Poslední díl mostu na Pelješac spojil oblast Dubrovníku se zbytkem Chorvatska

3 minuty
Události: Most spojil oblast Dubrovníku se zbytkem Chorvatska
Zdroj: ČT24

Připevněním posledního segmentu budovaného mostu na poloostrov Pelješac se spojila dosud oddělená oblast kolem města Dubrovník se zbytkem Chorvatska. Most při cestě do jižní Dalmácie umožní zřejmě už příští léto objet úzký pobřežní koridor patřící Bosně, která proti projektu opakovaně protestovala.

Pelješský most je označován za nejdůležitější infrastrukturní projekt současného Chorvatska, o jeho stavbě se debatovalo již od získání nezávislosti před 30 lety. Spolu s přilehlými komunikacemi se cena zhruba 2400 metrů dlouhého mostu vyšplhala na přibližně 420 milionů eur (10,8 miliardy korun), přičemž část nákladů financuje Evropská unie. Stavbu konstrukce se dvanácti pilíři a 165 segmenty provádí čínská stavební firma.

„Dnes večer se chorvatské území sjednocuje. Pelješský most spojuje Chorvatsko. Jsme hrdí a díky všem,“ napsal ve středu pozdě večer premiér Andrej Plenković, který události osobně přihlížel. „Tímto realizujeme strategický národní zájem. Toto je nejlepší důkaz, že členství v EU pomáhá Chorvatsku v této realizaci,“ citovala jej televize N1.

U mostu se shromáždily stovky občanů, mimo jiné aby si prohlédly slavnostní ohňostroj. Další lidé k mostu také připluli na padesáti lodích.

Protest

Bosna v minulých letech opakovaně žádala, aby Chorvatsko realizaci silničního projektu zastavilo. Podle ní stavba porušuje její právo přístupu k otevřenému moři. To Záhřeb odmítá s tím, že největší rozpětí mezi pilíři 285 metrů spolu s výškou 33 metrů zabezpečují bezproblémový průjezd lodí do jediného bosenského přístavu Neum.

Koridor rozdělující chorvatskou Dalmácii na dvě části vznikl v roce 1699 jako součást Osmanské říše. Jeho cílem bylo zajistit, aby tehdejší Dubrovnická republika nehraničila s konkurenčními Benátkami. Dokončení mostní konstrukce proto místní média vykreslují jako dějinnou událost a dovršení více než tři století starého snu o spojení chorvatského území do jednoho celku.

Most by podle odhadů šéfa provozovatele silniční sítě Hrvatske ceste Josipa Škoriče mohl být zprovozněn už v březnu příštího roku, nově budovaná navazující silnice na Pelješaci pak v červnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 45 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 48 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...