ANALÝZA: SPOLU zvítězilo na počet hlasů, ANO na počet mandátů. Proč ten rozdíl?

Sněmovní volby přinesly v Česku neobvyklou a zdánlivě paradoxní situaci. Z hlediska celkového počtu hlasů zvítězila koalice SPOLU, když ji podpořilo 27,79 procenta voličů, mandátů má ale o jeden méně než hnutí ANO, které na hlasy skončilo druhé v pořadí a ve sněmovně obsadí dvaasedmdesát křesel. Přinášíme vysvětlení, jak je to možné.

Kdo je vítězem voleb? Koalice SPOLU, která získala 27,8 procent hlasů a 71 mandátů, nebo hnutí ANO, které s 27,1 procenty hlasů získalo o jedno poslanecké křeslo víc? Volby samozřejmě vyhrála koalice občanských a křesťanských demokratů a TOP 09. Volební podporu jí vyslovilo o téměř 36 tisíc voličů víc.

Vysvětlení toho, že nemá nejvíce mandátů, spočívá ve volebním systému. Nejedná se o chybu volebního systému, ale o jeho vlastnost. Letos se ve sněmovních volbách volilo poprvé dle nových pravidel, kterými se řídí přerozdělování hlasů na mandáty.

Přepočet hlasů probíhá ve třech na sebe navazujících krocích. Poté, co jsou sečteny všechny hlasy, je třeba vypočítat takzvané republikové mandátové číslo. Na jeho základě se totiž určí, kolik mandátů se bude rozdělovat v jednotlivých krajích. Republikové mandátové číslo je podílem celkového počtu platných hlasů a počtu rozdělovaných mandátů, tedy 200 (tolik je členů sněmovny).

Z toho tedy vyplývá, že jednotlivé kraje jsou z hlediska počtu mandátů různě velké. Nejmenším krajem je Karlovarský, v němž se rozdělilo pět mandátů, naopak největším je kraj Středočeský s šestadvaceti mandáty. Oproti volbám v roce 2017 došlo ke změně u Ústeckého kraje, který si o jeden mandát polepšil a bude reprezentován čtrnácti poslanci.

Druhým krokem je výpočet takzvaného krajského volebního čísla. K jeho výpočtu se používá takzvaná Imperialiho kvóta. Počet platných hlasů odevzdaných v každém jednotlivém kraji se vydělí počtem krajských mandátů zvýšeným o dva. Volební zisky stran, které získaly alespoň pět procent hlasů, se vydělí touto kvótou. Výsledkem je počet mandátů pro danou stranu.

Proč má ANO více mandátů?

Různá velikost krajů a rozdělování mandátů na krajské úrovni je právě důvodem, proč má ANO vyšší zisk mandátů než vítěz voleb. Hnutí se totiž dařilo v krajích, kde na mandát stačil nižší počet hlasů.

Například v Moravskoslezském kraji zvítězilo ANO se 195 tisíci hlasů. Tento volební zisk jí stačil k zisku deseti mandátů. Naopak koalici SPOLU, která zvítězila ve Středočeském kraji, stačil zisk 203 tisíc hlasů jen na devět mandátů. Jinými slovy, aby SPOLU získala mandát, potřebovala na mandáty více hlasů od voličů.

Váha hlasu voliče tak není ve všech krajích zcela totožná a zmiňované krajské volební číslo je v každém kraji jinak vysoké. V Karlovarském kraji je nejnižší (14 944), naopak v Praze, kde byla úspěšná koalice SPOLU, je nejvyšší (21 265). To je tedy důvodem, proč hnutí ANO s menším počtem hlasů získalo větší počet mandátů.

V tomto druhém kroku bylo rozděleno celkem 199 mandátů. Hnutí ANO v něm získalo 72 mandátů, koalice SPOLU 70 křesel v dolní komoře.

Finální rozdělení mandátů

Třetím a posledním krokem je tzv. druhé skrutinium, v němž se přepočítávají hlasy na mandáty takzvanou Hagenbach-Bischoffovou kvótou na celostátní úrovni. Zde je potřeba rozdělit mandáty, které nebyly přiřazeny v předchozím kroku. V případě letošních voleb se jedná o poslední dvoustý mandát.

Hlasy stran, které zbyly po rozdělení mandátů na úrovni krajů, se přesouvají na celostátní úroveň. Zisky jednotlivých stran jsou sečteny za všechny kraje a vyděleny počtem mandátů zvýšeným o jeden. Takto vzniká takzvané republikové volební číslo, kterým je vydělen součet všech hlasů pro každou stranu.

Tímto druhým přepočtem získala svůj 71. mandát koalice SPOLU, která vykazovala nejvyšší podíl. Navýšila tím své zastoupení ve Středočeském kraji, kde má nakonec deset poslaneckých mandátů. 

„Ve druhém skrutiniu se sečtou zbytky hlasů jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic. Tento součet se vydělí počtem mandátů, které nebyly v prvním skrutiniu přikázány, zvětšeným o jednu. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým volebním číslem. Na tomto základě se přikáže každé politické straně, politickému hnutí a koalici tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici.“

§ 51, odst. 2 zákona o volbách do Parlamentu České republiky