Vatikán – Svatý rok, období odpuštění dluhů a trestů za spáchané hříchy. V bazilice svatého Petra jej v sobotu ohlásil papež František. Naposledy církev zažila Svatý rok před 15 lety. Při pozdější mši, kterou papež sloužil k připomínce stého výročí vyvražďování Arménů, ale vyvolal pozdvižení, když tehdejší události označil za genocidu. Turecko takový pohled na dějiny své země odmítá a předvolalo si vatikánského velvyslance. Výroky papeže prý Ankaru hluboce zklamaly a podkopaly vzájemnou důvěru.
Papež vyhlásil Svatý rok, při mši se pak postaral o pozdvižení
„Proč nyní vyhlásit Svatý rok? Jednoduše kvůli církvi. V těchto časech, kdy prochází historickou proměnou, je vyzývána k tomu, aby přinášela jasnější známky Boží přítomnosti a blízkosti,“ řekl papež František.
Svatý rok začne tradičně otevřením čtyř svatých bran ve čtyřech vatikánských bazilikách. Tu svatopetrskou otevírá sám papež. Podle Františka by se ale měly otevřít dveře všech katedrál na světě a nabídnout lidem větší milosrdenství. Právě tomu bude celý Svatý rok věnován. Podle františkánského teologa Ondřeje Mléčky jde o dobu, kdy mohou lidé obnovit vztah s Bohem. „Toto je čas pro církev, aby znovu našla svoje poslání být znamením a nástrojem Božího milosrdenství. Svatý rok musí udržet naživu touhu dozvědět se, jak přijmout Boží něhu, kterou Pán nabízí osamělým a opuštěným,“ uvedl papež František.
Svatý rok má tradici od konce 13. století, naposledy jej vyhlásil před 15 lety Jan Pavel II. Ten letošní začne 8. prosince, tedy na slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie, a bude věnován milosrdenství. Trvat bude do 20. listopadu 2016. Katolická církev Svatých roků dosud oslavila 26. Během toho posledního (na přelomu let 2000 a 2001) Vatikán navštívilo celkem 30 milionů poutníků.
Papež František ve Vatikánu
Hlava katolické církve zároveň vyzvala věřící po celém světě, aby převzali část zodpovědnosti za chudé a utlačované, dali jíst hladovým, pít žíznivým, ošatili nahé, uvítali cizince, navštěvovali vězně a pohřbívali mrtvé. „Moje výzva k obratu míří hlavně k těm lidem, kteří se svým způsobem života vzdálili od Boha. Tím myslím obzvlášť muže a ženy, kteří jsou členy nějaké zločinecké organizace, ať už jakékoli,“ stojí v papežské bule.
Vraždění Arménů – genocida, nebo ne?
Papež František dnes, na svátek Božího milosrdenství, sloužil mši k připomínce stého výročí vyvražďování Arménů v Osmanské říši (dnešním Turecku). Vraždění Arménů v letech 1915 až 1918, na jejichž straně bylo 1,5 milionu obětí, označil za genocidu.
- „V minulém století naše lidská rodina překonala tři obrovské a bezpříkladné tragédie. První, která bývá považována za první genocidu 20. století, postihla arménský lid,“ uvedl František citující dokument, který podle AFP v roce 2001 podepsal tehdejší papež Jan Pavel II. a tehdejší arménský patriarcha. „Další dvě spáchal nacismus a stalinismus. I později došlo na masové vyhlazování, například v Kambodži, Rwandě, Burundi a Bosně,“ dodal.
Turecko však rezolutně odmítá, že by se na Arménech dopustilo genocidy, a tehdejší dění označuje za občanskou válku, která si vyžádala na 300 tisíc až 500 tisíc arménských obětí a stejný počet mrtvých na turecké straně. Kvůli papežově výroku si předvolalo vatikánského velvyslance. Ten si mimo jiné vyslechl, že výroky papeže Ankaru hluboce zklamaly a podkopaly vzájemnou důvěru obou zemí.
Následně Turecko oznámilo, že se rozhodlo stáhnout svého velvyslance ve Vatikánu do Ankary ke konzultacím, což je v diplomatické praxi gesto považované za vyjádření protestu.
Za genocidu vraždění uznala dvacítka zemí včetně Francie, Itálie, Ruska či Slovenska. Česká republika formálně ne. Prezident Miloš Zeman nicméně podle arménských médií loni hromadné vraždy Arménů za genocidu označil. Podle Hradu šlo o Zemanův soukromý názor.
GALERIE
videogallery_523694