Hladomor na Ukrajině byl genocida, uznal německý Spolkový sněm

Poslanci německého Spolkového sněmu uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

„Z dnešního pohledu se nabízí historicko-politická kvalifikace jako genocida. Německý Spolkový sněm takové hodnocení sdílí,“ uvádí rezoluce o holodomoru, jak se ukrajinsky hladomoru říká. Text navrhli vládní poslanci sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU.

„Cílené a hromadné zabíjení lidí hladem si na Ukrajině vyžádalo miliony obětí. Masové umírání hladem nenastalo následkem neúrody, ale bylo za něj odpovědné politické vedení Sovětského svazu pod vedením Josifa Stalina. Holodomor tak představuje zločin proti lidskosti,“ konstatuje přijatý dokument.

Rezoluce poukazuje na to, že hladomor na Ukrajině se udál v období, kdy Evropa zažila dosud nepředstavitelné zločiny proti lidskosti. „Mezi ně patří holocaust evropských Židů v jeho historické ojedinělosti, válečné zločiny německé armády a plánované vyvraždění milionů nevinných civilistů v rámci německé rasistické vyhlazovací války na východě, za což Německo nese historickou odpovědnost,“ připomíná text.

Miliony mrtvých

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru se stanicí Deutsche Welle prohlásil, že je velmi vděčný, že se Spolkový sněm rozhodl hladomor na Ukrajině připomenout. Podle něj je tragická událost v Německu málo známá. „Hlad nevyvolala neúroda, jak nám roky a desetiletí tvrdili ruští historici,“ řekl Steinmeier. „A musíme si připomínat, že právě Ukrajina byla obětí této katastrofy,“ dodal.

Při hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Katastrofu vyvolala především tvrdá politika sovětského režimu a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Některé země světa, stejně jako část historiků, hladomor považují za úmyslně vyvolanou genocidu. Na to poukazuje i ve středu schválená rezoluce.

Ukrajinský velvyslanec ještě před hlasováním řekl, že pro Kyjev je důležité to, že dokument je nadstranický a že se k němu připojily všechny demokratické parlamentní strany. K vypracování textu nebyly přizvány postkomunistická Levice a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), které například konzervativní unie CDU/CSU považuje za krajně levicové a krajně pravicové strany.

Při hlasování zvedli pro usnesení ruce poslanci vládních stran i opoziční unie, naopak zástupci Levice a AfD se zdrželi. Proti nehlasoval nikdo.

  • Hladomor zasáhl ukrajinské oblasti v době ruské občanské války a tato katastrofa, která se děla na pozadí vyhlášení Sovětského svazu v roce 1922, si vyžádala podle serveru soviethistory.msu.edu pět milionů životů.
  • Podle mnoha historiků jej cíleně způsobila politika sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina, který zahájil v roce 1932 násilnou kolektivizaci venkova, při níž bylo do té doby soběstačným rolníkům –⁠ označovaným propagandisticky za „kulaky“ –⁠ zabavováno nejen obilí, mouka, zelenina a hospodářský dobytek, ale i osivo na další rok.
  • Někteří historici, jako například americký vědec Timothy Snyder, tvrdí, že šlo o cílenou snahu režimu zlikvidovat ukrajinské národnostní cítění. Někteří historikové uvádějí jako důležitou příčinu i neúrodu způsobenou neobvyklým suchem.
  • Pro obyvatele znamenal pohromu takzvaný zákon pěti klasů ze srpna 1932, který zakazoval jakýkoliv obchod v rolnických oblastech a pozastavil zásobení vesnic a cestování z Ukrajiny. Porušení zákona, například krádež i jen hrstky obilí (odtud zákon pěti klasů), se trestalo zastřelením, v lepším případě trestem odnětí svobody na deset let.
  • Podle údajů ukrajinského ministerstva zahraničí byl hladomor na vrcholu na jaře roku 1933. Na Ukrajině tehdy umíralo hlady každou minutu 17 lidí, více než tisíc každou hodinu, téměř pětadvacet tisíc lidí za den. Mezi zoufalým obyvatelstvem se rozšířil i kanibalismus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Havlíček: Česko chce brát z Ázerbájdžánu dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně

Česká republika chce ročně odebírat dvě miliardy metrů krychlových plynu z Ázerbájdžánu, přičemž dodávky by mohly začít mezi roky 2028 a 2029, řekl na návštěvě Baku ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dohoda zatím nebyla podepsána, kontrakt je přislíben a je na velmi dobré cestě, dodal. Premiér Andrej Babiš (ANO) předtím řekl, že o dodávky plynu usiluje společnost ČEZ.
před 5 mminutami

Litva obvinila třináct lidí z pokusu o dvě vraždy, do případu je zapletena ruská GRU

Litva obvinila třináct osob z pokusu o vraždu dvou lidí. Případ je spjat s ruskou vojenskou rozvědkou GRU, uvedl náčelník kriminální policie pobaltské země Saulius Briginas. Podezřelí, kteří byli zatčeni už v březnu, byli obviněni z pokusu o vraždu jednoho Litevce a jednoho ruského občana, dodal policista.
před 54 mminutami

Polský influencer při charitativním streamu vybral 1,4 miliardy korun

Za rekordní označují polská média počin influencera Piotra Garkowského, známého jako Latwogang, který během nepřetržitého devítidenního streamu na YouTube vybral přes čtvrt miliardy zlotých (více než 1,4 miliardy korun) na podporu dětí nemocných rakovinou. Akce, jejímž cílem původně bylo vybrat půl milionu zlotých (zhruba 2,9 milionu korun) pro nadaci Cancer Fighters (Bojovníci s rakovinou), začala 17. dubna a rychle získala neočekávaný ohlas, píše internetový web deníku Rzeczpospolita.
před 1 hhodinou

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí

Jedenáct lidí utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na jihoukrajinskou Oděsu, oznámili ráno záchranáři a úřady. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak na telegramu dříve hovořil o třinácti obětech. Mezi zraněnými jsou dvě děti. Ruskem dosazená správa Záporožské jaderné elektrárny podle agentury Reuters informovala, že ukrajinský dronový útok zabil jednoho zaměstnance.
09:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.
před 2 hhodinami

Globální vojenské výdaje vloni vzrostly o tři procenta

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
09:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jak odjet ze země.“ V Rusku roste počet lidí, kteří chtějí emigrovat

Blokování internetu a VPN služeb přimělo některé Rusy zajímat se o možnosti emigrace ze země. Tamní společnost začíná být podle politologa Ilji Graščenkova unavená z pocitu množících se omezení. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusista René Andrejs uvedl, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také jejich neochota učit se jazyky a integrovat se v hostitelských zemích.
před 5 hhodinami

Trump byl evakuován z galavečeře s novináři poté, co se v budově střílelo

Tajná služba USA v noci na neděli SELČ evakuovala amerického prezidenta Donalda Trumpa z galavečeře s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu poté, co střelec začal střílet v hotelu, kde se událost konala, píše agentura AP. Trump po incidentu uvedl, že on, první dáma Melania Trumpová, viceprezident JD Vance a všichni členové kabinetu, kteří se události účastnili, jsou v pořádku a v bezpečí. Podezřelý střelec byl zadržen, oznámila podle agentury Reuters tajná služba. Útočník podle Trumpa napadl bezpečnostní kontrolní stanoviště tajné služby a zranil jejího agenta.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...