Kosovští poslanci odsouhlasili rozpuštění parlamentu a otevřeli tak cestu k předčasným volbám. Informovaly o tom tiskové agentury. Volby povedou k dalšímu odkladu jednání o normalizaci vztahů se Srbskem, které by si přál Západ.
Pro rozpuštění sněmovny, která má 120 členů, hlasovalo 89 poslanců. Schválení návrhu vyžadovalo dvoutřetinovou většinu. Volby by se měly konat do 45 dnů, v místních médiích se již objevilo datum 6. října.
Pro předčasné volby se po červencovém odstoupení premiéra Ramushe Haradinaje vyslovily prakticky všechny kosovské politické strany, protože se nedařilo vytvořit novou vládní koalici.
Jednapadesátiletý Haradinaj překvapivě podal demisi 19. července poté, co dostal předvolání k soudu v Haagu pro podezření ze spáchání válečných zločinů.
Z pozice šéfa kabinetu odstoupil kvůli pozvánce do Haagu již podruhé. Poprvé podal demisi v roce 2005, kdy byl před haagským tribunálem (ICTY) obviněn z válečných zločinů. Soud ho v roce 2012 osvobodil pro nedostatek důkazů.
Na počátku srpna dosavadní koalice oznámila prezidentu Hashimu Thacimu, že nemůže najít jiného kandidáta na premiéra. Právě prezident bude po rozpuštění parlamentu povinen vypsat předčasné volby.
Podmínky si kladou obě strany
Válka v Kosovu v letech 1998 až 1999 představovala poslední konflikt na území bývalé Jugoslávie. Vyžádala si více než 13 tisíc mrtvých, včetně asi 11 tisíc kosovských Albánců, dvou tisícovek Srbů a několika stovek Romů.
Rozhovory o normalizaci srbsko-kosovských vztahů už roky váznou. Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić nedávno zopakoval stanovisko své vlády, že je nevyvážené a nespravedlivé, když západní mocnosti považují za nezbytnou „kompromisní“ podmínku pro obnovení dialogu, aby Priština zrušila drastická cla a Bělehrad na druhé straně zastavil kampaň proti uznání Kosova.
Klíčovou podmínkou Srbska pro pokračování dialogu s Kosovem je zrušení celní přirážky, kterou Kosovo koncem loňského roku uvalilo na zboží ze Srbska a Bosny. Žádá také, aby Priština dodržela bruselskou dohodu z roku 2013, která předpokládá vznik do určité míry samosprávného regionu na severu Kosova, který obývají převážně Srbové.
Kosovská vláda naopak trvá na tom, že cla zruší teprve ve chvíli, kdy Bělehrad uzná kosovskou nezávislost. Odmítá zároveň jako lživou propagandu tvrzení Bělehradu, že Srbům na severu bývalé srbské autonomní oblasti hrozí humanitární krize.
