Trýznění a násilnou asimilaci dětí kanadského původního obyvatelstva v katolických internátních školách označil papež František za kulturní genocidu. Řekl to při návratu z cesty do Severní Ameriky. Při rozhovoru s novináři na palubě letadla, které v sobotu ráno přistálo v Římě, papež také přiznal, že mu ubývají síly, a zopakoval, že by jednou mohl z čela církve odstoupit.
„Nepoužil jsem toto slovo (během návštěvy Kanady), protože mě nenapadlo. Ale popsal jsem přece genocidu, ne?“ řekl papež při návratu do Říma. Cestu pojal jako kajícnou pouť a původním obyvatelům se za počínání katolické církve několikrát omluvil.
Kolonizační doktrínu, kterou mnoho století zastávala i katolická církev, označil papež za nespravedlivou. „Tato mentalita, že my jsme nadřazení a původní obyvatelé nic neznamenají, je závažná,“ uvedl papež. Tento postoj se přitom podle něj stále projevuje i v současném světě.
Svůj program v Kanadě papež zakončil na dálném severu, ve městě Iqaluit, kde se setkal se zástupci Inuitů, kteří patřili k obětem kanadského asimilačního systému.
„I tady mezi vámi bych chtěl říct, že mě to velmi mrzí, a chci požádat o odpuštění za zlo, kterého se při kulturní asimilaci dopustilo nemálo katolíků,“ uvedl papež.
Papežova cesta podle agentury AP vyvolala v Kanadě smíšené pocity. Část bývalých žáků internátních škol nebo jejich příbuzných ocenila papežovu omluvu, kterou považují za projev dobré vůle. Kanadská vláda však uvedla, že pouhé omluvy nestačí. Stejného názoru je i jiná část původních obyvatel. Ta například požaduje, aby Vatikán otevřel své archivy o dění ve školách a hlavně o případech úmrtí žáků.
Násilná kulturní asimilace dětí původního obyvatelstva se v zemi děla od 19. století do 70. let minulého století. Internátními školami za to období prošlo na 150 tisíc dětí a cílem bylo je odloučit od rodičů i kultury původních obyvatel. Až šest tisíc dětí kvůli tvrdému zacházení v internátních zařízeních zemřelo, asi tři čtvrtiny zhruba ze 130 internátních škol provozovala katolická církev.
Rezignace na papežský post by nebyla katastrofou, řekl František
Při návratu do Říma papež také novinářům řekl, že mu kvůli věku a přibývajícím zdravotním problémům ubývají síly. „Myslím, že s mým věkem a omezeními, které přináší, musím trochu šetřit síly, abych sloužil církvi – nebo naopak pomýšlet na odchod,“ řekl papež. Dodal, že rezignace by nebyla žádnou katastrofou.
Podle papeže jeho cesty nebudou tak časté a do tak vzdálených destinací jako dříve. Přesto František potvrdil, že se v září chce vydat do Kazachstánu na setkání náboženských vůdců. Tam by mohl jednat s moskevským patriarchou Kirillem, který podporuje ruské tažení na Ukrajině. Hlava katolické církve bez dalších podrobností zopakovala přání vydat se do Kyjeva a také uskutečnit odloženou cestu do Jižního Súdánu.
O papežově rezignaci spekulují média už mnoho týdnů. Samotný František uvedl, že se zatím na odchod nechystá. Dodal ale, že jeho předchůdce Benedikt XVI., který byl prvním papežem po mnoha staletích rezignujícím na svatopetrský stolec, otevřel novou cestu. Podle církevních odborníků by ale přítomnost dvou emeritních papežů byla velmi nezvyklá.
