Uplynulo 25 let od operace Bouře. Chorvatské piety se poprvé účastnil zástupce srbské menšiny

Chorvaté si připomínají 25. výročí vojenské operace Bouře, která byla rozhodujícím vítězstvím chorvatských vojsk nad jednotkami srbské menšiny v Chorvatsku a jejímž výsledkem bylo vyhnání většiny chorvatských Srbů ze země. Vzpomínkové akce ve městě Knin, někdejší baště srbské menšiny, se v symbolickém gestu usmíření poprvé zúčastnil představitel srbské menšiny v Chorvatsku, místopředseda vlády Boris Miloševič. Vztahy mezi Chorvaty a Srby i po ukončení konfliktu zůstávají křehké.

Operaci Bouře si v Chorvatsku připomínají jako historické vítězství, které ukončilo válku z let 1991 až 1995 s chorvatskými Srby. V Srbsku, které politicky a vojensky podporovalo svou menšinu v sousední zemi, vidí tuto operaci jako etnické čistky, jež donutily většinu Srbů k útěku z Chorvatska.

Srbská menšina v současnosti představuje 4,5 procenta z celkových zhruba 4,2 milionu obyvatel Chorvatska. „Litujeme všech obětí, zejména těch civilních, a nejen Chorvatů, ale také Srbů a dalších,“ řekl chorvatský premiér Andrej Plenkovič. 

„Legitimní právo na obranu nemůže být omluvou pro špatnosti,“ poznamenal. Válečné zločiny, jichž se během operace dopustily chorvatské síly, premiér označil za „ošklivé jizvy na spravedlivé tváři“ války za nezávislost. Vicepremiér Boris Miloševič, jehož babička byla zabita den po operaci Bouře, uvítal „poselství míru a usmíření“.

Ministr obrany se zúčastní vzpomínkové akce v Grubore

„Jsem přesvědčen, že je to první krok,“ uvedl také Miloševič. Další symbolické gesto se má odehrát na konci srpna. Místopředseda vlády a ministr obrany Tomo Medved bude naopak přítomen vzpomínkovému aktu ve vesnici Grubore, kde chorvatští vojáci po operaci Bouře zavraždili šest srbských civilistů.

V Srbsku místní politici a provládní bulvární tisk kritizovali Miloševičovo rozhodnutí jako „ostudné“. „Nechceme oslavovat tragédii srbského lidu. Srbsko nikdy neakceptuje ponížení,“ prohlásil v úterý večer srbský prezident Aleksandar Vučič během vzpomínkové akce na oběti operace Bouře na mostě přes řeku Sávu mezi Srbskem a Bosnou.

Přes tento most prošla většina Srbů z Chorvatska. Vučič a Milorad Dodik, který zastupuje Srby ve vedení Bosny, tam odhalili pamětní desku.

Kvůli válce utekly z domova statisíce lidí

Konflikt v letech 1991 až 1995, při kterém zemřelo asi dvacet tisíc lidí, vypukl po vyhlášení nezávislosti Chorvatska. Chorvatští Srbové to však odmítli. Povstalci obsadili třetinu území Chorvatska a přiměli k útěku z domovů více než půl milionu Chorvatů a dalších lidí, kteří nebyli srbské národnosti.

Dobře připravená chorvatská armáda zahájila ofenzivu Bouře 4. srpna 1995. Jejím výsledkem byl konec existence mezinárodně neuznaného státu bosenských Srbů. Takzvaná Republika Srbská Krajina (RSK) byla vyhlášena v prosinci 1991 a zabírala zhruba třetinu území Chorvatska, její poloha ve středu země navíc výrazně ztěžovala pozemní spojení severní části státu včetně metropole Záhřebu s dalmatským pobřežím.

Před chorvatskými vojsky uteklo do sousední Bosny a Srbska na dvě stě tisíc Srbů, o život přišly stovky civilistů. Od té doby se zhruba polovina z dvou set tisíc Srbů vrátila zpět do Chorvatska.

Chorvaté si připomínají operaci Bouře
Zdroj: Marko Dimic/PIXSELL/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Italský soud dítěti přiznal tři rodiče. Průlom, tvrdí zastánci práv LGBT+

Odvolací soud v italském Bari uznal rodičovský vztah mezi dítětem a třemi dospělými. Díky rozsudku, který nabyl právní moci, má tak dítě tři rodiče – dva otce a jednu matku, uvedla agentura Adnkronos. Podle organizací na podporu práv LGBT+ lidí se jedná o přelomové rozhodnutí v zemi, která má k rodičovským právům stejnopohlavních párů spíše konzervativní přístup.
před 6 mminutami

Cla, covid či balon. Čínsko-americké vztahy zažívají otřesy

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.
06:01Aktualizovánopřed 33 mminutami

Trump označil Venezuelu za 51. stát USA

Americký prezident Donald Trump na svém účtu na sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž je jihoamerická Venezuela znázorněná jako 51. stát USA. Krátce předtím dal najevo, že by z Venezuely americký stát udělal. Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová reagovala, že se nikdy neuvažovalo o tom, že by se její země stala součástí Spojených států.
před 52 mminutami

Brazilský prezident Lula oznámil kampaň proti organizovanému zločinu

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například z nelegálního prodeje drog. Kampaň má zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula iniciativu ohlásil několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 3 hhodinami

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 8 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 10 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 12 hhodinami
Načítání...