Vyvražďování Arménů začalo před 105 lety, během první moderní genocidy zemřelo přes 1,5 milionu lidí

24. dubna roku 1915 –⁠ datum, které historici označují za začátek první genocidy v moderních dějinách světa. Během ní Osmani zavraždili nebo vyhladověli k smrti více než 1,5 milionu Arménů. Nástupnický stát osmanské říše ­ –⁠ Turecko ­–⁠ označení genocida odmítá, podle vlády i místních historiků šlo o přesídlení obyvatel z bojové linie.

Za genocidu považuje arménskou tragédii okolo třiceti států na světě. Česká republika se k nim připojila v roce 2017.

O získání práv se Arméni snažili už od připojení k osmanské říši v 16. století. Například nesměli jezdit na koni, platili vyšší daně a nemohli držet zbraně. Také se jednalo o menšinu hlásící se ke křesťanství, a to v převážně muslimské zemi.

Jako důvod k přesunu a likvidaci více než jednoho a půl milionu lidí uvedli tehdejší představitelé osmanské říše sabotáž války. Přitom sice na části bojové linie docházelo k přechodu Arménů k jednotkám carského Ruska, nejednalo se ale o masovou dezerci.

Během večera 24. dubna roku 1915 byly v Konstantinopoli (dnešním Istanbulu) zatčeny a zavražděny více než tři stovky arménských intelektuálů, politiků a podnikatelů. Tato událost odstartovala následnou násilnou deportaci zbytku arménského obyvatelstva.

Deportace probíhala ve dvou fázích, nejdřív Osmané zastřelili bojeschopné muže, pak ostatní obyvatele vyhnali na nucenou cestu do pouště na území dnešní Sýrie.

Z výstavy Kus arménské duše
Zdroj: Josef Bosák/Czech Photo Centre

„Lidem zakázali vzít si osla, vše si tedy museli nést sami. Na východě, kde byla železnice, je nahnali do vagonu na dobytek. Do jednoho se vešlo i sto lidí, byli bez jídla a bez vody. Cílem nebylo, aby někdo do sběrného tábora dojel,“ popisuje pro projekt Moderní historie Gevorg Avetysian, Armén žijící v Česku.

Lidé, kteří přežili transport a pobyt v koncentračních táborech, museli podle něj v poušti u syrského Damašku několik dní pochodovat bez jídla a vody. Byl to první pochod smrti v moderních dějinách. Někteří přeživší z transportu byli hromadně vražděni v jeskyních. Před vchodem rozdělali vojáci oheň, takže většina lidí buď uhořela, nebo se udusila zplodinami.

Proč se vláda osmanské říše rozhodla pro systémovou likvidaci arménského obyvatelstva?

Už od připojení území Arménie k osmanské říši bylo hlavním problémem společného soužití rozdílné náboženství. V říši dominoval islám, arménský národ se hlásil k východnímu křesťanství. Spory se mezi osmanskou říší a dvoumilionovou arménskou menšinou začaly zhoršovat v polovině 19. století, kdy začalo arménské národní obrození.

Na rozkaz tehdejšího sultána Abdilhamida II. bylo mezi lety 1894 a 1896 na 300 tisíc Arménců zavražděno. Po revoluci v osmanské říši a nástupu reformní vlády takzvaných Mladých Turků v roce 1908 pokračoval útlak této menšiny. Cílem bylo vytvořit homogenní společnost bez národnostních minorit.

obrázek
Zdroj: ČT24

V době první světové války vládl v osmanské říši triumvirát tří pašů. Do armády narukovali i Arménci. Většina z nich byla poslána bojovat na Kavkaz proti kulturně bližším Rusům. Po prohrané bitvě u Sarikamiše byli za viníky označeni právě Arméni a to posloužilo jako hlavní záminka masakru.

Sloužící vojáci byli odzbrojeni a odvoláni z míst bojů nebo rovnou stříleni za dezerci. Ti, kteří přežili, byli násilně odsunuti do sběrných táborů a poté dál do pouště u Damašku.

„Můj dědeček byl na začátku války v armádě. Když se dozvěděl o tom, že Arméni bojující v armádě jsou zabíjeni za dezerci, tak utekl. Když se vrátil do rodné vesnice, byla prázdná. Většina rodiny byla zabita, utekli jen dva další členové naší rodiny,“ vzpomíná otec Barseg (Artur Pilovčan), arménský kněz působící v Praze.

Papež František v Arménii
Zdroj: Reuters

Některá města s početnou arménskou menšinou proti čistkám povstala. Například město Van se bránilo přesile tureckých jednotek skoro měsíc, dokud ho neosvobodily jednotky carského Ruska. Po mezinárodním tlaku byli v rozpadající se poválečné osmanské říši všichni tři pašové v nepřítomnosti odsouzeni k smrti. Do roku 1921 byli pašové postupně vypátráni a zabiti arménskými komandy smrti.

