Poslanci jednomyslně schválili usnesení odsuzující ruský postup na Ukrajině. Vyzvali k vytvoření mezinárodního tribunálu, který se bude zabývat válečnými zločiny, a českou vládu k zapojení státu do těchto příprav. Ostře se vůči Rusku vymezil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle něj připomíná situace v Buče hrůzy druhé světové války. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásili ruský postup vůči Ukrajincům za genocidu.
Usnesení, které schválila Poslanecká sněmovna, prohlašuje vraždění lidí v Buče a v dalších ukrajinských městech ruskými silami za válečný zločin podle mezinárodního práva. Dokument „konstatuje, že se Ruská federace dopustila zločinu agrese proti Ukrajině“, přičemž Rusko „útočí proti svobodě, liberální demokracii a západní civilizaci založené na respektování lidských práv a občanských práv každého jednotlivce“.
Pro usnesení hlasovalo všech 153 přihlášených poslanců ze všech sedmi sněmovních politických klubů.
Poslanci se vrátili i k událostem starým osm let. „Zločinem je i agrese proti Ukrajině, jíž se Ruská federace dopustila v roce 2014 obsazením Krymu a některých území na východní Ukrajině,“ stojí v usnesení.
Podpořili „dosavadní postup vlády a ministerstva zahraničních věcí“, vyzvali k opatřením vedoucím k nezávislosti energetiky na Rusku i k podpoře Moldavska a Gruzie i ruské a běloruské opozice.
Bartošek: Je potřeba říct, kde je zlo a kdo ho reprezentuje
Usnesení jménem koaličních poslaneckých klubů navrhl Jan Bartošek. Je podle něj potřeba říct, „kde v tomto konfliktu leží zlo a kdo ho repreznetuje, kde je dobro a kde je pozice našeho státu“. „Ruské zlo, které je pácháno na území Ukrajiny, naplňuje definici genocidy druhého národa,“ doplnil později svůj postoj.
Po Bartoškovi vystoupil ministr zahraničí Jan Lipavský, který Rusko ostře kritizoval. Připomněl, že jeho „jednostranná a ničím nevyprovokovaná agrese“ trvá již 41 dnů. „Mluvit o příbězích z Buči a dalších osvobozených území jako o znepokojivých a nechutných, je slabé slovo. Připomínají hrůzy druhé světové války. Je třeba říct, že ruská armáda páchá na Ukrajině válečné zločiny,“ zdůraznil.
„Prezident Zelenskyj obvinil Rusko z genocidy a já s ním zcela souhlasím,“ dodala s odkazem na odhalení z Buči také ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Poslancům řekla, že Česko na Ukrajinu dodalo mnoho válečného materiálu. „Česká republika Ukrajině pomáhá ze všech sil a pomáhat vojenským materiálem lehkým i těžkým bude dál,“ ujistila. „Z bezpečnostních důvodů snad všichni pochopíte, že nechci nahrávat vrahům s písmenem Z a sdělovat podrobné informace,“ dodala však.
Na podporu usnesení vystoupil i zahraničněpolitický expert opozičního ANO Jaroslav Bžoch. „Vraždy civilistů, vraždy dětí jsou bohužel to, co se na Ukrajině děje a čemu nemůžeme přihlížet,“ řekl. Podotkl, že „čas na to, abychom s Putinem vyjednávali, je u konce“. Je podle něj třeba podpořit Ukrajinu, aby se dokázala ubránit a aby se vrátila do původních hranic. Na závěr svého projevu odmítl, že by se ANO stavělo proti pomoci Ukrajině. Za toto stanovisko Bžochovi poděkoval Jan Bartošek.
Další program: Návrhy MPO, možná i předloha o očkování
Sněmovna se po schválení usnesení odsuzujícího ruské válečné zločiny dostala k prvnímu z balíku zákonů ministerstva průmyslu a obchodu. Do druhého čtení poslala novely o některých službách informační společnosti, o dozoru nad trhem s výrobky a o ochraně označení původu.
Do zákona o informační společnosti se má dostat zpřísnění zákazu posílat nevyžádaná obchodní sdělení. Tomu, kdo by sdělení zaslal bez souhlasu adresáta, by podle novely mohla hrozit až stotisícová pokuta od telekomunikačního úřadu. Novela má také zabránit diskriminaci aplikací malých a středních podniků ve prospěch aplikací velkých firem poskytovateli internetových zprostředkovatelských služeb. Řeší také neodůvodněné odstranění podniku z elektronického tržiště nebo jeho špatné umístění ve výsledcích vyhledávání a hodnocení a řazení ve výsledcích vyhledávání. Tato provinění mají být nově také zařazena pod desetimilionovou sankci.
