Bosenský ministr obrany odmítl ve středu nechat přistát vojenský letoun s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártem v Republice srbské (RS) kvůli podpoře kroků nyní už odvolaného separatistického prezidenta Milorada Dodika ze strany Budapešti. Ministr obrany Zukan Helez uvedl, že Maďarsko neposkytlo vysvětlení, proč byl Szijjártó v letadle, které chtělo přistát v Banja Luce, hlavním městě Republiky srbské.
Republika srbská je jako politický útvar bosenských Srbů jednou ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu. Dodik byl letos odsouzen k jednomu roku vězení a zákazu výkonu veřejných funkcí na šest let za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele mezinárodního společenství pro Bosnu Christiana Schmidta. Volební komise v srpnu Dodika odvolala z funkce.
Szijjártó ve středu navštívil sousední Srbsko, aby projednal možnosti, jak může Maďarsko pomoci Bělehradu poté, co se zastavily dodávky ropy z Chorvatska.
Odveta za podporu Dodika
Helez uvedl, že maďarský premiér Viktor Orbán a Szijjártó otevřeně podporovali Dodika v činech, které „podkopávají suverenitu, územní celistvost a jednotu Bosny a Hercegoviny“. „Jako ministr obrany Bosny a Hercegoviny je mou povinností chránit ústavní řád, zákony a zájmy Bosny a Hercegoviny,“ uvedl Helez ve facebookovém příspěvku. „Proto jsem se rozhodl tento let neschválit, dokud nebude zajištěna plná transparentnost a respekt k našemu státu,“ dodal ministr.
Maďarské ministerstvo zahraničí na žádost o komentář bezprostředně nereagovalo.
Dodik je považován za spojence maďarského premiéra Viktora Orbána i ruského vůdce Vladimira Putina. Dodik a jeho spojenec Siniša Karan, který podle předběžných výsledků o víkendu vyhrál předčasné prezidentské volby v Republice srbské, se ve středu setkali s Orbánem v Budapešti.
Dodik byl odsouzen mimo jiné za to, že podepsal zákon schválený parlamentem RS, kterým se rozhodnutí bosenského ústavního soudu nevztahovala na tuto entitu. Jeho separatistická rétorika i praktické kroky vyvolaly obavy z možného rozpadu multietnické země. Ten by se podle mnohých neobešel bez nového krveprolití.
Země pod zahraničním dohledem
Od konce války v 90. letech minulého století je Bosna a Hercegovina rozdělena na RS a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny. Každá z nich má vlastní vládu a parlament, spojují je slabé centrální instituce. RS obývají převážně etničtí Srbové.
Dohledem nad plněním mírové dohody z roku 1995 pověřilo mezinárodní společenství vysokého představitele. Ten disponuje rozsáhlými pravomocemi, mimo jiné může vydávat zákony či odvolávat politiky. Dodik opakovaně uvedl, že mandát současného vysokého představitele Schmidta neuznává. Stejně tak odmítal rozhodnutí soudu i volební komise s tím, že za ním stojí cizinci.
