Italský televizní štáb nedávno natáčel ve Slovinsku o masakrech Italů jugoslávskými komunisty ve čtyřicátých letech minulého století. Reportérům pak někdo záměrně poškodil auto. Byla to připomínka toho, že téma je i po mnoha letech stále citlivé.
Masakry Italů v Jugoslávii na konci druhé světové války jsou stále citlivé téma. Přesvědčili se o tom i reportéři RAI
3 minuty
Horizont ČT24: Stíny minulosti mezi Itálií a bývalou Jugoslávií
Redaktoři RAI se spustili do úzkých strží a jeskyní. U slovinské vesnice Podpeč, deset kilometrů od italské hranice, pátrali po pozůstatcích krajanů zavražděných na konci druhé světové války.
„Vrátili jsme se k autům a našli je poškozená. Vůz štábu má rozbité okno a uražené zrcátko,“ uvedl redaktor Andrea Romoli. Dodal, že ze zaparkovaných aut někdo poničil pouze to jejich s italskou značkou. Podle televizního týmu šlo o jasný vzkaz, že je tady nechtějí.
Části Slovinců a Chorvatů podle nich stále vadí jakékoli pátrání po osudu Italů, kteří až do roku 1947 žili na této straně Jadranu.
Vraždy i vyhnání
V okolí Terstu tehdy jugoslávské jednotky Josipa Broze Tita rozpoutaly nové bezpráví. Komunističtí partyzáni se ještě před příchodem spojeneckých jednotek zbavovali nejen fašistů a kolaborantů, ale všech příslušníků nepohodlné národnosti. Podle odhadů zabili až pět tisíc Italů. Většina zemřela v koncentračních táborech, stovky z nich ale ozbrojenci bez soudu zastřelili nebo shodili živé do propastí.
„Zatím nemáme žádný systém pátrání po místech, kde byly vraždy vykonány. To je opravdu nepřijatelné,“ uvedl předseda Svazu vyhnanců z Istrie, Dalmácie a Rijeky Giuseppe de Vergottini.
Vraždy i vyhnání až 350 tisíc Italů z tehdejší Jugoslávie přitom zůstávaly na Apeninském poloostrově dlouho tabu. Hlavně levicová část společnosti považovala toto téma za krajně pravicovou propagandu. Vlivní italští komunisté odmítali, že by jejich souvěrci mohli páchat takové zločiny.
Pravda osvobozuje, řekl italský prezident
Oběti si Řím začal oficiálně pravidelně připomínat až před dvaceti lety. „Nikdo se nesmí bát pravdy. Pravda osvobozuje. Diktatury, všechny diktatury falšují historii, manipulují s pamětí a snaží se vnutit jejich státní pravdu,“ řekl na toto téma italský prezident Sergio Mattarella.
Právě italský prezident spolu se svým slovinským protějškem uctili před čtyřmi lety památku obětí masakru. Symbolické gesto ale k úplnému usmíření stále nevedlo. Zatímco chorvatští a slovinští nacionalisté odmítají vyšetření těchto zločinů, italští postfašisté si pořád nárokují část těchto území.
