V Náhorním Karabachu se znovu tvrdě bojovalo, a to navzdory příměří vyhlášenému v sobotu. Podle „ministra obrany“ této enklávy v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem padlo dalších 43 jejích vojáků. V konfliktu má za sebou Ázerbájdžán podporu Turecka. Přitom právě v Turecku žije i arménská menšina, která má v nynější zjitřené atmosféře obavy o své bezpečí.
Arméni v Turecku se kvůli napětí kolem konfliktu v Náhorním Karabachu bojí o své bezpečí
Události ČT: Obavy arménské menšiny v Turecku (zdroj: ČT24)
Do života Arménů v Istanbulu se vkradl strach. Jedním z mála, kteří svolili veřejně promluvit, je aktivistka Natali Avazjanová. „Lidé se bojí a jsou zticha. Jen pár nás mluví nahlas,“ potvrzuje Avazjanová.
Ti, kteří mluví nahlas, mají jedno společné. Tvrdí, že jim jde v první řadě o mír. „Lidé namítají, že Arméni udělali to a ono. Ano, ale také v Arménii umírají děti. Dávat hlas jen jedné straně je špatně,“ dodává aktivistka.
Nacionalisté demonstrovali v Armény obydlených čtvrtích
Obavy Arménů nejsou nové. Za první světové války se jich v Osmanské říši šest set tisíc až více než milion stalo obětí masakrů považovaných za genocidu. Turecká vláda toto označení odmítá.
Po vypuknutí bojů o Náhorní Karabach se v Istanbulu objevily vlajky Ázerbájdžánu, který Ankara hlasitě podporuje, a místní nacionalisté pořádali demonstrace ve čtvrtích, kde bydlí mnoho arménských křesťanů. Jejich instituce od té doby stráží policie.
Arménský patriarchát v Istanbulu se v této atmosféře zdržel jakýchkoli politických nebo jednostranných prohlášení. Patriarcha pouze oznámil, že se modlí za mír.
Arménský novinář: Obě strany vedou informační válku
Arménský týdeník Agos má policejní ochranu už třináct let, konkrétně od vraždy někdejšího šéfredaktora Hranta Dinka tureckým pravicovým radikálem. „V dobách napětí se šíří atmosféra nenávisti, která se lehce může zvrhnout ve zločin,“ podotýká komentátor týdeníku Pakrat Estukjan.
Novinář tvrdí, že Agos nikomu nestraní – na rozdíl od tureckých provládních médií. „Obě strany vedou také informační válku. Snažíme se to mít na mysli,“ připouští Estukjan.
Arménští křesťané žijí na území dnešního Turecka dva tisíce let, komunita se ale stále zmenšuje. Podle odhadů nyní čítá padesát tisíc lidí.