Případ nestojí na důkazech, ale jen na argumentech, hodnotí Foltýn obvinění Izraele z genocidy

Nahrávám video

Mezinárodní soudní tribunál neřekl Izraeli, že má ukončit vojenskou operaci v Pásmu Gazy, a naopak nařídil Hamásu propustit rukojmí, zdůraznil v rozhovoru pro ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn, který komentoval týden starý předběžný verdikt Haagu. Podle experta je právní postup ze strany Jihoafrické republiky založen na argumentech, nikoli na důkazech ohledně páchání genocidy proti palestinským obyvatelům Pásma Gazy.

„Jediné, co (Jihoafričané) přinesli konkrétního, byly záběry některých izraelských politiků a vojáků a řešili jejich verbální výroky. Neřekli, že mají důkaz o páchání genocidy. Když to zjednoduším, tak řekli, že by mohlo docházet k páchání genocidy, protože někteří Izraelci k tomu verbálně směřují, a tím pádem by se v kontextu konfliktu v Gaze a počtu obětí mohlo jednat o genocidu,“ uvedl k předběžnému verdiktu v ČT Foltýn.

Povinnosti plynoucí z válečného práva

Haagský tribunál zopakoval Izraeli jeho povinnosti válčící strany – včetně umožnění přístupu humanitární pomoci. „Humanitární pomoc je v případě válečného konfliktu pokrytá válečným právem. Zajímavé je na tom to, že to, co je Izraeli vyčítáno, je nejen počet civilních obětí, ale i třeba to, že vyzval civilní obyvatelstvo, aby vyklidilo některá území v Gaze. Je to dáváno jako důkaz genocidy, což je ve skutečnosti přesný opak, protože Izrael to byl povinen podle válečného práva udělat, aby civilní oběti omezil,“ upozornil Foltýn.

V Gaze obyvatelstvo nepochybně trpí, míní expert, nelze ale podle něj jednoduše říct, zda je to vinou Izraele. „Ta operace je následkem toho, co se stalo sedmého října ze strany Hamásu,“ připomněl Foltýn krvavý útok teroristů na židovský stát se stovkami civilních obětí. Izrael podle něj dlouhodobě umožňuje přísun humanitární pomoci do Gazy. „To, o čem se bavíme, je rozsah pomoci a rychlosti jejího poskytování. Soud neřekl, že by Izrael porušoval své povinnosti, pouze vyzval k tomu, aby to dělal,“ vysvětluje odborník.

Jasný povel pro teroristy

Haag také před týdnem přikázal Hamásu a dalším teroristickým organizacím okamžitě propustit 132 rukojmí. Podle Foltýna jde o důležitý bod, který je často opomíjen zejména ze strany podporovatelů Hamásu.

„Tribunál ve skutečnosti vůči Izraeli vynesl velmi málo konkrétních věcí. Řekl mu, že jsou povinni zaručit, aby nikdo nevyzýval ke genocidě, aby neexistovala žádná tolerance ke genocidě, a zopakoval skutečnosti z válečného práva, které Izrael zná. Naopak vůči Hamásu velmi jasně řekl, že jsou povinni propustit rukojmí – samotné braní rukojmí je válečným zločinem,“ konstatoval expert.

Kritické ohlasy, zejména u palestinské strany, vyvolal před pár dny zásah Izraele v nemocnici v Džanínu, při němž zemřeli tři teroristé. Podle Foltýna je situace na Západním břehu složitější. 

„Pod přímou kontrolou Izraele je pásmo C, pod vojenskou kontrolou je pásmo B a pásmo A s většími městy je pod přímou palestinskou kontrolou. Samozřejmě Izrael i tady občas dělá policejní operace, při kterých zadržuje teroristy. Někteří to mohou znát z velmi populárního seriálu Fauda. A tyto operace jsou spíše policejní než vojenské, velmi často je ale provázejí vojenské jednotky, což je běžné ale i v jiných zemích. V této chvíli ale není nic proti ničemu, aby tyto operace byly podrobeny mezinárodní justiční kontrole, a nepochybně v tomto ohledu se nějaké žaloby očekávat dají, ale jsem přesvědčen, že tato operace bude vyhodnocena jako policejní,“ soudí expert.

V souvislosti s válkou v Gaze začal na Izrael útočit libanonský Hizballáh. Ostřelování vyhnalo z domovů na 80 tisíc civilistů na severu židovského státu. „To, co dělá hnutí Hizballáh, je masivní ostřelování nerozlišujícím způsobem, to znamená způsob, kterým to dělá, zejména nepřesné rakety, které používají, prakticky vylučují rozlišování mezi civilisty a vojáky. Z tohoto pohledu je stát Libanon, tedy libanonské ozbrojené síly povinny zabránit Hizballáhu, aby to dělal. Pokud toho nejsou schopny, což bohužel nejsou, tak Izrael má právo na sebeobranu a může odpalovací místa ničit,“ hodnotí Foltýn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varuje před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 3 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 6 hhodinami

USA uvalily sankce na Mezinárodní trestní soud

Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.