Poslanec ANO Martin Kolovratník doporučil novelu provázat s verdikty Úřadu pro ochranu osobních údajů, který může ukládat vyšší pokuty za rozesílání nevyžádaných ochranných sdělení.
Novela o dozoru nad trhem má sjednotit pravomoci úřadů, které dozírají na trh s harmonizovanými výrobky. Jsou to výrobky, na které se vztahují jednotné evropské předpisy pro jejich uvádění na trh, obecně je to zboží, jehož účel užívání může být nebezpečný. Patří k nim osobní ochranné pomůcky, elektrické vodiče, stavební materiály, ale třeba i hračky.
Zákon počítá se zřízením ústředního styčného úřadu, který by měl vzniknout pod ministerstvem průmyslu. Na starosti by měl mít hlavně koordinaci spolupráce mezi jednotlivými úřady a další administrativu, jako je třeba zpracovávání strategie dozoru nad trhem. Dozorové orgány, kam zákon pevně řadí například Českou obchodní inspekci, krajské hygienické stanice, ministerstvo dopravy nebo například Státní úřad pro kontrolu léčiv, pak budou moci po firmách vyžadovat například informace o dodavatelském řetězci nebo o podrobnostech distribuční sítě.
Zrychlené projednání očkování v lékárnách ANO vetovalo
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová jménem klubu svého a klubu SPD vetovala zrychlené projednání zmíněných tří návrhů ministerstva průmyslu a obchodu a následně také novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Všechny předpisy tedy půjdou do výborů.
Novela o ochraně veřejného zdraví umožní očkovat proti covidu-19 všem poskytovatelům zdravotních služeb. Zubaři a lékárníci budou moci očkovat pod odborným dozorem specializovaného lékaře, nebo samostatně v případě, že absolvují školení. Budou také muset zajistit ve svých zdravotnických zařízeních prostory a potřebné vybavení.
Karla Maříková (SPD) vyslovila výhrady proti takovému rozšíření očkování s tím, že mnoho lidí dobře nezná svůj zdravotní stav, proto by chtěla, aby vakcíny podávali pouze lékaři, kteří stav pacientů znají. Navrhla zamítnutí novely hned v prvním čtení, což však neprošlo – pro byli pouze přítomní poslanci SPD a jeden poslanec ANO. Neprošel ani návrh ANO na vrácení k přepracování. Proti předpisu se ovšem ohradil i předseda zdravotnického výboru Bohuslav Svoboda (ODS), který je také zpravodajem návrhu. Ten nenavrhl zamítnutí, nýbrž prodloužení lhůty k projednání ve výborech.
Poukázal, že jej předložila ještě předchozí vláda v demisi, a myslí si, že nyní již takové rozšíření očkování není potřeba. Obdobně smýšlí například i Věra Adámková (ANO). „Za druhé je tento zákon nedopracovaný,“ dodal ovšem Svoboda. Nelíbí se mu, že by ze zákona vyplynulo, že na jedné straně může očkovat bez dohledu proškolený lékárník, ale na druhé straně lékař bez kmene a bez atestace musí mít odborný dozor.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přesto návrh svého předchůdce v úřadu Adama Vojtěcha hájil. Měla by to podle něj být záloha. „Pokud bude do budoucna potřeba naočkovat více lidí, úkol bude zvládnutelný,“ podotkl.
Bez větších nesnází prošla prvním čtením novela, která upraví používání části zdravotnických prostředků podle evropských pravidel. Týká se prostředků in vitro, tedy vybavení a přístrojů, které se používají například pro vyšetřování a stanovení diagnózy ze vzorků krve, moči či materiálu z lidského těla. S předpisem souvisí i novela, která například upravuje reklamu na tyto prostředky.
„Uvedené evropské nařízení bylo přijato s cílem zajistit hladké fungování vnitřního trhu, pokud jde o diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, na základě vysoké úrovně ochrany zdraví pacientů a uživatelů a se zohledněním malých a středních podniků, které v tomto odvětví působí,“ napsalo ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k nové legislativě. Pojednává o jejich vstupu na trh nebo o požadavcích na bezpečnost.
Úterní jednání skončilo po půl sedmé večer, když SPD požádala o přestávku na jednání klubu. Ta by přesáhla sedmou hodinu, kdy mělo jednání končit podle původních plánů.
