Vyvražďování Arménů začalo před 105 lety, během první moderní genocidy zemřelo přes 1,5 milionu lidí

24. dubna roku 1915 –⁠ datum, které historici označují za začátek první genocidy v moderních dějinách světa. Během ní Osmani zavraždili nebo vyhladověli k smrti více než 1,5 milionu Arménů. Nástupnický stát osmanské říše ­ –⁠ Turecko ­–⁠ označení genocida odmítá, podle vlády i místních historiků šlo o přesídlení obyvatel z bojové linie.

Za genocidu považuje arménskou tragédii okolo třiceti států na světě. Česká republika se k nim připojila v roce 2017.

O získání práv se Arméni snažili už od připojení k osmanské říši v 16. století. Například nesměli jezdit na koni, platili vyšší daně a nemohli držet zbraně. Také se jednalo o menšinu hlásící se ke křesťanství, a to v převážně muslimské zemi.

Jako důvod k přesunu a likvidaci více než jednoho a půl milionu lidí uvedli tehdejší představitelé osmanské říše sabotáž války. Přitom sice na části bojové linie docházelo k přechodu Arménů k jednotkám carského Ruska, nejednalo se ale o masovou dezerci.

Během večera 24. dubna roku 1915 byly v Konstantinopoli (dnešním Istanbulu) zatčeny a zavražděny více než tři stovky arménských intelektuálů, politiků a podnikatelů. Tato událost odstartovala následnou násilnou deportaci zbytku arménského obyvatelstva.

Deportace probíhala ve dvou fázích, nejdřív Osmané zastřelili bojeschopné muže, pak ostatní obyvatele vyhnali na nucenou cestu do pouště na území dnešní Sýrie.

Z výstavy Kus arménské duše
Zdroj: Josef Bosák/Czech Photo Centre

„Lidem zakázali vzít si osla, vše si tedy museli nést sami. Na východě, kde byla železnice, je nahnali do vagonu na dobytek. Do jednoho se vešlo i sto lidí, byli bez jídla a bez vody. Cílem nebylo, aby někdo do sběrného tábora dojel,“ popisuje pro projekt Moderní historie Gevorg Avetysian, Armén žijící v Česku.

Lidé, kteří přežili transport a pobyt v koncentračních táborech, museli podle něj v poušti u syrského Damašku několik dní pochodovat bez jídla a vody. Byl to první pochod smrti v moderních dějinách. Někteří přeživší z transportu byli hromadně vražděni v jeskyních. Před vchodem rozdělali vojáci oheň, takže většina lidí buď uhořela, nebo se udusila zplodinami.

Proč se vláda osmanské říše rozhodla pro systémovou likvidaci arménského obyvatelstva?

Už od připojení území Arménie k osmanské říši bylo hlavním problémem společného soužití rozdílné náboženství. V říši dominoval islám, arménský národ se hlásil k východnímu křesťanství. Spory se mezi osmanskou říší a dvoumilionovou arménskou menšinou začaly zhoršovat v polovině 19. století, kdy začalo arménské národní obrození.

Na rozkaz tehdejšího sultána Abdilhamida II. bylo mezi lety 1894 a 1896 na 300 tisíc Arménců zavražděno. Po revoluci v osmanské říši a nástupu reformní vlády takzvaných Mladých Turků v roce 1908 pokračoval útlak této menšiny. Cílem bylo vytvořit homogenní společnost bez národnostních minorit.

obrázek
Zdroj: ČT24

V době první světové války vládl v osmanské říši triumvirát tří pašů. Do armády narukovali i Arménci. Většina z nich byla poslána bojovat na Kavkaz proti kulturně bližším Rusům. Po prohrané bitvě u Sarikamiše byli za viníky označeni právě Arméni a to posloužilo jako hlavní záminka masakru.

Sloužící vojáci byli odzbrojeni a odvoláni z míst bojů nebo rovnou stříleni za dezerci. Ti, kteří přežili, byli násilně odsunuti do sběrných táborů a poté dál do pouště u Damašku.

„Můj dědeček byl na začátku války v armádě. Když se dozvěděl o tom, že Arméni bojující v armádě jsou zabíjeni za dezerci, tak utekl. Když se vrátil do rodné vesnice, byla prázdná. Většina rodiny byla zabita, utekli jen dva další členové naší rodiny,“ vzpomíná otec Barseg (Artur Pilovčan), arménský kněz působící v Praze.

Papež František v Arménii
Zdroj: Reuters

Některá města s početnou arménskou menšinou proti čistkám povstala. Například město Van se bránilo přesile tureckých jednotek skoro měsíc, dokud ho neosvobodily jednotky carského Ruska. Po mezinárodním tlaku byli v rozpadající se poválečné osmanské říši všichni tři pašové v nepřítomnosti odsouzeni k smrti. Do roku 1921 byli pašové postupně vypátráni a zabiti arménskými komandy smrti.

Podle Turecka nešlo o genocidu, ale nutné přesídlení obyvatel

Historický výklad událostí po roce 1915 dodnes vyvolává kontroverze a řada států odmítá, že by se jednalo o genocidu. Podle současné turecké vlády šlo o nucený přesun obyvatel. Například v minulém roce turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tvrdě odsoudil americké kongresmany za to, že uznali arménskou genocidu. Pohrozil zhoršením vztahů, tureckou odvetou a pozval si amerického velvyslance k podání vysvětlení.

Česká vláda genocidu uznala před třemi lety. „Většina historických pramenů, příběhů lidí a faktů mluví jasně. Jednalo se o cílené vyvraždění jedné rasy ze společnosti a odstranění její kulturní elity,“ vysvětluje český historik Jaroslav Šebek.

V roce 2016 při návštěvě Arménie se k tlaku na Turecko připojil i papež František, který jako první hlava katolické církve v historii též nazval události genocidou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
před 2 hhodinami

Teherán svolal prorežimní manifestace, internet blokuje už přes tři dny

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump se ve čtvrtek sejde s lídryní venezuelské opozice Machadovou, píše Reuters

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.
před 6 hhodinami

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů. I spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem zrušilo v pondělí kvůli sněžení a mrazu stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku. Velmi nízké teploty hlásí také Finsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Loni bylo na Ukrajině zabito nejméně 2514 civilistů, tvrdí OSN

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.
před 8 hhodinami

Írán navrhl jednání s USA, tvrdí Trump. Protesty si zřejmě vyžádaly stovky mrtvých

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 648 lidí, uvedla v pondělí pozdě odpoledne SEČ nevládní organizace Iran Human Rights (IHR). Neoficiální údaje hovoří i o více než šesti tisících mrtvých. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Britský regulátor kvůli sexualizovaným fotkám vyšetřuje síť X

Vyšetřování americké platformy X miliardáře Elona Muska zahájil britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom. Je to v souvislosti se skandálem, kdy chatbot Grok na žádost uživatelů na síti X generuje sexualizované fotografie žen a dětí. Ofcom se zabývá podezřením, že síť nedostatečně chrání uživatele před nezákonným obsahem, uvedl úřad v pondělním sdělení. Malajsie a Indonésie během víkendu jako první země na světě přístup ke Groku zablokovaly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...