Genocida strana 3 z 4

Americký výrobce čipů Intel se omluvil čínským zákazníkům, partnerům a veřejnosti za své dřívější výroky o západočínské provincii Sin-ťiang. Ty vyvolaly v Číně kritiku ze strany státu i jím ovládaných médií, zazněly také hlasy po bojkotu firmy.

Čína páchá genocidu a zločiny proti lidskosti na Ujgurech. Takové jsou závěry nezávislé britské komise právníků, akademiků a podnikatelů, která chování Pekingu k této menšině v autonomní oblasti Sin-ťiang zkoumala. Takzvaný Ujgurský tribunál nemá oficiální pověření ani pravomoci, členové komise ale doufají, že na základě předložených důkazů přitáhnou k čínské politice vůči Ujgurům více mezinárodní pozornosti.

Německý soud uložil doživotní vězení někdejšímu příslušníkovi takzvaného Islámského státu (IS). Iráčan Táhá J. byl usvědčen z genocidy a spáchání válečného zločinu s následkem smrti v procesu kolem umučení zotročené jezídské dívky. Jde o součást celosvětově prvního rozsudku kvůli zločinu IS spáchaném na jezídech, poznamenal předsedající soudce Christoph Koller.

Policisté pokračují v trestním řízení bývalé poslance Lubomíra Volného (Volný blok) a Miloslava Roznera (SPD). Ve sněmovních volbách neobhájili mandát a přišli tak o imunitu. ČT to potvrdil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. O vydání Volného k trestnímu stíhání požádala policie v květnu kvůli podezření ze šíření poplašné zprávy, končící sněmovna už ho ale neprojednala. Roznera pak kvůli jeho výrokům o táboře v Letech už dříve vydat odmítla.

Po přepadení Sovětského svazu v červnu 1941 zahájili nacisté holocaust, nejhrůznější genocidu 20. století. Po letech vytěsňování Židů ze společenského života bylo 16. října 1941 zahájeno i v Protektorátu Čechy a Morava takzvané „konečné řešení židovské otázky“. První transport, který nacisté před 80 lety vypravili z Prahy do Lodže, v sobotu připomíná happening na nádraží v pražských Bubnech. Uskuteční se již posedmé. Organizátoři akce s názvem Bubnování pro Bubny chtějí jejím prostřednictvím narušit nepatřičné ticho pasivního přihlížení událostem, které se stát neměly.

Tisíce lidí v Bosně a Hercegovině uctily památku obětí genocidy v Srebrenici z roku 1995. Při 26. výročí v rámci pietního pochodu lidé pochovali devatenáct nově identifikovaných těl. Během masakru vojska Republiky Srbské pod vedením generála Ratka Mladiče zabily přes osm tisíc Bosňáků.

Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) s konečnou platností potvrdil bývalému veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi doživotní trest za genocidu spojenou se srebrenickým masakrem a další zločiny spáchané za války v Bosně v letech 1992 až 1995. Nevyhověl tak požadavku Mladiče, který v odvolání žádal zproštění viny nebo nový proces. Verdikt přivítala řada osobností, včetně amerického prezidenta Joea Bidena či vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové.

Německý soud nepravomocně vyměřil doživotní trest vězení Iráčanovi za válečné zločiny, které coby člen teroristické organizace Islámský stát (IS) spáchal v roce 2014 ve svém domovském městě Mosulu. Jeho dvaadvacetiletý syn půjde za mříže na pět let a deset měsíců, informovala agentura DPA.

Miloš Zeman není podle senátního bezpečnostního výboru schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. O návrhu zbavit ho funkce hlavy státu bude příští týden rozhodovat Senát. Informoval o tom předseda výboru Pavel Fischer (nestr.). Případný verdikt o nezpůsobilosti Zemana zastávat úřad by musela podle ústavy potvrdit sněmovna. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček krok výboru označil za útok na ústavnost, svobodu a demokracii.

Separatistický lídr ze Západní Sahary Ibráhím Ghálí, vyšetřovaný kvůli možným válečným zločinům, může opustit Španělsko, kde byl v dubnu hospitalizován kvůli covidu-19. Soud, před nímž jednasedmdesátiletý Ghálí vypovídal prostřednictvím videokonference z nemocnice v Logroňu, nenařídil vazbu ani odebrání cestovních dokladů. Podle některých španělských médií tak dal soudce další důvod Maroku, proč prodlužovat diplomatickou roztržku s Madridem.

Německo uznalo odpovědnost za masakry domorodých obyvatel ve své někdejší africké kolonii na území dnešní Namibie. Ministr zahraničí Heiko Maas oznámil, že Berlín po dlouhých vyjednáváních uzavřel s namibijskou vládou dohodu, v níž zabíjení domorodých obyvatel označil slovem genocida a slíbil v západoafrické zemi během třiceti let investovat do rozvoje 1,1 miliardy eur (28 miliard korun).

