Případ nestojí na důkazech, ale jen na argumentech, hodnotí Foltýn obvinění Izraele z genocidy

8 minut
Bezpečnostní analytik Foltýn hovořil o rozhodnutí soudu v Haagu ohledně Izraele
Zdroj: ČT24

Mezinárodní soudní tribunál neřekl Izraeli, že má ukončit vojenskou operaci v Pásmu Gazy, a naopak nařídil Hamásu propustit rukojmí, zdůraznil v rozhovoru pro ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn, který komentoval týden starý předběžný verdikt Haagu. Podle experta je právní postup ze strany Jihoafrické republiky založen na argumentech, nikoli na důkazech ohledně páchání genocidy proti palestinským obyvatelům Pásma Gazy.

„Jediné, co (Jihoafričané) přinesli konkrétního, byly záběry některých izraelských politiků a vojáků a řešili jejich verbální výroky. Neřekli, že mají důkaz o páchání genocidy. Když to zjednoduším, tak řekli, že by mohlo docházet k páchání genocidy, protože někteří Izraelci k tomu verbálně směřují, a tím pádem by se v kontextu konfliktu v Gaze a počtu obětí mohlo jednat o genocidu,“ uvedl k předběžnému verdiktu v ČT Foltýn.

Povinnosti plynoucí z válečného práva

Haagský tribunál zopakoval Izraeli jeho povinnosti válčící strany – včetně umožnění přístupu humanitární pomoci. „Humanitární pomoc je v případě válečného konfliktu pokrytá válečným právem. Zajímavé je na tom to, že to, co je Izraeli vyčítáno, je nejen počet civilních obětí, ale i třeba to, že vyzval civilní obyvatelstvo, aby vyklidilo některá území v Gaze. Je to dáváno jako důkaz genocidy, což je ve skutečnosti přesný opak, protože Izrael to byl povinen podle válečného práva udělat, aby civilní oběti omezil,“ upozornil Foltýn.

V Gaze obyvatelstvo nepochybně trpí, míní expert, nelze ale podle něj jednoduše říct, zda je to vinou Izraele. „Ta operace je následkem toho, co se stalo sedmého října ze strany Hamásu,“ připomněl Foltýn krvavý útok teroristů na židovský stát se stovkami civilních obětí. Izrael podle něj dlouhodobě umožňuje přísun humanitární pomoci do Gazy. „To, o čem se bavíme, je rozsah pomoci a rychlosti jejího poskytování. Soud neřekl, že by Izrael porušoval své povinnosti, pouze vyzval k tomu, aby to dělal,“ vysvětluje odborník.

Jasný povel pro teroristy

Haag také před týdnem přikázal Hamásu a dalším teroristickým organizacím okamžitě propustit 132 rukojmí. Podle Foltýna jde o důležitý bod, který je často opomíjen zejména ze strany podporovatelů Hamásu.

„Tribunál ve skutečnosti vůči Izraeli vynesl velmi málo konkrétních věcí. Řekl mu, že jsou povinni zaručit, aby nikdo nevyzýval ke genocidě, aby neexistovala žádná tolerance ke genocidě, a zopakoval skutečnosti z válečného práva, které Izrael zná. Naopak vůči Hamásu velmi jasně řekl, že jsou povinni propustit rukojmí – samotné braní rukojmí je válečným zločinem,“ konstatoval expert.

Kritické ohlasy, zejména u palestinské strany, vyvolal před pár dny zásah Izraele v nemocnici v Džanínu, při němž zemřeli tři teroristé. Podle Foltýna je situace na Západním břehu složitější. 

„Pod přímou kontrolou Izraele je pásmo C, pod vojenskou kontrolou je pásmo B a pásmo A s většími městy je pod přímou palestinskou kontrolou. Samozřejmě Izrael i tady občas dělá policejní operace, při kterých zadržuje teroristy. Někteří to mohou znát z velmi populárního seriálu Fauda. A tyto operace jsou spíše policejní než vojenské, velmi často je ale provázejí vojenské jednotky, což je běžné ale i v jiných zemích. V této chvíli ale není nic proti ničemu, aby tyto operace byly podrobeny mezinárodní justiční kontrole, a nepochybně v tomto ohledu se nějaké žaloby očekávat dají, ale jsem přesvědčen, že tato operace bude vyhodnocena jako policejní,“ soudí expert.

V souvislosti s válkou v Gaze začal na Izrael útočit libanonský Hizballáh. Ostřelování vyhnalo z domovů na 80 tisíc civilistů na severu židovského státu. „To, co dělá hnutí Hizballáh, je masivní ostřelování nerozlišujícím způsobem, to znamená způsob, kterým to dělá, zejména nepřesné rakety, které používají, prakticky vylučují rozlišování mezi civilisty a vojáky. Z tohoto pohledu je stát Libanon, tedy libanonské ozbrojené síly povinny zabránit Hizballáhu, aby to dělal. Pokud toho nejsou schopny, což bohužel nejsou, tak Izrael má právo na sebeobranu a může odpalovací místa ničit,“ hodnotí Foltýn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
před 2 mminutami

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 13 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 19 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 2 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 3 hhodinami
Načítání...