Bosna

Praha se s Paříží shoduje nejen v otázkách ruské invaze na Ukrajině a situace na Blízkém východě, ale i ohledně rozšiřování Evropské unie, prohlásil český prezident Petr Pavel po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Vzájemné vztahy jsou podle něj na vysoké úrovni. Na programu jednání byla i spolupráce v oblastech energetiky, kultury nebo vědy.

Válka na Ukrajině může podle duchovního Tomáše Holuba i v nejhorších chvílích ukazovat, že existují hodnoty přesahující lidský život. Spravedlivá válka podle něj neexistuje, bojující na Ukrajině se ale spravedlivě brání. „Jasné odpovědi mít v této situaci nelze, jestli má člověk srdce, které chce mít rádo. Je to situace, ve které se člověk chytá naděje, ale nestojí na ní pevně,“ uvedl v Interview ČT24 plzeňský biskup, který má zkušenosti jako vojenský kaplan během válečných konfliktů v Bosně nebo Iráku.

Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a návrat ke konfliktu. Podle britského listu The Guardian na to upozorňuje ve své zprávě pro OSN vysoký mezinárodní představitel pro tuto bývalou jugoslávskou republiku Christian Schmidt.

Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr středečního setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu, kteří dlouhodobě usilují o urychlení stagnujícího přijímacího procesu.

Středomoří dál sužují vysoké teploty a požáry. Nedaleko Říma se muselo evakuovat několik desítek lidí, oheň se rychle šíří v přírodní rezervaci Monte Catillo asi dvacet kilometrů od okraje metropole. Hoří i na několika dalších místech jižní Itálii. V Řecku se hasičům poprvé po dvou týdnech podařilo dostat všechna ohniska pod kontrolu. V Alžírsku zadrželi 22 lidí podezřelých ze založení nejničivějších požárů v historii země. Lesní požáry na východě Sibiře již poničily plochu velkou skoro jako Česko. Kvůli sporu politiků nemohou požáry v Bosně hasit armádní vrtulníky.

Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) odsoudil dva bývalé příslušníky srbské tajné služby za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti během válek, které doprovázely rozpad Jugoslávie na začátku 90. let minulého století. Oba muži dostali dvanáctiletý trest, oznámil haagský tribunál v rozsudku.

Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) s konečnou platností potvrdil bývalému veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi doživotní trest za genocidu spojenou se srebrenickým masakrem a další zločiny spáchané za války v Bosně v letech 1992 až 1995. Nevyhověl tak požadavku Mladiče, který v odvolání žádal zproštění viny nebo nový proces. Verdikt přivítala řada osobností, včetně amerického prezidenta Joea Bidena či vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové.

Ve věku 84 let zemřel generál Jovan Divjak, který za války v Bosně proslul jako architekt úspěšné obrany tamního Sarajeva před srbskými obléhateli. Rodák z Bělehradu se později věnoval filantropii. S odvoláním na sdělení jím vedené nadace o tom v pátek informovala agentura AFP.

Třídenní plošnou karanténu pro město Auckland vyhlásila novozélandská premiérka Jacinda Ardernová poté, co se v něm potvrdily tři nové případy nákazy koronavirem. Lidé mohou pouze do práce a na nutné nákupy. Německo v neděli téměř uzavřelo své hranice s Českem a Rakouskem, za což čelí kritice Evropské komise. Bavorský premiér zopakoval nabídku přijmout pacienty z přetížených nemocnic v Česku. Srbsko darovalo pět tisíc vakcín proti covidu-19 Severní Makedonii.

Při oslavě příchodu nového roku zemřelo v Bosně osm mladých lidí. Podle předběžných informací policie se otrávili zplodinami z dieselového agregátu, který jejich chatu zásoboval elektrickým proudem. Bosenská média uvádějí, že další dvě osoby přežily a nacházejí se ve vážném stavu.

V Bosně v úterý zatkli dva bývalé vojáky bosenskosrbské armády, kteří čelí obvinění z vraždy 78 lidí za války v devadesátých letech. S odvoláním na prokuraturu o tom informoval list Oslobodjenje. Oba muži jsou podezřelí ze spáchání zločinů proti lidskosti.

Chorvaté si připomínají 25. výročí vojenské operace Bouře, která byla rozhodujícím vítězstvím chorvatských vojsk nad jednotkami srbské menšiny v Chorvatsku a jejímž výsledkem bylo vyhnání většiny chorvatských Srbů ze země. Vzpomínkové akce ve městě Knin, někdejší baště srbské menšiny, se v symbolickém gestu usmíření poprvé zúčastnil představitel srbské menšiny v Chorvatsku, místopředseda vlády Boris Miloševič. Vztahy mezi Chorvaty a Srby i po ukončení konfliktu zůstávají křehké.

Nevládní organizace Amnesty International (AI) obvinila Evropskou unii, že nečinně přihlíží násilí, kterého se dopouštějí chorvatští pohraničníci na uprchlících a migrantech. Učinila tak poté, co tento týden zveřejnila fotografie dokumentující případ údajného mučení zadržených na hranicích s Bosnou. Unie by podle AI měla případ důkladně vyšetřit. Chorvatsko obvinění odmítá.

Policisté v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko zatkli muže v souvislosti s pařížskými útoky z listopadu 2015, jejichž cílem se stal i koncertní sál Bataclan. Na devětatřicetiletého Bosňana vydala evropský zatykač Belgie. Vyšetřovatelé muže označovaného jako Adis A. podezřívají z ilegálního obchodování se zbraněmi.