Nálezce pokladu ze sedmnáctého století má od Pardubického kraje dostat přes půl milionu

Nálezci pokladu stříbrných a zlatých mincí převážně ze sedmnáctého století, který byl zakopaný u obce Vysoká u Jevíčka na Svitavsku, zaplatí Pardubický kraj 560 tisíc korun. Jde o největší známý a dochovaný poklad mincí z tohoto období na historickém území Moravy. Částku ještě musí schválit v červnu zastupitelé, uvedl kraj.

„Zákonné nálezné se vypočítává maximálně jako hodnota drahých kovů, což může být pro nálezce demotivační, rozhodli jsme se v tomto mimořádném případu nálezce ocenit darem Pardubického kraje, který zohlední kulturně historickou hodnotu nálezu,“ sdělil náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj).

Poklad nálezce objevil náhodou 8. července 2020. Našel v zemině rozryté divokou zvěří 227 mincí. Vše ještě téhož dne ohlásil archeologickému oddělení Regionálního muzea v Litomyšli, které hned zahájilo záchranný výzkum. Zapojili se i spolupracovníci muzea s detektory, kteří identifikovali dvě místa s největší koncentrací mincí.

Nakonec se povedlo shromáždit 7099 mincí. Nejstarší byl polský půlgroš Vladislava II. Jagella z let 1431 až 1434. Drtivá většina pochází z konce šestnáctého století až z šedesátých let sedmnáctého století. Nejmladší mince jsou z roku 1671.

Dukáty a tolary měly velkou kupní sílu, obyčejný člověk s nimi přišel do styku málokdy. Pocházejí většinou ze severní Itálie, Nizozemska, Německa. Zlatých dukátů bylo dvanáct, stříbrných tolarových mincí šestatřicet, půltolarových dvanáct. Většinu pokladu pak tvoří drobné mince používané k běžnému platebnímu styku. Pocházejí především z českých a rakouských zemí.

„Celkově by se v sedmnáctém století dalo za tento poklad koupit buď přibližně pětadvacet tažných koní, nebo sedmdesát krav, 280 ovcí či 1500 hus. Poklad se stal součástí sbírek Regionálního muzea v Litomyšli. V současné době je ještě zpracováván v Moravském zemském muzeu v Brně a brzy o něm vyjde kniha,“ uvedla Zuzana Nováková z tiskového odboru kraje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 8 hhodinami

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
před 9 hhodinami

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
před 20 hhodinami

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
12. 9. 2026

Dopravní fond má mít rekordních 183 miliard. Opozice volá po jasných prioritách

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.
12. 9. 2026

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
12. 9. 2026

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.