Vyvražďování Arménů začalo před 105 lety, během první moderní genocidy zemřelo přes 1,5 milionu lidí

24. dubna roku 1915 –⁠ datum, které historici označují za začátek první genocidy v moderních dějinách světa. Během ní Osmani zavraždili nebo vyhladověli k smrti více než 1,5 milionu Arménů. Nástupnický stát osmanské říše ­ –⁠ Turecko ­–⁠ označení genocida odmítá, podle vlády i místních historiků šlo o přesídlení obyvatel z bojové linie.

Za genocidu považuje arménskou tragédii okolo třiceti států na světě. Česká republika se k nim připojila v roce 2017.

O získání práv se Arméni snažili už od připojení k osmanské říši v 16. století. Například nesměli jezdit na koni, platili vyšší daně a nemohli držet zbraně. Také se jednalo o menšinu hlásící se ke křesťanství, a to v převážně muslimské zemi.

Jako důvod k přesunu a likvidaci více než jednoho a půl milionu lidí uvedli tehdejší představitelé osmanské říše sabotáž války. Přitom sice na části bojové linie docházelo k přechodu Arménů k jednotkám carského Ruska, nejednalo se ale o masovou dezerci.

Během večera 24. dubna roku 1915 byly v Konstantinopoli (dnešním Istanbulu) zatčeny a zavražděny více než tři stovky arménských intelektuálů, politiků a podnikatelů. Tato událost odstartovala následnou násilnou deportaci zbytku arménského obyvatelstva.

Deportace probíhala ve dvou fázích, nejdřív Osmané zastřelili bojeschopné muže, pak ostatní obyvatele vyhnali na nucenou cestu do pouště na území dnešní Sýrie.

Z výstavy Kus arménské duše
Zdroj: Josef Bosák/Czech Photo Centre

„Lidem zakázali vzít si osla, vše si tedy museli nést sami. Na východě, kde byla železnice, je nahnali do vagonu na dobytek. Do jednoho se vešlo i sto lidí, byli bez jídla a bez vody. Cílem nebylo, aby někdo do sběrného tábora dojel,“ popisuje pro projekt Moderní historie Gevorg Avetysian, Armén žijící v Česku.

Lidé, kteří přežili transport a pobyt v koncentračních táborech, museli podle něj v poušti u syrského Damašku několik dní pochodovat bez jídla a vody. Byl to první pochod smrti v moderních dějinách. Někteří přeživší z transportu byli hromadně vražděni v jeskyních. Před vchodem rozdělali vojáci oheň, takže většina lidí buď uhořela, nebo se udusila zplodinami.

Proč se vláda osmanské říše rozhodla pro systémovou likvidaci arménského obyvatelstva?

Už od připojení území Arménie k osmanské říši bylo hlavním problémem společného soužití rozdílné náboženství. V říši dominoval islám, arménský národ se hlásil k východnímu křesťanství. Spory se mezi osmanskou říší a dvoumilionovou arménskou menšinou začaly zhoršovat v polovině 19. století, kdy začalo arménské národní obrození.

Na rozkaz tehdejšího sultána Abdilhamida II. bylo mezi lety 1894 a 1896 na 300 tisíc Arménců zavražděno. Po revoluci v osmanské říši a nástupu reformní vlády takzvaných Mladých Turků v roce 1908 pokračoval útlak této menšiny. Cílem bylo vytvořit homogenní společnost bez národnostních minorit.

obrázek
Zdroj: ČT24

V době první světové války vládl v osmanské říši triumvirát tří pašů. Do armády narukovali i Arménci. Většina z nich byla poslána bojovat na Kavkaz proti kulturně bližším Rusům. Po prohrané bitvě u Sarikamiše byli za viníky označeni právě Arméni a to posloužilo jako hlavní záminka masakru.

Sloužící vojáci byli odzbrojeni a odvoláni z míst bojů nebo rovnou stříleni za dezerci. Ti, kteří přežili, byli násilně odsunuti do sběrných táborů a poté dál do pouště u Damašku.

