Genocida strana 3 z 4

Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) s konečnou platností potvrdil bývalému veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi doživotní trest za genocidu spojenou se srebrenickým masakrem a další zločiny spáchané za války v Bosně v letech 1992 až 1995. Nevyhověl tak požadavku Mladiče, který v odvolání žádal zproštění viny nebo nový proces. Verdikt přivítala řada osobností, včetně amerického prezidenta Joea Bidena či vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové.

Německý soud nepravomocně vyměřil doživotní trest vězení Iráčanovi za válečné zločiny, které coby člen teroristické organizace Islámský stát (IS) spáchal v roce 2014 ve svém domovském městě Mosulu. Jeho dvaadvacetiletý syn půjde za mříže na pět let a deset měsíců, informovala agentura DPA.

Miloš Zeman není podle senátního bezpečnostního výboru schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. O návrhu zbavit ho funkce hlavy státu bude příští týden rozhodovat Senát. Informoval o tom předseda výboru Pavel Fischer (nestr.). Případný verdikt o nezpůsobilosti Zemana zastávat úřad by musela podle ústavy potvrdit sněmovna. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček krok výboru označil za útok na ústavnost, svobodu a demokracii.

Separatistický lídr ze Západní Sahary Ibráhím Ghálí, vyšetřovaný kvůli možným válečným zločinům, může opustit Španělsko, kde byl v dubnu hospitalizován kvůli covidu-19. Soud, před nímž jednasedmdesátiletý Ghálí vypovídal prostřednictvím videokonference z nemocnice v Logroňu, nenařídil vazbu ani odebrání cestovních dokladů. Podle některých španělských médií tak dal soudce další důvod Maroku, proč prodlužovat diplomatickou roztržku s Madridem.

Německo uznalo odpovědnost za masakry domorodých obyvatel ve své někdejší africké kolonii na území dnešní Namibie. Ministr zahraničí Heiko Maas oznámil, že Berlín po dlouhých vyjednáváních uzavřel s namibijskou vládou dohodu, v níž zabíjení domorodých obyvatel označil slovem genocida a slíbil v západoafrické zemi během třiceti let investovat do rozvoje 1,1 miliardy eur (28 miliard korun).

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek řekl, že pouze Rwanďané mohou Francii odpustit za její roli v tamní genocidě z roku 1994. Evropská země podle něho totiž neposlouchala varování o hrozícím masakru, ačkoli nebyla jeho spolupachatelem. Pouze ti, kteří tu noc zažili, nám možná mohou odpustit, dát nám dar odpuštění, řekl Macron při návštěvě památníku obětem vraždění v kigalské čtvrti Gisozi. Rwandský prezident Paul Kagame jeho slova uvítal.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu prohlásil, že Turecko a ostatní spojenci USA by se měli vyvarovat dalších nákupů ruských zbraní. Šéf diplomacie USA jim zároveň pohrozil možností uvalení dalších sankcí. Napsala to agentura Reuters. Napjaté vztahy Washingtonu a Ankary o víkendu vyostřilo prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena, který označil masakry Arménů z let 1915 až 1923 v Osmanské říši za genocidu.

Americký prezident Joe Biden formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky osmanské říše během první světové války. Informovala o tom agentura AP. Jeho předchůdci v Bílém domě se používání termínu genocida v souvislosti s tehdejšími událostmi po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko. Biden v pátek telefonoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten odmítl politizaci debaty kolem Arménů třetími stranami, termín genocida zcela odmítá.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nechal odtajnit státní archivy o etnickém vraždění v africké Rwandě. Francie a s ní i celý svět se tak ve středu dočká nových informací o jedné z nejhorších genocid moderní doby. Zveřejněna bude rovněž nová studie, podle které vláda prezidenta Francoise Mitteranda v roce 1994 nepodnikla takřka nic, aby rwandský masakr zastavila.

Táborská pobočka Krajského soudu v Českých Budějovicích zmírnila podmíněné tresty dvěma mužům, kteří umístili nápisy urážející Romy u památníku v Letech. Podle krajského soudu se muži nedopustili trestného činu popírání a schvalování genocidy, za které je nepravomocně odsoudil Okresní soud v Písku. Krajský soud vyhodnotil jednání obou mužů jako výtržnictví. Prvního obžalovaného za to pravomocně odsoudil k podmíněným sedmi měsícům vězení, druhého pak k pěti měsícům. Oba tresty jsou ale podmíněně odložené na zkušební dobu jednoho a půl roku. Původně dostali obžalovaní roční a osmiměsíční podmínku.

Francouzsko-rwandský manželský pár vyšetřovatelů už léta zaměřuje svou pozornost na pachatele rwandské genocidy z roku 1994. Někteří pachatelé afrických masakrů jsou totiž i po letech stále naživu a na svobodě, stejně jako přeživší, kteří na ně mohou ukázat. Manželé Alain a Dafroza Gauthierovi pátrají po vrazích jak ve Rwandě, tak i Francii, kam řada vrahů utekla. V úterý jeden z nich přitom stane před soudem.