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek řekl, že pouze Rwanďané mohou Francii odpustit za její roli v tamní genocidě z roku 1994. Evropská země podle něho totiž neposlouchala varování o hrozícím masakru, ačkoli nebyla jeho spolupachatelem. Pouze ti, kteří tu noc zažili, nám možná mohou odpustit, dát nám dar odpuštění, řekl Macron při návštěvě památníku obětem vraždění v kigalské čtvrti Gisozi. Rwandský prezident Paul Kagame jeho slova uvítal.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu prohlásil, že Turecko a ostatní spojenci USA by se měli vyvarovat dalších nákupů ruských zbraní. Šéf diplomacie USA jim zároveň pohrozil možností uvalení dalších sankcí. Napsala to agentura Reuters. Napjaté vztahy Washingtonu a Ankary o víkendu vyostřilo prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena, který označil masakry Arménů z let 1915 až 1923 v Osmanské říši za genocidu.

Americký prezident Joe Biden formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky osmanské říše během první světové války. Informovala o tom agentura AP. Jeho předchůdci v Bílém domě se používání termínu genocida v souvislosti s tehdejšími událostmi po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko. Biden v pátek telefonoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten odmítl politizaci debaty kolem Arménů třetími stranami, termín genocida zcela odmítá.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nechal odtajnit státní archivy o etnickém vraždění v africké Rwandě. Francie a s ní i celý svět se tak ve středu dočká nových informací o jedné z nejhorších genocid moderní doby. Zveřejněna bude rovněž nová studie, podle které vláda prezidenta Francoise Mitteranda v roce 1994 nepodnikla takřka nic, aby rwandský masakr zastavila.

Táborská pobočka Krajského soudu v Českých Budějovicích zmírnila podmíněné tresty dvěma mužům, kteří umístili nápisy urážející Romy u památníku v Letech. Podle krajského soudu se muži nedopustili trestného činu popírání a schvalování genocidy, za které je nepravomocně odsoudil Okresní soud v Písku. Krajský soud vyhodnotil jednání obou mužů jako výtržnictví. Prvního obžalovaného za to pravomocně odsoudil k podmíněným sedmi měsícům vězení, druhého pak k pěti měsícům. Oba tresty jsou ale podmíněně odložené na zkušební dobu jednoho a půl roku. Původně dostali obžalovaní roční a osmiměsíční podmínku.

Francouzsko-rwandský manželský pár vyšetřovatelů už léta zaměřuje svou pozornost na pachatele rwandské genocidy z roku 1994. Někteří pachatelé afrických masakrů jsou totiž i po letech stále naživu a na svobodě, stejně jako přeživší, kteří na ně mohou ukázat. Manželé Alain a Dafroza Gauthierovi pátrají po vrazích jak ve Rwandě, tak i Francii, kam řada vrahů utekla. V úterý jeden z nich přitom stane před soudem.

Před třiceti lety začala ve Rwandě občanská válka, která se později přeměnila v celonárodní apokalypsu a největší genocidu od holocaustu. Za sto dní zemřelo až milion lidí a dva a půl milionu obyvatel bylo vyhnáno ze svých domovů. Konflikt rezonoval celým světem, kterým se rychle šířily strašlivé obrázky a svědectví z masakru, a odhalil, jak mohou mít některá rozhodnutí kolonizátorů a zainteresovaných západních velmocí negativní dopady. Šlo navíc o jeden z prvních případů, který odhalil slabiny OSN a vyvolal kritiku mírových misí organizace.

Félicien Kabuga, který čelí obvinění z financování pachatelů rwandské genocidy z 90. let, může být vydán tribunálu OSN. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí francouzského kasačního soudu, který zamítl žádost Kabugových právníků, aby byl jejich klient souzen ve Francii. Informovala o tom agentura AFP. Kabugu zatkli nedaleko Paříže v květnu po 25 letech na útěku.

V Německu začal proces s mužem obviněným z genocidy jezídů. Zpovídá se z ní bývalý člen organizace Islámský stát, který podle obžaloby utýral jezídské dítě. V oddělených kauzách je souzena jeho německá manželka a další Němka, která se přidala k extremistům. Ti během masového vraždění v roce 2014 zabili nejméně pět tisíc jezídů. Tisíce dalších zotročili.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého tajemníka SPD Jaroslava Staníka. Za výroky na adresu homosexuálů, Romů a Židů dostal roční podmíněný trest. Podle pravomocného verdiktu měl Staník také zaplatit 70 tisíc korun. Soud se dovoláním zabýval neveřejně, výsledek je patrný z databáze InfoSoud a potvrdila ho mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová.

Vůdci Súdánu předají svrženého dlouholetého prezidenta země Umara Bašíra Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu (ICC). Informuje o tom britská BBC. Bašír čelí obvinění ze spáchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy v souvislosti s konfliktem, jenž vypukl v roce 2003 v regionu Dárfúr. Bašír veškerá obvinění popírá.

I po 75 letech Poláci přinášejí další důkazy nacistických zločinů. Nedávno začali odkrývat masové hroby u pracovního tábora v Treblince na severovýchodě země. Podle odhadů Institutu národní paměti tam můžou být tělesné ostatky až deseti tisíc vězňů. Dosud se historici a archeologové spíš soustřeďovali na stejnojmenný vyhlazovací tábor, který ležel nedaleko.

Na případné americké sankce proti Turecku Ankara odpoví, ve hře je i možnost uzavření základny Incirlik v Turecku, kterou Spojené státy využívají. Turecké televizi A Haber to v neděli řekl prezident Recep Tayyip Erdogan. Řekl také, že jeho země poskytne Libyi veškerou potřebnou pomoc.