„Můj dědeček byl na začátku války v armádě. Když se dozvěděl o tom, že Arméni bojující v armádě jsou zabíjeni za dezerci, tak utekl. Když se vrátil do rodné vesnice, byla prázdná. Většina rodiny byla zabita, utekli jen dva další členové naší rodiny,“ vzpomíná otec Barseg (Artur Pilovčan), arménský kněz působící v Praze.

Papež František v Arménii
Zdroj: Reuters

Některá města s početnou arménskou menšinou proti čistkám povstala. Například město Van se bránilo přesile tureckých jednotek skoro měsíc, dokud ho neosvobodily jednotky carského Ruska. Po mezinárodním tlaku byli v rozpadající se poválečné osmanské říši všichni tři pašové v nepřítomnosti odsouzeni k smrti. Do roku 1921 byli pašové postupně vypátráni a zabiti arménskými komandy smrti.

Podle Turecka nešlo o genocidu, ale nutné přesídlení obyvatel

Historický výklad událostí po roce 1915 dodnes vyvolává kontroverze a řada států odmítá, že by se jednalo o genocidu. Podle současné turecké vlády šlo o nucený přesun obyvatel. Například v minulém roce turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tvrdě odsoudil americké kongresmany za to, že uznali arménskou genocidu. Pohrozil zhoršením vztahů, tureckou odvetou a pozval si amerického velvyslance k podání vysvětlení.

Česká vláda genocidu uznala před třemi lety. „Většina historických pramenů, příběhů lidí a faktů mluví jasně. Jednalo se o cílené vyvraždění jedné rasy ze společnosti a odstranění její kulturní elity,“ vysvětluje český historik Jaroslav Šebek.

V roce 2016 při návštěvě Arménie se k tlaku na Turecko připojil i papež František, který jako první hlava katolické církve v historii též nazval události genocidou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast.
09:13Aktualizovánopřed 17 mminutami

Maďaři si volí parlament. Orbán i Magyar mluvili o vítězství

O svém nadcházejícím vítězství v maďarských parlamentních volbách v neděli ve volebních místnostech shodně hovořili premiér Viktor Orbán i opoziční lídr Péter Magyar. Zájem o volby je rekordní, do konce dne by účast mohla překonat historické maximum, napsal server Index.hu. Magyar se podle agentury Reuters vyslovil pro posílení spolupráce s Polskem a Českem a uvedl, že chce velmi silnou spolupráci v rámci visegrádské čtyřky (V4), zahrnující také Slovensko.
06:00Aktualizovánopřed 18 mminutami

Izrael zničil „připravený“ raketomet v Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 53 mminutami

Rozhovory mezi Íránem a USA skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory s Íránem v Islámábádu skončily po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to americký viceprezident JD Vance, který byl v čele delegace USA v pákistánské metropoli. Washington tam s Teheránem jednal o urovnání vzájemného konfliktu. Vance se podle agentury AFP vrací poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoFalešná videa v maďarské kampani bavila i děsila

V Maďarsku se před volbami šířila videa vytvořená umělou inteligencí. Falešné nahrávky mají pobavit, dojmout, znejistit i vyvolat obavy. Fidesz premiéra Viktora Orbána straší Bruselem či Ukrajinou, opozice vytáhla třeba nízké důchody. Dlouho bylo tématem i možné kompromitující video na lídra opoziční Tiszy Pétera Magyara. Z TikToku zmizely v poslední době desítky falešných účtů politiků – včetně videí, které zhlédly tisíce lidí.
před 3 hhodinami

Nejméně 30 mrtvých si vyžádala tlačenice v haitské pevnosti Citadelle Laferrière

Nejméně 30 lidí zemřelo při sobotní tlačenici v historické pevnosti Citadelle Laferrière na severu Haiti. Podle agentury AP to oznámily místní úřady, které upozornily, že počet obětí by se ještě mohl zvýšit. Podle AP patří památka z počátku 19. století, kdy karibská země získala nezávislost na Francii, mezi nejoblíbenější turistické atrakce na Haiti.
05:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí". V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 9 hhodinami
Načítání...