Mezinárodní tribunál svým posledním verdiktem potvrdil doživotí pro vůdce Rudých Khmerů

Speciální tribunál zřízený, aby soudil vůdce komunistických Rudých Khmerů, ve čtvrtek potvrdil rozsudek doživotního vězení pro posledního žijícího vůdce této organizace Khieu Samphana. Bývalý premiér byl odsouzen za genocidu roku 2018 a proti verdiktu se odvolal. Tento týden tribunál ukončí po šestnácti letech svoji činnost, jedná se tedy o jeho poslední verdikt.

Tribunál v Kambodži od zahájení činnosti v roce 2006 odsoudil jen tři vedoucí představitele režimu Rudých Khmerů, všechny k doživotnímu vězení. Prvním byl Kang Kek Ieu (známý jako Duch), který vedl nechvalně proslulou kambodžskou věznici S-21, následovali ho hlavní ideolog Rudých Khmerů Nuon Chea a bývalý premiér Khieu Samphan.

Khieu Samphan si doživotní trest odpykává také za zločiny proti lidskosti, kde již vyčerpal všechny možnosti odvolání, takže na jeho doživotním setrvání za mřížemi se ve čtvrtek nic nezmění.

Tribunál, jehož fungování přišlo na více než 330 milionů dolarů, byl kritizován za pomalou práci a i za to, že se nechal ovlivňovat zásahy vládnoucí strany v zemi. Kambodžský premiér Hun Sen, který bývá řazen k někdejším stoupencům Rudých Khmerů, v roce 2010 řekl tehdejšímu generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi, že další obvinění „nejsou dovolena“. Pokud by soud rozšířil své vyšetřování až do počátků revoluce, otevřelo by to podle něj jen staré rány a mohlo by to vést až k vypuknutí občanské války v zemi.

Jiné názory ale oceňují, že pomohl procesu národního usmíření. „Tribunál zanechává nepochybně rozporuplný odkaz, směsici úspěchů a neúspěchů,“ prohlásil Craig Etcheson, který je autorem několika knih o Kambodži, včetně jedné zabývající se přímo speciálním soudem.

„Rozhodně ale tento soud pomohl nastartovat proces národního usmíření. Rodiče se méně zdráhají mluvit se svými dětmi o tom, co se jim stalo…, školy zahrnuly do osnov nové materiály o Pol Potovi,“ dodal Etcheson.

Tribunál nevznikal snadno

V roce 1997 kambodžská vláda požádala OSN o pomoc při souzení vůdců Rudých Khmerů. Odmítla ale myšlenku mezinárodního trestního tribunálu, který by se podobal tomu, jenž soudil zločiny v bývalé Jugoslávii či Rwandě. Phnompenh trval na tom, že chce suverénní soud vedený kambodžskými a zahraničními soudci.

Dohody bylo dosaženo v roce 2003, první soudní jednání – v případu proti Kang Kek Ieuovi – se však konalo až v roce 2009. Procesu před soudem čelilo celkem pět vysokých představitelů Rudých Khmerů. Dva z nich zemřeli ještě před vynesením rozsudku, další dva po odsouzení.

Chum Mey, jeden z mála lidí, kteří přežili pobyt ve věznici S-21, v níž zahynulo až sedmnáct tisíc lidí, před soudem svědčil v roce 2009. „Nejdůležitější je, že díky soudu s vůdci Rudých Khmerů se lidé po celé zemi dozvěděli o Pol Potově zabíjení, takže už nedovolí, aby se tyto zločiny opakovaly,“ prohlásil dnes 91letý muž, kterého Rudí Khmerové připravili o manželku a čtyři děti.

Opoziční vůdce Sam Rainsy, žijící v exilu, ale kritizuje, že soud byl pověřen pouze případy nejvyšších představitelů Rudých Khmerů. Toto rozhodnutí ochránilo před stíháním stávajícího kambodžského premiéra Hun Sena, který v minulosti bojoval v jednotkách Rudých Khmerů.

Později se s nimi rozešel a v červnu 1977 se připojil ke kambodžským provietnamským silám, které na jaře 1978 zahájily povstání proti Polpotovu genocidnímu režimu.

Rudým Khmerům je připisována smrt 1,7 milionu lidí

Za vlády Rudých Khmerů v letech 1975 až 1979 bylo v Kambodži zabito nebo zemřelo v důsledku hladomoru či přepracování nejméně 1,7 milionu lidí, zhruba čtvrtina populace této země. Za vším stál plán vůdce Saloth Sara, známého jako Pol Pot, vytvořit zemědělskou venkovskou utopickou společnost. 

Ideologie režimu Rudých Khmerů byla směsicí maoismu a nacionalismu. Obyvatelé měst byli posíláni na venkov na převýchovu a nuceni otročit na rýžových polích, kde se pracovalo od úsvitu do soumraku. Byly zakázány peníze, zrušeny školy. Výukou mohla být jen politická školení spojená se sebekritikou a udílením trestů.

Znakem nedostatečné převýchovy, a tedy prohřeškem bylo i vlastnictví knihy nebo brýlí či jakéhokoliv osobního majetku kromě povolené misky a lžíce. Smrtí se trestal sebemenší přestupek – stačil projev samostatného myšlení, zločinem byla i znalost cizího jazyka.

Rodiny byly rozděleny, ženy a muži žili v oddělených kolektivech. Cílem režimu byla „vyčištěná“ uniformní společnost. Obětí se staly také etnické a náboženské skupiny, především muslimští Čamové. Násilná kolektivizace vedla k naprosté centralizaci a rozpadu ekonomiky.

Pol Pot ztratil moc až v devadesátých letech

O pád vražedného režimu se postarala vietnamská armáda, když v lednu 1979 obsadila kambodžskou metropoli Phnompenh. Pol Pot se zbytky hnutí odešel do džungle a lidovým tribunálem byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti.

Moc však ztratil až po vnitřních rozporech v devadesátých letech. V roce 1997 ho spolubojovníci odsoudili k „doživotnímu vězení“, kde v dubnu 1998 zemřel na infarkt. Poslední vojenské síly Rudých Khmerů se vzdaly vládním jednotkám v prosinci téhož roku a osmadvacet let trvající občanská válka v zemi tak skončila. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
21:01Aktualizovánopřed 34 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 5 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 6 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...