Speciální tribunál zřízený, aby soudil vůdce komunistických Rudých Khmerů, ve čtvrtek potvrdil rozsudek doživotního vězení pro posledního žijícího vůdce této organizace Khieu Samphana. Bývalý premiér byl odsouzen za genocidu roku 2018 a proti verdiktu se odvolal. Tento týden tribunál ukončí po šestnácti letech svoji činnost, jedná se tedy o jeho poslední verdikt.
Tribunál v Kambodži od zahájení činnosti v roce 2006 odsoudil jen tři vedoucí představitele režimu Rudých Khmerů, všechny k doživotnímu vězení. Prvním byl Kang Kek Ieu (známý jako Duch), který vedl nechvalně proslulou kambodžskou věznici S-21, následovali ho hlavní ideolog Rudých Khmerů Nuon Chea a bývalý premiér Khieu Samphan.
Khieu Samphan si doživotní trest odpykává také za zločiny proti lidskosti, kde již vyčerpal všechny možnosti odvolání, takže na jeho doživotním setrvání za mřížemi se ve čtvrtek nic nezmění.
Tribunál, jehož fungování přišlo na více než 330 milionů dolarů, byl kritizován za pomalou práci a i za to, že se nechal ovlivňovat zásahy vládnoucí strany v zemi. Kambodžský premiér Hun Sen, který bývá řazen k někdejším stoupencům Rudých Khmerů, v roce 2010 řekl tehdejšímu generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi, že další obvinění „nejsou dovolena“. Pokud by soud rozšířil své vyšetřování až do počátků revoluce, otevřelo by to podle něj jen staré rány a mohlo by to vést až k vypuknutí občanské války v zemi.
Jiné názory ale oceňují, že pomohl procesu národního usmíření. „Tribunál zanechává nepochybně rozporuplný odkaz, směsici úspěchů a neúspěchů,“ prohlásil Craig Etcheson, který je autorem několika knih o Kambodži, včetně jedné zabývající se přímo speciálním soudem.
„Rozhodně ale tento soud pomohl nastartovat proces národního usmíření. Rodiče se méně zdráhají mluvit se svými dětmi o tom, co se jim stalo…, školy zahrnuly do osnov nové materiály o Pol Potovi,“ dodal Etcheson.
Tribunál nevznikal snadno
V roce 1997 kambodžská vláda požádala OSN o pomoc při souzení vůdců Rudých Khmerů. Odmítla ale myšlenku mezinárodního trestního tribunálu, který by se podobal tomu, jenž soudil zločiny v bývalé Jugoslávii či Rwandě. Phnompenh trval na tom, že chce suverénní soud vedený kambodžskými a zahraničními soudci.
Dohody bylo dosaženo v roce 2003, první soudní jednání – v případu proti Kang Kek Ieuovi – se však konalo až v roce 2009. Procesu před soudem čelilo celkem pět vysokých představitelů Rudých Khmerů. Dva z nich zemřeli ještě před vynesením rozsudku, další dva po odsouzení.
Chum Mey, jeden z mála lidí, kteří přežili pobyt ve věznici S-21, v níž zahynulo až sedmnáct tisíc lidí, před soudem svědčil v roce 2009. „Nejdůležitější je, že díky soudu s vůdci Rudých Khmerů se lidé po celé zemi dozvěděli o Pol Potově zabíjení, takže už nedovolí, aby se tyto zločiny opakovaly,“ prohlásil dnes 91letý muž, kterého Rudí Khmerové připravili o manželku a čtyři děti.
Opoziční vůdce Sam Rainsy, žijící v exilu, ale kritizuje, že soud byl pověřen pouze případy nejvyšších představitelů Rudých Khmerů. Toto rozhodnutí ochránilo před stíháním stávajícího kambodžského premiéra Hun Sena, který v minulosti bojoval v jednotkách Rudých Khmerů.
Později se s nimi rozešel a v červnu 1977 se připojil ke kambodžským provietnamským silám, které na jaře 1978 zahájily povstání proti Polpotovu genocidnímu režimu.
Rudým Khmerům je připisována smrt 1,7 milionu lidí
Za vlády Rudých Khmerů v letech 1975 až 1979 bylo v Kambodži zabito nebo zemřelo v důsledku hladomoru či přepracování nejméně 1,7 milionu lidí, zhruba čtvrtina populace této země. Za vším stál plán vůdce Saloth Sara, známého jako Pol Pot, vytvořit zemědělskou venkovskou utopickou společnost.
Ideologie režimu Rudých Khmerů byla směsicí maoismu a nacionalismu. Obyvatelé měst byli posíláni na venkov na převýchovu a nuceni otročit na rýžových polích, kde se pracovalo od úsvitu do soumraku. Byly zakázány peníze, zrušeny školy. Výukou mohla být jen politická školení spojená se sebekritikou a udílením trestů.
Znakem nedostatečné převýchovy, a tedy prohřeškem bylo i vlastnictví knihy nebo brýlí či jakéhokoliv osobního majetku kromě povolené misky a lžíce. Smrtí se trestal sebemenší přestupek – stačil projev samostatného myšlení, zločinem byla i znalost cizího jazyka.
Rodiny byly rozděleny, ženy a muži žili v oddělených kolektivech. Cílem režimu byla „vyčištěná“ uniformní společnost. Obětí se staly také etnické a náboženské skupiny, především muslimští Čamové. Násilná kolektivizace vedla k naprosté centralizaci a rozpadu ekonomiky.
Pol Pot ztratil moc až v devadesátých letech
O pád vražedného režimu se postarala vietnamská armáda, když v lednu 1979 obsadila kambodžskou metropoli Phnompenh. Pol Pot se zbytky hnutí odešel do džungle a lidovým tribunálem byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti.
Moc však ztratil až po vnitřních rozporech v devadesátých letech. V roce 1997 ho spolubojovníci odsoudili k „doživotnímu vězení“, kde v dubnu 1998 zemřel na infarkt. Poslední vojenské síly Rudých Khmerů se vzdaly vládním jednotkám v prosinci téhož roku a osmadvacet let trvající občanská válka v zemi tak skončila.
