Hladomor na Ukrajině byl genocida, uznal německý Spolkový sněm

Poslanci německého Spolkového sněmu uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

„Z dnešního pohledu se nabízí historicko-politická kvalifikace jako genocida. Německý Spolkový sněm takové hodnocení sdílí,“ uvádí rezoluce o holodomoru, jak se ukrajinsky hladomoru říká. Text navrhli vládní poslanci sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU.

„Cílené a hromadné zabíjení lidí hladem si na Ukrajině vyžádalo miliony obětí. Masové umírání hladem nenastalo následkem neúrody, ale bylo za něj odpovědné politické vedení Sovětského svazu pod vedením Josifa Stalina. Holodomor tak představuje zločin proti lidskosti,“ konstatuje přijatý dokument.

Rezoluce poukazuje na to, že hladomor na Ukrajině se udál v období, kdy Evropa zažila dosud nepředstavitelné zločiny proti lidskosti. „Mezi ně patří holocaust evropských Židů v jeho historické ojedinělosti, válečné zločiny německé armády a plánované vyvraždění milionů nevinných civilistů v rámci německé rasistické vyhlazovací války na východě, za což Německo nese historickou odpovědnost,“ připomíná text.

Miliony mrtvých

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru se stanicí Deutsche Welle prohlásil, že je velmi vděčný, že se Spolkový sněm rozhodl hladomor na Ukrajině připomenout. Podle něj je tragická událost v Německu málo známá. „Hlad nevyvolala neúroda, jak nám roky a desetiletí tvrdili ruští historici,“ řekl Steinmeier. „A musíme si připomínat, že právě Ukrajina byla obětí této katastrofy,“ dodal.

Při hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Katastrofu vyvolala především tvrdá politika sovětského režimu a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Některé země světa, stejně jako část historiků, hladomor považují za úmyslně vyvolanou genocidu. Na to poukazuje i ve středu schválená rezoluce.

Ukrajinský velvyslanec ještě před hlasováním řekl, že pro Kyjev je důležité to, že dokument je nadstranický a že se k němu připojily všechny demokratické parlamentní strany. K vypracování textu nebyly přizvány postkomunistická Levice a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), které například konzervativní unie CDU/CSU považuje za krajně levicové a krajně pravicové strany.

Při hlasování zvedli pro usnesení ruce poslanci vládních stran i opoziční unie, naopak zástupci Levice a AfD se zdrželi. Proti nehlasoval nikdo.

  • Hladomor zasáhl ukrajinské oblasti v době ruské občanské války a tato katastrofa, která se děla na pozadí vyhlášení Sovětského svazu v roce 1922, si vyžádala podle serveru soviethistory.msu.edu pět milionů životů.
  • Podle mnoha historiků jej cíleně způsobila politika sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina, který zahájil v roce 1932 násilnou kolektivizaci venkova, při níž bylo do té doby soběstačným rolníkům –⁠ označovaným propagandisticky za „kulaky“ –⁠ zabavováno nejen obilí, mouka, zelenina a hospodářský dobytek, ale i osivo na další rok.
  • Někteří historici, jako například americký vědec Timothy Snyder, tvrdí, že šlo o cílenou snahu režimu zlikvidovat ukrajinské národnostní cítění. Někteří historikové uvádějí jako důležitou příčinu i neúrodu způsobenou neobvyklým suchem.
  • Pro obyvatele znamenal pohromu takzvaný zákon pěti klasů ze srpna 1932, který zakazoval jakýkoliv obchod v rolnických oblastech a pozastavil zásobení vesnic a cestování z Ukrajiny. Porušení zákona, například krádež i jen hrstky obilí (odtud zákon pěti klasů), se trestalo zastřelením, v lepším případě trestem odnětí svobody na deset let.
  • Podle údajů ukrajinského ministerstva zahraničí byl hladomor na vrcholu na jaře roku 1933. Na Ukrajině tehdy umíralo hlady každou minutu 17 lidí, více než tisíc každou hodinu, téměř pětadvacet tisíc lidí za den. Mezi zoufalým obyvatelstvem se rozšířil i kanibalismus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musí změnit.
08:35AktualizovánoPrávě teď

Čína a USA omezují výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Cla podle něj na obou stranách klesnou o 115 procent, uvedla agentura Reuters. Obě země usilují o ukončení celní války, která kvůli abnormálně vysokým clům znamená faktické obchodní embargo.
před 2 mminutami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu útočilo v noci drony

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí.
08:26Aktualizovánopřed 44 mminutami

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o novém papeži

Tématem Událostí, komentářů týdne byla volba nového papeže, kterým se stal Lev XIV. Hosté pořadu také diskutovali o vojenské přehlídce v Moskvě k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem nebo o odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka. Pořad se věnoval i jednomu z dalších kroků prezidenta USA Donalda Trumpa, který přikázal znovu vrátit trestance do slavné věznice Alcatraz, která je teď vyhledávanou turistickou atrakcí. Debaty se účastnili komentátor Jindřich Šídlo, biochemik Jan Konvalinka, komentátorka Lenka Zlámalová, ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl a influencerka Tereza Koubková. Debatu moderovala Jana Fabianová.
před 1 hhodinou

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepíše exekutivní příkaz, který podle něj „téměř okamžitě“ sníží ceny léků na předpis ve Spojených státech na úroveň, jaká se platí v jiných vyspělých zemích. Tvrdí, že by mělo jít o pokles ceny o třicet až osmdesát procent. Trump to oznámil v neděli pozdě večer místního času (v noci na pondělí SELČ) na sociální síti Truth Social.
05:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Katar daruje Trumpovi luxusní „nebeský palác“. Demokraté mluví o korupci

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá přijmout od katarské královské rodiny jako dar luxusní letoun Boeing 747-8, který by měl být upraven tak, aby mohl sloužit jako prezidentský speciál Air Force One. Píší o tom tiskové agentury a americká média s odvoláním na své zdroje, jako první o věci informovala v neděli večer stanice ABC News.
před 1 hhodinou

Za loňským požárem nákupního centra ve Varšavě stálo Rusko, tvrdí Tusk

Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby, oznámil v neděli večer polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Podle něj se jednalo o součást Moskvou vedené takzvané hybridní války.
před 12 hhodinami

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...