Jurečka chce od příštího roku snížit důchody exponentů komunistického režimu

61 minut
Jurečka a Špidla o důchodech a zdravotnictví v OVM (1. část)
Zdroj: ČT24

Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na novele, která by snížila důchody exponentů komunistického režimu, uvedl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Platit by mohla od ledna 2023. Týkat by se to mohlo pěti až sedmi tisíc osob. Ministr také uvedl, že v příštím týdnu by mělo být jasno, o kolik se lidem zvýší penze při červnové mimořádné valorizaci.

„Počítáme s tím, že opravdu těm prominentům totalitního komunistického režimu, těm vedoucím pracovníkům StB (bývalá Státní bezpečnost, poznámka redakce) a podobně, snížíme důchody,“ řekl Jurečka k záměru snížit důchody vysokým exponentům bývalého režimu. Neúspěšně to navrhoval ještě jako opoziční poslanec.

Nyní probíhají konzultace s Ústavem pro studium totalitních režimů, koho by se snížení důchodů mohlo konkrétně týkat a jak. 

O kolik se od června zvýší důchody?

Pro červnovou mimořádnou valorizaci důchodů má ministerstvo připraveno 21 miliard korun. Konkrétní částka, o kterou se budou penze zvyšovat, vyplyne z výše inflace. Míru inflace za leden zveřejní Český statistický úřad v pondělí, krátce poté bude ministerstvo znát, o kolik se důchody zvýší.

Zatím se v průměru počítá s částkou 750 až jeden tisíc korun, uvedl v neděli ministr.

Platby za státní pojištěnce mají v příštím roce vzrůst

Vláda také počítá pro příští rok se zvýšením plateb za státní pojištěnce. Nenavýšením těchto plateb v letošním roce (minulý kabinet počítal s růstem o 200 korun měsíčně) chce ušetřit 14 miliard korun.

Jurečka také odmítl názory, že letošní zmrazení plateb má být cestou, která umožní dřívější zavedení připojištění.

28 minut
Jurečka a Špidla v OVM o důchodech a zdravotnictví (2. část)
Zdroj: ČT24

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vstoupil tento týden kvůli zmrazení plateb do stávkové pohotovosti, „na protest proti záměru vlády snížit finanční prostředky na zajištění zdravotnictví a dalších veřejných služeb a veřejné správy“.

Jeho předsedkyně Dagmar Žitníková však v nedělním pořadu OVM řekla, že se stávkou svaz nepočítá. 

Spor o připojištění zdravotní péče

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) již dříve v rozhovoru pro agenturu ČTK uvedl, že nechce žádnou péči, která je v současné době hrazená z veřejného zdravotního pojištění, pro pacienty zpoplatnit. Připojistit by se podle něj mohlo na péči, kterou si lidé už v současné době sami platí. Jako příklad uváděl komplexní preventivní onkologické prohlídky řádově za tisíce korun, které některé firmy dávají jako benefit svým manažerům.

Bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD) v pořadu OVM kritizoval záměr vlády zavést připojištění k veřejnému zdravotnímu pojištění. „Má-li připojištění fungovat, tak tam musí být dostatek peněz a dostatek úkonů, které se dají připojistit, jinak to nebude fungovat. To v důsledku znamená rozdělení zdravotnictví na pro ty finančně zdatné a ty ostatní,“ dodal a označil to za asociální.

Systém automatické valorizace plateb za státní pojištěnce, který vláda slibuje v programovém prohlášení do konce volebního období, bude pak podle Jurečky připravený nejdříve od roku 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 3 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 10 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...