Podle Turecka nešlo o genocidu, ale nutné přesídlení obyvatel

Historický výklad událostí po roce 1915 dodnes vyvolává kontroverze a řada států odmítá, že by se jednalo o genocidu. Podle současné turecké vlády šlo o nucený přesun obyvatel. Například v minulém roce turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tvrdě odsoudil americké kongresmany za to, že uznali arménskou genocidu. Pohrozil zhoršením vztahů, tureckou odvetou a pozval si amerického velvyslance k podání vysvětlení.

Česká vláda genocidu uznala před třemi lety. „Většina historických pramenů, příběhů lidí a faktů mluví jasně. Jednalo se o cílené vyvraždění jedné rasy ze společnosti a odstranění její kulturní elity,“ vysvětluje český historik Jaroslav Šebek.

V roce 2016 při návštěvě Arménie se k tlaku na Turecko připojil i papež František, který jako první hlava katolické církve v historii též nazval události genocidou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zmírnění hrozby, eskalace i slib odvety. Svět reaguje na americký útok na Írán

Britský premiér chápe americké útoky na jaderná zařízení v Íránu jako zmírnění jaderné hrozby. Generální tajemník OSN António Guterres je označil za nebezpečnou eskalaci. Irácká vláda je odsoudila s tím, že vážně ohrožují bezpečnost a stabilitu regionu. Jemenští povstalci hútíové slíbili odvetu. Údery odsoudilo i palestinské teroristické hnutí Hamás.
před 7 mminutami

Další repatriační let dopravil do Prahy z Izraele asi osmdesát lidí

Druhý repatriační let dorazil do Prahy s více než osmdesáti osobami, které se rozhodly opustit Izrael kvůli konfliktu mezi ním a Íránem, sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Letadlo přistálo na kbelském letišti krátce před 01:00 SELČ. Už v úterý vládní speciál evakuoval do Česka z Izraele 66 lidí. Dalších asi třicet až padesát Čechů využilo možnosti jiných letadel, třeba slovenského vládního speciálu.
08:06Aktualizovánopřed 19 mminutami

Írán ani MAAE neevidují po útocích na jaderná zařízení zvýšenou úroveň radiace

Mezinárodní agentura pro atomovou energii neeviduje po nedělních amerických útocích na tři jaderné provozy v Íránu v jejich okolí zvýšenou úroveň radiace. Už před oznámením MAAE ve stejném smyslu informoval i íránský jaderný úřad.
před 1 hhodinou

Nad Jeruzalémem zasahovala protivzdušná obrana

V Tel Avivu se ráno rozezněly sirény protivzdušné obrany, která podle svědků agentur Reuters a AFP zasahovala nad Jeruzalémem. Izraelská armáda krátce předtím varovala, že Írán vypustil směrem na židovský stát balistické střely. Záchranáři hlásí zraněné. Armáda židovského státu zároveň pokračuje v útocích na Írán, konkrétně na západ země.
07:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské jaderné provozy byly při útocích USA zcela zničeny, řekl Trump

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko zvažuje zavedení vlastních kontrol na hranicích s Německem

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že jeho země uvažuje nad zavedením vlastních policejních kontrol na pomezí s Německem. Reaguje tak na snahu sousedního státu vracet nelegální migranty, kteří dřív překročili východní hranici Evropské unie. Kontroly na přejezdech pravidelně způsobují dopravní kolapsy. Spor začíná nepříznivě doléhat na vzájemné vztahy.
před 1 hhodinou

Izrael a Írán pokračovaly ve vzájemných útocích

Židovský stát během dne pokračoval v úderech na Írán. Na jihozápadě země zasáhl desítky vojenských cílů. Jeruzalém a Teherán na sebe útočily i v noci na sobotu. Podle íránské agentury Fars údery židovského státu cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelský vojenský zdroj podle agentury AFP později údery v Isfahánu potvrdil. Terčem byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kvůli požáru u Splitu byly evakuovány desítky českých turistů

Cestovní kanceláře evidují v Chorvatsku desítky českých turistů, kteří museli být v sobotu preventivně evakuováni kvůli požáru poblíž druhého největšího města Splitu. Požár vypukl také v obcích Pisak a Marušići. „Nikdo není ohrožen na zdraví ani na životě,“ sdělil ve vysílání ČT24 místopředseda Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Jan Papež. Kanceláře podle něj turistům většinou zařizují přesun do jiných ubytování v nezasažených lokalitách.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...