KDU-ČSL nadále povede ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Získal 224 z celkového počtu 275 odevzdaných hlasů. Ve volbě neměl protikandidáta. Lidovci si v Ostravě na dvoudenním sjezdu volí vedení strany na další dva roky, místopředsedou zvolili Jana Bartoška. Podle Jurečky by měla křesťanská demokracie pracovat tak, aby mohla vládnout minimálně osm let.
„Jsme v situaci, kdy máme sice dobrý pocit a radost z toho, co se podařilo v posledních dvou letech, ale jsme také v situaci, která tady od druhé světové války nebyla,“ prohlásil Jurečka v projevu.
Velké množství Čechů podle něj řeší, zda dokážou zaplatit energie při dalším zdražení, vyjdou s náklady na bydlení, budou moci zaplatit dětem, až v září nastoupí do školy, všechny související náklady nebo zda pro ně bude mít zaměstnavatel pořád práci.
Kromě resortních cílů jako digitalizace žádostí o dávky nebo důchodová reforma, klimatická změna a sucho, se KDU-ČSL musí podle svého předsedy zaměřit také například na schopnost čelit nesnášenlivosti, xenofobii a dezinformacím.
Předseda lidovců si také přeje, aby koaliční vláda díky své práci obhájila mandát v příštích volbách a mohla realizovat své záměry koncepčně po dobu přinejmenším osmi let. V projevu také shrnul cestu lidovců do volební koalice s ODS a TOP 09 a později vládního subjektu, který tato koalice pod hlavičkou SPOLU vytvořila loni se Starosty a Piráty.
Zároveň vyjádřil politování nad tím, že se pro cestu do loňských sněmovních voleb nepovedlo vytvořit čtyřkoalici, tedy uskupení ve kterém by figurovali i Starostové. Spolupráce v koalici s ODS a TOP 09 podle Jurečky dokázala oslovit voliče v širším spektru, než by se to povedlo jednotlivým stranám, přičemž každý z těchto subjektů posílila, nikoli oslabila.
Lidovci musejí podle Jurečky považovat zisk 23 mandátů ve sněmovních volbách jako nástroj pro to, aby mohli řešit problémy občanů, hledat rozumná řešení nejen pro tuto chvíli, ale i pro budoucnost. „Je na nás, abychom za čtyři roky mohli pokračovat,“ konstatoval.
Kam lidovci směřují?
Prvním místopředsedou strany byl zvolen místopředseda sněmovny Jan Bartošek, dostal 175 z 276 hlasů. Jeho protikandidátka, senátorka Šárka Jelínková, která funkci první místopředsedkyně obhajovala, dostala 95 hlasů.
Bartošek řekl, že strana má před sebou necelé čtyři roky, kdy jejím úkolem bude zastavit propad a nastartovat růst. Jako výstražný příklad označil ČSSD, která se v posledních volbách nedostala do parlamentu. „Mě to neustálé balancování kolem pěti procent celkem štve,“ prohlásil. Chce otevřít vnitrostranickou diskusi, v níž si lidovci řeknou, kdo jsou, kam jdou a co zemi přinesou. KDU-ČSL podle něj musí mít témata, se kterými si lidé lidovce okamžitě spojí. Takovými tématy jsou například ochrana přírody, ochrana půdy a boj se suchem.
Řadovým místopředsedou zůstal náměstek brněnské primátorky Petr Hladík, nově jimi jsou Jelínková, poslanec Tom Philipp a náměstek moravskoslezského hejtmana Lukáš Curylo.
Osobně na sjezd dorazili také předsedové stran koalice SPOLU - premiér Petr Fiala (ODS) a šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) i předseda vládních Pirátů Ivan Bartoš, šéf STAN Vít Rakušan poslal videozdravici.
Čeká nás spousta úkolů, prohlásil Fiala
Premiér Petr Fiala (ODS) na sjezdu řekl, že při prvních debatách o možné koaliční spolupráci ani sám nečekal, že spolupráce tří subjektů bude tak silná. „Přijel jsem sem i proto, abych vám za tu spolupráci a podporu společného projektu poděkoval,“ řekl.
Předseda vlády zároveň prohlásil, že kabinet musí změnit energetiku tak, abych Česko nebylo závislé na libovůli Kremlu, aby firmy a domácnosti měly dostatek energií za přijatelnou cenu. „Musíme důstojně zvládnout uprchlickou vlnu a pomoci občanům, kteří nebudou schopni sami zvládnout inflaci a nastupující drahotu,“ poznamenal premiér. Pro ODS i KDU-ČSL je podle Fialy klíčové zejména to, aby rodiny s dětmi fungovaly co nejlépe a aby na ně ekonomické těžkosti doléhaly co nejméně.
Fiala věří, že spolupráce bude pokračovat nadále stejně intenzivně. Stejně tak poděkovala KDU-ČSL i Pekarová Adamová. Připomněla, že strany nespolupracují jen v krajích a obcích, ale též v Evropském parlamentu v Evropské lidové straně. Pro podzimní komunální a senátní volby také nacházejí společné kandidáty, řekla.
Rakušan ve videozdravici vyzval k větší spolupráci všech stran vládní koalice v letošních senátních volbách. Nechce horní komoru nechat populistickým silám, řekl. Požádal všechny vládní strany, aby si dobře rozmyslely, zda ještě více nespolupracovat v senátních volbách. „Bylo by dobré, kdybychom ho nenechali ani v náznaku populistickým silám a udrželi si výraznou většinu demokratických sil, které tam v současné době jsou,“ poznamenal.
Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše je důležitá vzájemná spolupráce vládních stran na všech úrovních politiky. Neznamená to, že budou ve všem souhlasit a prosazovat stejná řešení, ale musí si vzájemně naslouchat a hledat nejlepší řešení pro Česko. V souvislosti s Ukrajinou řekl, že vláda ukázala obrovskou jednotu a i v jednání na evropském poli odvahu.
Uznejte ruské zločiny za genocidu, požádal ukrajinský velvyslanec
Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis požádal na sjezdu lidovců přítomné senátory a poslance o to, aby český parlament uznal zločiny ruského vojska na Ukrajině za genocidu, jako to již přijali v Estonsku a Lotyšsku.
„Jsem přesvědčen, že brzy budou následovat podobně silná odsouzení otřesných zločinů Ruska proti ukrajinskému lidu také v dalších zemích. Čím silnější bude reakce mezinárodního společenství, tím dříve se nám podaří ruské barbary zastavit a dostat je tam, kam patří, tedy před mezinárodní tribunál,“ prohlásil velvyslanec.
Videozdravici dále poslali někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart nebo předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.
Společný kandidát koalice na prezidenta
Jurečka před zahájením sjezdu uvedl, že o možném společném koaličním kandidátovi na prezidenta by mělo být jasno nejpozději v září. „Je pro nás důležité najít synergii ideálně na půdorysu celé vládní koalice, nebo minimálně na půdorysu koalice Spolu,“ doplnil.
Poslední dva měsíce podle něj vládní strany neměly vzhledem k dění na Ukrajině čas záležitost řešit. „Je ještě nějaký čas. Prezidentská volba je za zhruba tři čtvrtě roku. Myslím, že nejpozději, kdy musí být jasno, je období září tohoto roku,“ dodal šéf KDU-ČSL.
Jurečka vystřídal Výborného
Na posledním sjezdu Jurečka nahradil v čele strany zhruba po deseti měsících Marka Výborného, který se funkce předčasně vzdal z rodinných důvodů. Delegáti mu dali přednost před předsedou lidovecké sněmovní frakce Janem Bartoškem a Janem Horníčkem z královéhradecké krajské organizace.
Přímo na sjezdu se kandidatury do čela strany vzdal europoslanec Tomáš Zdechovský. Pozici první místopředsedkyně obhájila senátorka Šárka Jelínková. V křeslech řadových místopředsedů KDU-ČSL zůstali i Bartošek a Petr Hladík. Nově delegáti zvolili do předsednictva Zdechovského a poslance Ondřeje Benešíka.
Jurečka v závěrečném projevu zdůrazňoval, že politika KDU-ČSL se musí soustředit na rodiny a jejich podporu, jak o tom pojednává stranický materiál nazvaný Lidovecký vize pro Česko. Také řekl, že chce z KDU-ČSL odstranit poraženectví.
ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vytvořily koalici SPOLU v říjnu 2020, kdy podepsaly memorandum o spolupráci. Celostátním volebním lídrem byl zvolen předseda ODS Fiala. Koaliční strany byly v té době v opozici a ve sněmovně měly 40 poslanců (ODS 23, KDU-ČSL deset a TOP 09 sedm). V březnu 2021 širší vedení KDU-ČSL schválilo volební spojenectví s ODS a TOP 09 i program tohoto uskupení.
„Jsme rozhodnuti udělat maximum pro to, abychom nabídli této zemi pozitivní změnu,“ řekl poté Jurečka s tím, že ambicí koalice je vyvést zemi z pandemické a ekonomické krize a podílet se kvůli tomu na vládě.
Volby pak koalice těsně vyhrála před doposud vládnoucím hnutím ANO. Získala 27,8 procenta hlasů a 71 mandátů, z toho KDU-ČSL 23. Ihned po volbách lídři SPOLU podepsali s představiteli koalice Pirátů se STAN, která získala 37 mandátů, memorandum o vůli vytvořit společně většinovou vládu.
V listopadu se obě koalice dohodly na koaliční smlouvě i programovém prohlášení společné vlády. Petr Fiala byl jmenován premiérem 28. listopadu a 17. prosince, 69 dnů po volbách, prezident Miloš Zeman jmenoval jeho koaliční vládu.
Návrat KDU-ČSL na výsluní
KDU-ČSL obsadila v osmnáctičlenném kabinetu tři křesla – předseda strany Jurečka je vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí, ministryní životního prostředí se stala Anna Hubáčková a ministrem zemědělství Zdeněk Nekula. V programovém prohlášení, které počátkem ledna zveřejnila vláda, jsou podle Jurečky všechny důležité priority KDU-ČSL. Jde podle něj například o podporu rodičů, podpory v sociální politice směřující ke slaďování profesního a rodinného života, ale i o péči o krajinu.
V nově zvolené sněmovně získali lidovci křesla jednoho místopředsedy, kterým se stal Jan Bartošek, a předsedů dvou výborů – pro evropské záležitosti (Ondřej Benešík) a pro sociální politiku (Vít Kaňkovský). Předsedou poslaneckého klubu byl zvolen Marek Výborný.
