Německý Spolkový sněm označil masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Schválená rezoluce přiznává, že svůj díl odpovědnosti za tehdejší události neslo i Německo jako spojenec Osmanské říše, které o masakrech vědělo, ale nezasáhlo proti nim. Ankara v reakci na schválení rezoluce stáhla svého velvyslance z Berlína ke konzultacím a předvolala si německého chargé d'affaires k podání vysvětlení. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan varoval, že rozhodnutí Bundestagu bude mít vážné dopady na vztahy obou zemí.
Bundestag označil masakry Arménů za genocidu, Ankara v reakci stahuje velvyslance
Poslanci při projednávání rezoluce zdůraznili, že nechtějí obviňovat vládu Turecka, které je nástupnickým státem Osmanské říše.
Chyby je možné překonat, jen když se k nim přiznáme
„Je třeba zdůraznit, že současná turecká vláda není odpovědná za to, co se stalo před sto lety. Má však odpovědnost za to, jak se s tehdejšími událostmi bude zacházet dál,“ řekl předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert. „Jsem přesvědčen, že označení minulosti pravými slovy neohrozí naše vztahy s Tureckem,“ podotkl také.
„Nejednáme tady o jakémkoli odsuzování (tureckého prezidenta Recepa Tayyipa) Erdogana. Tato rezoluce je apel na to, aby konečně byly důsledně zpracovány tehdejší události. A je třeba, aby se na tom podílely obě strany, jak Turecko, tak Arménie,“ řekl místopředseda poslanců vládní sociální demokracie (SPD) Rolf Mützenich.
Cem Özdemir před hlasováním o rezoluci
„Jedině ten, kdo se přizná k vlastním chybám v minulosti, je může překonat,“ řekl poslanec Křesťanskodemokratické unie (CDU) Franz Josef Jung. Podle něj má Německo zkušenost s tím, že zpracování temných stránek minulosti může pomoci k urovnání vztahů se sousedy.
Předseda Zelených Cem Özdemir, který je tureckého původu, zdůraznil, že Německo mělo jako někdejší spojenec Osmanské říše podíl odpovědnosti na vraždění Arménů. Má proto podle něj morální povinnost usilovat o narovnání vztahů mezi Tureckem a Arménií.
Ankara stahuje svého velvyslance z Berlína
Okamžitě po hlasování v Bundestagu se Ankara rozhodla stáhnout svého velvyslance v Berlíně ke konzultacím. Zároveň si předvolala německého chargé d'affaires k podání vysvětlení.
Turecký premiér Binali Yildirim označil rozhodnutí německého parlamentu za chybné a viní z něj „rasistickou arménskou lobby“. Rozhodnutí Bundestagu podle něj vážně narušilo turecko-německé vztahy.
O výrazném zhoršení vztahů hovořil také prezident Erdogan a mluvčí turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Yasin Aktay. Strana podle agentury Reuters plánuje předložit v tureckém parlamentu deklaraci odsuzující rezoluci Spolkového sněmu.
Způsob, jakým uzavřít temné stránky ve vlastní historii, není v tom, že se pošpiní historie jiných zemí nezodpovědným a nepodloženým rozhodnutím parlamentu.
Arménie naopak rezoluci vřele uvítala. Arménský ministr zahraničí Edvard Nalbandjan řekl, že Německo „významně přispělo nejen k mezinárodnímu uznání a zavržení arménské genocidy, ale také k univerzálnímu boji za prevenci genocidy a zločinů proti lidskosti“.
GALERIE
Bundestag o genocidě
Merkelová nehlasovala, vztahy obou zemí jsou podle ní silné
Rezoluci podpořila velká většina poslanců ze všech parlamentních frakcí. Proti hlasoval jediný z německých zákonodárců. Z „časových důvodů“ nehlasovali vicekancléř Sigmar Gabriel, šéf diplomacie Frank-Walter Steinmeier ani kancléřka Angela Merkelová.
Ta po hlasování uvedla, že i navzdory názorovým rozdílům jsou vztahy obou zemí silné. „Je toho mnoho, co Německo a Turecko pojí, a i když máme rozdílné názory na některé jednotlivé věci, šíře našich vztahů, naše přátelství, naše strategické vazby jsou skvělé,“ uvedla Merkelová. Podle ní chce mít Berlín s Ankarou dobré vztahy, podporuje ale i dialog mezi Tureckem a Arménií.
Reakce Arménů na schválení rezoluce Bundestagem
Jednání Spolkového sněmu sledovala v galerii pro hosty velká skupina Arménů, kteří po hlasování zdvihli transparenty s nápisem „Děkujeme“.
Masakry Arménů za první světové války za genocidu oficiálně uznaly více než dvě desítky zemí, včetně Francie, Ruska nebo Argentiny. Česká republika mezi nimi není. Příslušnou rezoluci přijal i Evropský parlament a také papež František loni hovořil o genocidě.
V Turecku je použití termínu genocida pro označení událostí z roku 1915 trestné a Ankara kritizuje země, které tento termín používají. Vraždění považuje Ankara za „běžné incidenty, které se staly v podmínkách první světové války a mohly se přihodit v jakékoli jiné zemi a společnosti“.