Válka o Náhorní Karabach nabírá na síle. Arménské síly hlásí taktický ústup na několika místech fronty a intenzivně tlačí na Rusko, aby jim poskytlo pomoc, informoval z Jerevanu zpravodaj ČT David Borek. Dodal, že na obou stranách fronty jsou hlášeny dělostřelecké útoky. Ázerbájdžán je odhodlán dobýt území Karabachu, v čemž ho podporuje Turecko. Jeho ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu v Baku kritizoval mezinárodní výzvy k příměří s tím, že Arménie musí opustit okupované oblasti.
Poslední tři dny jsou podle Borka velmi živé na bitevním poli i na ambasádách. Pokračuje trend eskalace, karabašské síly v úterý podle Reuters ohlásily další dvacítku mrtvých vojáků, čímž bilance vzrostla na 244 obětí v armádě.
V pondělí bylo podle Borka hlášeno asi dvacet dělostřeleckých útoků na správní středisko Náhorního Karabachu Stěpanakert a další města. Zároveň Arméni ostřelovali města v Ázerbájdžánu. V pondělí odpoledne karabašské vojenské vedení informovalo, že provádí taktický ústup na částech fronty. Prý to je gesto, které má ušetřit životy vojáků na obou stranách.
„Arménie se snaží pohnout Kremlem, aby vojensky a diplomaticky vystoupil na její podporu,“ vysvětlil Borek. Rusko je tradičním spojencem křesťanské Arménie, která má v Moskvě vlivnou diasporu. V jejím soupeření se silně sekularizovaným muslimským Ázerbájdžánem se však spíš snaží hrát roli zprostředkovatele a zatím výrazněji do války nevstoupilo.
Hlavním spojencem Ázerbájdžánu je Turecko, které se naopak angažuje aktivně. Oba státy pojí blízká etnická a jazyková příbuznost i velice konfliktní vztahy s Arménií. Šéf turecké diplomacie Cavusoglu v úterý navštívil Baku a dal podle Reuters jasně najevo, že jeho cílem je změna statu quo i za cenu bojů: „Ze světa přichází výzvy k okamžitému příměří. A pak co? Příměří bylo dosud a co se dělo?“
Karabach s přilehlými oblastmi je od války, která skončila v roce 1994, pod kontrolou Arménů, kteří tam zůstali na rozdíl od statisíců uprchlých Ázerbájdžánců. Podle mezinárodního práva však patří Ázerbájdžánu, který se ho opakovaně pokouší dobýt. Jeho vláda podle zpravodaje ČT v Baku Václava Černohorského proto výzvy k příměří také odmítá do té doby, než se arménské síly kompletně stáhnou z okupovaných území.
Zoceleni v horském boji
Do války jsou na arménské straně zapojeny dvě síly, které jsou sice provázané, ale fungují samostatně: arménská armáda a ozbrojené síly nikým neuznaného Náhorního Karabachu, který fakticky existuje jako nezávislý stát.
V Karabašské armádě slouží podle dostupných informací na 20 tisíc vojáků z celkových 150 tisíc obyvatel oblasti. „Jsou velice dobře vycvičení a zocelení boji. Je to klasický případ obranné taktické vojenské doktríny, kdy Karabach a jeho armáda hájí vyvýšené pozice před útoky, které přicházejí z ázerbájdžánských nížin,“ popsal Borek s tím, že třicet let v tom byli úspěšní.
Karabašské síly nemají nejlepší techniku, například letectvo. Mají však dost mužů, pěchoty připravené k boji v horském terénu a dělostřelectvo. Arménská armáda má více mužů i lepší techniku včetně letectva. Obě síly jsou propojeny, a to i operačně. Arménské jednotky jsou běžně nasazovány do Karabachu.
V Jerevanu při současném zostření vznikla provizorní rekrutační střediska, Borkův štáb navštívil jedno například v hudební škole. Prezident vyzval k dobrovolným zápisům, což má odezvu. Zpravodaj zaznamenal lidi, kteří přijeli ze zahraničí z arménské diaspory, aby se mohli zapsat do armády. Arménie je také v režimu stanného práva, který zahrnuje zákaz pro muže v bojeschopném věku opustit zemi.
„Ázerbájdžánská armáda má více mužů i techniky,“ poznamenal Černohorský s tím, že disponuje také velmi moderními útočnými bezpilotními letouny izraelské a turecké výroby. Země si drony nebo třeba turecké obrněné transportéry mohla dovolit koupit díky tomu, že má na rozdíl od Arménie velké finanční prostředky z ropy a zemního plynu.
K válce se v úterý vyjádřil také syrský prezident Bašár Asad v rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti. Obvinil z podněcování konfliktu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Prohlásil také, že Turci do oblasti vozí bojovníky ze Sýrie. Svědectví o tom dříve přinesla i západní média.
Írán, který sousedí s oběma zeměmi, tvrdí, že připravuje mírový plán pro zklidnění situace. K okamžitému zastavení bojů vyzval v pondělí ruský prezident Vladimir Putin a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval Turecko, aby pomohlo boje mírovou cestou ukončit.
