Rozdělit Rusko na několik států by byla chyba, nutná je jeho vnitřní transformace, soudí historik Zubov

Nahrávám video
Historik Andrej Zubov v pořadu Fokus Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Představu, že geopolitický klid zajistí teprve rozdělení Ruska na několik menších států, odmítl v pořadu Fokus Václava Moravce ruský historik Andrej Zubov. Varoval před tím, že dělením Ruska by vzniklo „dvacet Jugoslávií“, tedy rivalitních, politicky nestabilních celků. Řešení spatřuje jen v proměně ruské společnosti.

Rozporcování Ruska by byla velká chyba, soudí Zubov. „Pokud ho rozporcujeme, ale nic neuděláme, budou to stále agresivní státy, které budou bojovat jeden proti druhému i proti svým sousedům,“ řekl. 

Výsledkem by pak bylo dvacet Jugoslávií zároveň a obrovské lidské utrpení. „Takže nikoliv porcovat, ale měnit Rusko zevnitř. Jen tehdy se může Rusko ve svých hranicích z roku 1991 stát baštou demokratické a mírumilovné politiky,“ řekl ruský historik.

Domnívá se zároveň, že nestačí jen stažení Ruska z Ukrajiny, ale nezbytná bude jeho kompletní vnitřní transformace, která z Ruska učiní neagresivní zemi.

Rusko nakonec pochopí, kde jsou jeho hranice

Zubov v rozhovoru také zmínil, že nyní dochází v Rusku k okamžiku pravdy, kdy nakonec pochopí, že jeho hranice jsou ty, které byly mezinárodně uznané v letech 1991 a 1992 a zakotvené ve všech mezinárodních smlouvách.

Dříve měli Rusové podle Zubova za to, že celý Sovětský svaz je součástí Ruska, a to vedlo k válce v Gruzii v roce 2008 i k válce na Ukrajině v roce 2014 a loňské invazi. 

Představu, že „Rusko neví, kde začíná a kde končí“, dal historik do souvislosti s vývojem dalších velkých států. Obdobné nejasnosti podle něj v minulosti čelily i Spojené státy ve vztahu k Texasu, „a v tomhle smyslu se Rusko nijak nelišilo.“ Zubov připomenul i vývoj Německa, „které touto nemocí strádalo za nacistů“. Dodal, že Německo tehdy nevědělo, kde končí jeho hranice, ale po druhé světové válce to pochopilo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
před 21 mminutami

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...