Jurečka chce od příštího roku snížit důchody exponentů komunistického režimu

61 minut
Jurečka a Špidla o důchodech a zdravotnictví v OVM (1. část)
Zdroj: ČT24

Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na novele, která by snížila důchody exponentů komunistického režimu, uvedl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Platit by mohla od ledna 2023. Týkat by se to mohlo pěti až sedmi tisíc osob. Ministr také uvedl, že v příštím týdnu by mělo být jasno, o kolik se lidem zvýší penze při červnové mimořádné valorizaci.

„Počítáme s tím, že opravdu těm prominentům totalitního komunistického režimu, těm vedoucím pracovníkům StB (bývalá Státní bezpečnost, poznámka redakce) a podobně, snížíme důchody,“ řekl Jurečka k záměru snížit důchody vysokým exponentům bývalého režimu. Neúspěšně to navrhoval ještě jako opoziční poslanec.

Nyní probíhají konzultace s Ústavem pro studium totalitních režimů, koho by se snížení důchodů mohlo konkrétně týkat a jak. 

O kolik se od června zvýší důchody?

Pro červnovou mimořádnou valorizaci důchodů má ministerstvo připraveno 21 miliard korun. Konkrétní částka, o kterou se budou penze zvyšovat, vyplyne z výše inflace. Míru inflace za leden zveřejní Český statistický úřad v pondělí, krátce poté bude ministerstvo znát, o kolik se důchody zvýší.

Zatím se v průměru počítá s částkou 750 až jeden tisíc korun, uvedl v neděli ministr.

Platby za státní pojištěnce mají v příštím roce vzrůst

Vláda také počítá pro příští rok se zvýšením plateb za státní pojištěnce. Nenavýšením těchto plateb v letošním roce (minulý kabinet počítal s růstem o 200 korun měsíčně) chce ušetřit 14 miliard korun.

Jurečka také odmítl názory, že letošní zmrazení plateb má být cestou, která umožní dřívější zavedení připojištění.

28 minut
Jurečka a Špidla v OVM o důchodech a zdravotnictví (2. část)
Zdroj: ČT24

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vstoupil tento týden kvůli zmrazení plateb do stávkové pohotovosti, „na protest proti záměru vlády snížit finanční prostředky na zajištění zdravotnictví a dalších veřejných služeb a veřejné správy“.

Jeho předsedkyně Dagmar Žitníková však v nedělním pořadu OVM řekla, že se stávkou svaz nepočítá. 

Spor o připojištění zdravotní péče

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) již dříve v rozhovoru pro agenturu ČTK uvedl, že nechce žádnou péči, která je v současné době hrazená z veřejného zdravotního pojištění, pro pacienty zpoplatnit. Připojistit by se podle něj mohlo na péči, kterou si lidé už v současné době sami platí. Jako příklad uváděl komplexní preventivní onkologické prohlídky řádově za tisíce korun, které některé firmy dávají jako benefit svým manažerům.

Bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD) v pořadu OVM kritizoval záměr vlády zavést připojištění k veřejnému zdravotnímu pojištění. „Má-li připojištění fungovat, tak tam musí být dostatek peněz a dostatek úkonů, které se dají připojistit, jinak to nebude fungovat. To v důsledku znamená rozdělení zdravotnictví na pro ty finančně zdatné a ty ostatní,“ dodal a označil to za asociální.

Systém automatické valorizace plateb za státní pojištěnce, který vláda slibuje v programovém prohlášení do konce volebního období, bude pak podle Jurečky připravený nejdříve od roku 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 13 hhodinami

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
včera v 06:00

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
12. 12. 2025

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
12. 12. 2025

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
12. 12. 2025

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
12. 12. 2025

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
12. 12. 2025

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...