Chorvatští vyšetřovatelé nepolevují v pátrání po obětech války ze začátku devadesátých let. I nadále nacházejí masové hroby staré i více než tři dekády. Tento měsíc vyzvedli ostatky deseti osob u města Vukovar na východě země.
Chorvaté pokračují v pátrání po masových hrobech z devadesátých let
Horizont ČT24: Chorvatsko pokračuje v pátrání po masových hrobech z devadesátých let (zdroj: ČT24)
Vyšetřovatelé předpokládají, že mrtvých v prohledávané oblasti může být ještě o mnoho víc. To dokazuje i tři roky staré pátrání, kdy vyzvedli těla jedenácti mrtvých. Bádání se přitom odehrává u – na první pohled – nezajímavého kopečku uprostřed slunečnicových polí. Bagry tam postupně rozebírají staré vrstvy odpadu na městské skládce. Podle vyšetřovatelů tam v lednu 1992 síly tehdejší jugoslávské armády či polovojenských srbských oddílů zakopaly větší počet mrtvých.
Má jít pravděpodobně o Chorvaty, kteří zemřeli právě ve Vukovaru. Ten byl před více než třiceti lety právě pod kontrolou Bělehradu a srbského prezidenta Slobodana Miloševiče.
„Jde o pátý masový hrob, který jsme za posledních osm let objevili v širším okolí Vukovaru,“ přiblížila nyní ředitelka odboru pátrání po nezvěstných z chorvatského ministerstva pro válečné veterány Ivona Paltrinieriová.
Najít masový hrob ze začátku devadesátých let, navíc překrytý stále fungující skládkou, je podle odborníků nesmírně náročné. V tomto případě to zabralo dva roky usilovné práce, získávání a vyhodnocování informací. Vyšetřovatele nyní čekají další výzvy, kdy se pokusí nálezy ztotožnit za pomoci analýzy DNA.
Téměř osmnáct set nezvěstných
V celém Chorvatsku je z válečného období pohřešováno celkem 1797 osob. Jen v okolí Vukovaru jde o zhruba pět set lidí. Město je jedním z předních symbolů chorvatské války za nezávislost. Těžce poničeno bylo na podzim 1991, kdy jej dobyla jugoslávská armáda a bylo začleněno do vzbouřenecké Republiky Srbská krajina.
Konflikt přinesl nezměrné utrpení velkému počtu civilistů. V roce 1995 během Operace Bouře Vukovar opět získali Chorvaté, což si každoročně připomínají. „Pro mě je Vukovar Chorvatsko, svoboda, domovina. Vše začalo ve Vukovaru, který je městem hrdinů,“ prohlásil před třemi lety účastník vzpomínkové akce Ivan Zderič. „Každý by sem měl přijet vzdát čest našim obráncům,“ dodal.
Ministerstvo pro záležitosti válečných veteránů se zatím na různých místech země podílelo na odhalení 150 masových hrobů. U Vukovaru jde však o jedno z nejsložitějších míst. K tělům se musí prokopat až čtrnácti metry odpadu. „Předpokládáme, že na tomto místě najdeme ještě další ostatky. Získali jsme takové informace od zpravodajské služby,“ uvedla Paltrinieriová.
Vyšetřovatelé usuzují, že lidé, jejichž ostatky zde vyzvedli, byli původně pohřbeni jinde. Na tělech totiž našli půdu, která se v okolí skládky nevyskytuje. Kde a jak přesně oběti války zemřely, se už ale nejspíš nikdy zjistit nepodaří.
Průvodce: Nevybuchlé miny mohou být na stovkách kilometrů čtverečních
Stopy balkánských válek z devadesátých let jsou na území současného Chorvatska patrné dodnes. Minulý týden tam kvůli explozi u města Obrovac zemřel devítiletý chlapec z Česka. Tamní policie následně zadržela šestačtyřicetiletého Čecha, který podle kriminalistů dovolil, aby dítě odneslo z označeného vojenského cvičiště u města Knin blíže neupřesněné výbušné zařízení a uložilo ho do auta. Na jiném místě pak výbušninu údajně vyndalo a ta explodovala.
Průvodce zájezdů Jiří Ježek z CK Poznání však v pořadu Události, komentáře ubezpečil, že české cestovní kanceláře v žádném případě do takto označených nebezpečných oblastí zájezdy nepořádají. Pokud chorvatská strana přesto eviduje nárůst těchto výletů od turistů z Česka, jde podle něj o individuální výlety.
Upozornil také na to, že v Chorvatsku je v současnosti území o velikosti zhruba šesti set kilometrů čtverečních, kde nevybuchlé miny stále mohou být. „Chorvaté se snaží to pečlivě označovat, samozřejmě není možné, aby to bylo bezpečné úplně vše,“ podotknul.
Události, komentáře: Průvodce Jiří Ježek o pozůstatcích válek na Balkáně v Chorvatsku (zdroj: ČT24)
V případě nejistoty pak podle něj musí přijít na řadu „selský rozum“. „Ve chvíli, kdy se rozhodnu, že chci hledat nějaké válečné poklady, munici a podobně, tak by měl člověk určitě přemýšlet nad tím, že se jedná o místo, kde válka byla relativně nedávno, ne jako třeba v případě českého území, kde je munice z druhé světové války a už tam těžko bude nějaké minové pole,“ dodal.
Chorvaté příslušná místa značí, lidé proto tyto cedule mají brát vážně a do oblastí nejezdit, uzavřel Ježek.