Před třiceti lety začala ve Rwandě občanská válka, která se později přeměnila v celonárodní apokalypsu a největší genocidu od holocaustu. Za sto dní zemřelo až milion lidí a dva a půl milionu obyvatel bylo vyhnáno ze svých domovů. Konflikt rezonoval celým světem, kterým se rychle šířily strašlivé obrázky a svědectví z masakru, a odhalil, jak mohou mít některá rozhodnutí kolonizátorů a zainteresovaných západních velmocí negativní dopady. Šlo navíc o jeden z prvních případů, který odhalil slabiny OSN a vyvolal kritiku mírových misí organizace.

Félicien Kabuga, který čelí obvinění z financování pachatelů rwandské genocidy z 90. let, může být vydán tribunálu OSN. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí francouzského kasačního soudu, který zamítl žádost Kabugových právníků, aby byl jejich klient souzen ve Francii. Informovala o tom agentura AFP. Kabugu zatkli nedaleko Paříže v květnu po 25 letech na útěku.

V Německu začal proces s mužem obviněným z genocidy jezídů. Zpovídá se z ní bývalý člen organizace Islámský stát, který podle obžaloby utýral jezídské dítě. V oddělených kauzách je souzena jeho německá manželka a další Němka, která se přidala k extremistům. Ti během masového vraždění v roce 2014 zabili nejméně pět tisíc jezídů. Tisíce dalších zotročili.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého tajemníka SPD Jaroslava Staníka. Za výroky na adresu homosexuálů, Romů a Židů dostal roční podmíněný trest. Podle pravomocného verdiktu měl Staník také zaplatit 70 tisíc korun. Soud se dovoláním zabýval neveřejně, výsledek je patrný z databáze InfoSoud a potvrdila ho mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová.

Vůdci Súdánu předají svrženého dlouholetého prezidenta země Umara Bašíra Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu (ICC). Informuje o tom britská BBC. Bašír čelí obvinění ze spáchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy v souvislosti s konfliktem, jenž vypukl v roce 2003 v regionu Dárfúr. Bašír veškerá obvinění popírá.

I po 75 letech Poláci přinášejí další důkazy nacistických zločinů. Nedávno začali odkrývat masové hroby u pracovního tábora v Treblince na severovýchodě země. Podle odhadů Institutu národní paměti tam můžou být tělesné ostatky až deseti tisíc vězňů. Dosud se historici a archeologové spíš soustřeďovali na stejnojmenný vyhlazovací tábor, který ležel nedaleko.

Na případné americké sankce proti Turecku Ankara odpoví, ve hře je i možnost uzavření základny Incirlik v Turecku, kterou Spojené státy využívají. Turecké televizi A Haber to v neděli řekl prezident Recep Tayyip Erdogan. Řekl také, že jeho země poskytne Libyi veškerou potřebnou pomoc.

Súdánský soud vynesl nad exprezidentem Umarem Bašírem trest dvou let za korupci a praní špinavých peněz. Kvůli věku nepůjde Bašír do vězení, ale do zařízení s ostrahou. První rozsudek v procesu s bývalým dlouholetým autoritářským vůdcem Súdánu oznámila agentura AFP.

Vůdkyně Myanmaru Do Aun Schan Su Ťij vystoupila u soudu, který viní její zemi z genocidy Rohingů. Žaloba vznesená u Mezinárodního soudního dvora OSN podává podle Su Ťij „klamný a neúplný“ obrázek o dění v Arakanském státě. Bezpečnostní složky zde čelily vnitřnímu konfliktu, který odstartovaly útoky rohingských ozbrojenců, tvrdí vůdkyně. Ujišťovala také, že pokud armáda má na svědomí válečné zločiny, budou jejich pachatelé stíháni.

Republikáni v americkém Senátu znemožnili hlasování o rezoluci, která označuje hromadné vraždění Arménů v Osmanské říši během první světové války za genocidu. Bílý dům mluví o špatném načasování kvůli summitu NATO, kde se spojenci snažili najít společnou řeč s Tureckem po jeho invazi na sever Sýrie. Útok na kurdské milice řadu členů NATO popudil.

Sněmovna reprezentantů USA schválila usnesení, v němž prezidenta Donalda Trumpa vyzývá, aby na Turecko kvůli ofenzivě v severní Sýrii uvalil sankce. Drtivou většinou také odhlasovala rezoluci, která uznává masakr stovek tisíc Arménů v Osmanské říši během první světové války za genocidu. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu obě rezoluce odsoudil. Americkou vládu vyzval, ať se střeží dalších kroků, které by mohly poškodit vzájemné vztahy obou zemí.

Překvapivě skromný seznam české a slovenské literatury o zatím poslední evropské válce doplnil cenný titul. Slovenský novinář Denníku N Tomáš Forró vydal knihu nazvanou Donbas. Ta je výsledkem jeho cest na východ Ukrajiny a velkého množství rozhovorů s tamními bojovníky, aktivisty, politiky i obyčejnými lidmi z obou stran.

Desetitisíce Rohingů si v uprchlickém táboře v Bangladéši připomněly dva roky od začátku masivního vyhánění této muslimské menšiny z Myanmaru. OSN se snaží alespoň část běženců navrátit do vlasti, všichni do jednoho to ale odmítají s tím, že se obávají nové vlny pronásledování. Rohingové nazývají 25. srpen „dnem genocidy“. Myanmar obvinění z etnických čistek odmítá.