku uvedl, že poničená je jen malá část mincí, pravděpodobně orbou. Mince byly zřejmě do země uloženy velmi krátce po ražbě, z jejich opotřebení to totiž nevypadá, že by prošly oběhem.

Co víme o pokladu

Jedná se o takzvané brakteáty, tedy jednostranně ražené stříbrné mince. Bývaly velmi tenké, od toho i jejich název –⁠ slovo braktea znamená latinsky plíšek. Na našem území byly zavedené na počátku 13. století Přemyslem Otakarem I., aby nahradily v té době silně znehodnocené denáry.

Mívaly miskovitý nebo knoflíkovitý tvar, který vznikl po úderu razidla. Ty nově nalezené jsou vyrobené z téměř ryzího stříbra.

Brakteáty jsou takzvané němé mince, nebyla na nich uváděna jména panovníků. Na těch z nového nálezu je zobrazena jen hlava panovníka s korunou a kolem něj ryby.

Historická hodnota pokladu je podle archeologa Tomáše Hiltchera veliká. Hiltcher míní, že mince nevlastnil sedlák. „Spíše to odkazuje na elity, šlechtu nebo církev,“ uvedl. Finanční hodnotu nedokázal odhadnout. Ceny u těchto případů vycházejí od aukčních síní a ve chvílích, kdy je mincí hodně, hodnota rapidně klesá, dodal.

Důkaz o poctivosti?

„Je to čtvrtý nález středověkého depotu mincí, který se k nám za posledních pět let dostal, což je úžasná věc. Svědčí o tom, že lidé jsou stále poctiví a nenechají si ty věci pro sebe. Nejzajímavější byl nález denárů z 11. století v nádobě, zhruba tři roky zpátky,“ přiblížil Hiltcher.

Šlo o středověký poklad 1341 mincí, který na jaře 2017 našla žena v obci Řeteč na Písecku. Stříbrné denáry Břetislava I. a Spytihněva II. z 11. století vážily 1330 gramů. Ve stejném roce se v Kučeři na Písecku v areálu soukromého zemědělce našel ještě soubor více než tisíce mincí z 15. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...