Hladomor na Ukrajině byl genocida, uznal německý Spolkový sněm

Poslanci německého Spolkového sněmu uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

„Z dnešního pohledu se nabízí historicko-politická kvalifikace jako genocida. Německý Spolkový sněm takové hodnocení sdílí,“ uvádí rezoluce o holodomoru, jak se ukrajinsky hladomoru říká. Text navrhli vládní poslanci sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU.

„Cílené a hromadné zabíjení lidí hladem si na Ukrajině vyžádalo miliony obětí. Masové umírání hladem nenastalo následkem neúrody, ale bylo za něj odpovědné politické vedení Sovětského svazu pod vedením Josifa Stalina. Holodomor tak představuje zločin proti lidskosti,“ konstatuje přijatý dokument.

Rezoluce poukazuje na to, že hladomor na Ukrajině se udál v období, kdy Evropa zažila dosud nepředstavitelné zločiny proti lidskosti. „Mezi ně patří holocaust evropských Židů v jeho historické ojedinělosti, válečné zločiny německé armády a plánované vyvraždění milionů nevinných civilistů v rámci německé rasistické vyhlazovací války na východě, za což Německo nese historickou odpovědnost,“ připomíná text.

Miliony mrtvých

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru se stanicí Deutsche Welle prohlásil, že je velmi vděčný, že se Spolkový sněm rozhodl hladomor na Ukrajině připomenout. Podle něj je tragická událost v Německu málo známá. „Hlad nevyvolala neúroda, jak nám roky a desetiletí tvrdili ruští historici,“ řekl Steinmeier. „A musíme si připomínat, že právě Ukrajina byla obětí této katastrofy,“ dodal.

Při hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Katastrofu vyvolala především tvrdá politika sovětského režimu a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Některé země světa, stejně jako část historiků, hladomor považují za úmyslně vyvolanou genocidu. Na to poukazuje i ve středu schválená rezoluce.

Ukrajinský velvyslanec ještě před hlasováním řekl, že pro Kyjev je důležité to, že dokument je nadstranický a že se k němu připojily všechny demokratické parlamentní strany. K vypracování textu nebyly přizvány postkomunistická Levice a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), které například konzervativní unie CDU/CSU považuje za krajně levicové a krajně pravicové strany.

Při hlasování zvedli pro usnesení ruce poslanci vládních stran i opoziční unie, naopak zástupci Levice a AfD se zdrželi. Proti nehlasoval nikdo.

  • Hladomor zasáhl ukrajinské oblasti v době ruské občanské války a tato katastrofa, která se děla na pozadí vyhlášení Sovětského svazu v roce 1922, si vyžádala podle serveru soviethistory.msu.edu pět milionů životů.
  • Podle mnoha historiků jej cíleně způsobila politika sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina, který zahájil v roce 1932 násilnou kolektivizaci venkova, při níž bylo do té doby soběstačným rolníkům –⁠ označovaným propagandisticky za „kulaky“ –⁠ zabavováno nejen obilí, mouka, zelenina a hospodářský dobytek, ale i osivo na další rok.
  • Někteří historici, jako například americký vědec Timothy Snyder, tvrdí, že šlo o cílenou snahu režimu zlikvidovat ukrajinské národnostní cítění. Někteří historikové uvádějí jako důležitou příčinu i neúrodu způsobenou neobvyklým suchem.
  • Pro obyvatele znamenal pohromu takzvaný zákon pěti klasů ze srpna 1932, který zakazoval jakýkoliv obchod v rolnických oblastech a pozastavil zásobení vesnic a cestování z Ukrajiny. Porušení zákona, například krádež i jen hrstky obilí (odtud zákon pěti klasů), se trestalo zastřelením, v lepším případě trestem odnětí svobody na deset let.
  • Podle údajů ukrajinského ministerstva zahraničí byl hladomor na vrcholu na jaře roku 1933. Na Ukrajině tehdy umíralo hlady každou minutu 17 lidí, více než tisíc každou hodinu, téměř pětadvacet tisíc lidí za den. Mezi zoufalým obyvatelstvem se rozšířil i kanibalismus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský útok v Izraeli zabil dva lidi na předměstí Tel Avivu, píší média

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal v noci na středu s odkazem na záchrannou službu zpravodajský server The Times of Israel (ToI).
před 1 hhodinou

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady, potvrdil Teherán

Izraelský úder v noci na úterý zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům. Informaci izraelské armády večer potvrdila íránská státní média. Teherán potvrdil také smrt náčelníka íránských polovojenských milic basídž Gholámrezy Solejmaního, kterého rovněž zabil izraelský úder.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý opět vrátily k růstu. Na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent přidala 3,2 procenta a uzavřela na 103,42 dolaru za barel. Od začátku měsíce zdražila o 40 procent. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykázala nárůst ceny přes 3,6 procenta na 96,85 dolaru za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoKakaové boby nejdou na odbyt, dopady pociťují farmáři v západní Africe

Zatímco předloni kakaové boby kvůli suchu v cenách dosahovaly historických rekordů, teď nestojí ani třetinu. Silně to pociťují hlavně farmáři v Ghaně a Pobřeží slonoviny, kterým tak leží v zaplněných skladech nebo hnijí na stromech. Pokud nějaké prodali, ani téměř po půl roce za ně většinou nedostali zaplaceno. Někteří tak nemají ani na to, aby posílali děti do školy. Za pokles cen může dobrá úroda v době nižší poptávky. Řada producentů čokolády totiž začala právě kvůli předtím vysokým cenám vyrábět menší balení.
před 4 hhodinami

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 6 hhodinami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 8 hhodinami
Načítání...