Poslanci si během středečního jednání připomněli hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933, který následně uznali za genocidu ukrajinského národa. Do Rady České televize sněmovna žádného z uchazečů nezvolila. Pět míst v ní zůstalo po druhých kolech tajných voleb neobsazených. Poslanci naopak obměnili dozorčí rady státních fondů. Daňové zvýhodnění související s pomocí válkou zasažené Ukrajině by mohla dolní komora schvalovat tento pátek, poslanci novelu pustili do třetího čtení.
K tématu ukrajinského hladomoru jako genocidy se před 13. hodinou vyjádřil i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Připomněl, že podobným usnesením se jako poslanec zabýval už v minulém volebním období, ale tehdy podle něj bylo jiné rozložení politických sil, a proto dokument nebyl předložen. Zdůraznil, že otázka je nyní aktuální i kvůli probíhajícím bojům na Ukrajině. Usnesení prošlo hladce, proti nebyl nikdo ze 127 přítomných zákonodárců.
Hladomor na Ukrajině už poslanci odsoudili před patnácti lety jako dílo „zrůdného totalitního režimu“. Podle nejpesimističtějších odhadů historiků způsobil v celém Sovětském svazu smrt až deseti milionů lidí. Polovina z nich podle kyjevských badatelů zemřela na Ukrajině.
Dolní komora podle její šéfky Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) splácí schválením usnesení další historický dluh. „Zejména s ohledem na pokračující brutální ruskou agresi na Ukrajině, která je navíc doprovázena intenzivní dezinformační ofenzivou a snahou překrucovat dějiny, je důležité připomínat skutečnou zločineckou podstatu hladomoru z počátku třicátých let minulého století,“ uvedla v tiskové zprávě.
Rovněž poslanec ODS Jan Žáček dal připomenutí hladomoru do souvislosti s nynější invazí na Ukrajinu a s válečnými zločiny ruských vojáků. „Putinovo Rusko převzalo to nejhorší z krvavého odkazu totalitního Sovětského svazu,“ sdělil.
Volba členů Rady České televize
Poslanci ve středu volili členy Rady České televize. V patnáctičlenné Radě sněmovna obsadila před dvěma týdny v prvních volebních kolech jedno z celkem šesti volných míst. Volby jsou dvě.
Ve středečním druhém kole se o místo po Haně Lipovské, kterou dolní komora loni v září z televizní rady odvolala, utkali bývalí radní Zdeněk Šarapatka a Daniel Váňa. Šarapatka získal 92 hlasů, Váňa 91, přičemž pro zvolení bylo nutné získat alespoň 95 hlasů od 189 přítomných poslanců.
Ve druhé, běžné volbě na plné funkční období, zůstala v Radě České televize neobsazená čtyři místa. Do druhého kola postoupili Petr Brozda, Zbigniew Czendlik, Ivana Chmel Denčevová, Monika MacDonagh Pajerová, Jan Novák, Jiří Padevět, Michal Schuster a Radek Žádník. Nikdo z výše zmíněných však rovněž nezískal potřebný počet hlasů, jednotliví kandidáti jich obdrželi od 88 po 93, místa tak zůstala neobsazena. Výsledky oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Sněmovna tak vypíše nové volby, do nichž budou oprávněné organizace předkládat nové návrhy kandidátů. V prvním kole voleb před dvěma týdny sněmovna zvolila do rady veřejnoprávní televize pouze bývalého ředitele ostravského studia Ilju Racka.
Rada veřejnoprávní televize má ze zákona 15 členů a představuje nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do její pravomoci patří například schvalování rozpočtu a volba generálního ředitele.
Daňové úlevy kvůli pomoci Ukrajině
Vládní daňovou předlohu, která zavádí některá zvýhodnění související s pomocí válkou postižené Ukrajině, by mohla dolní komora schvalovat tento pátek. Novelu propustila do třetího čtení a poslanci ani rozpočtový výbor k ní nevznesli pozměňovací návrhy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poté řekl, že se bude snažit, aby sněmovna zařadila třetí čtení na pátek. Předloha kromě jiného i pro letošní rok prodlužuje možnost odečíst si od základu daně dary poskytnuté na zákonem stanovené účely až do třiceti procent základu.
Stanjura na dotaz předsedkyně klubu ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové potvrdil, že jeho resort pracuje na prodloužení rychlejších odpisů majetku firem. Sněmovna rychlejší odpisy už jednou schválila v daňovém balíčku v roce 2020, a to pro majetek pořízený v letech 2020 a 2021. Firmy a podnikatelé mají možnost si vybraný majetek odepsat za kratší dobu. Stanjura také uvedl, že ministerstvo zvažuje, že by rychlejší odpisy prodloužilo i pro příští rok, protože od roku 2024 chce představit nový systém odepisování.
Navržené daňové úlevy se týkají darů poskytnutých v letošním roce. Od daně bude osvobozen bezúplatný příjem poskytnutý v letošním roce za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny. Vláda sice připouští, že pojem obranné úsilí není definován, ale podle ní se tím bude rozumět cokoliv, co může sloužit k podpoře obranyschopnosti Ukrajiny, včetně zajištění souvisejících potřeb osob, které se na této obranyschopnosti podílejí.
Nový kancléř sněmovny
Opoziční poslance překvapilo vypsání výběrového řízení na pozici kancléře dolní komory. Záležitost chce zdůvodnit na jednání organizačního výboru, řekli na plénu místopředsedkyně sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO) a předseda klubu SPD Radim Fiala. Oznámení o výběrovém řízení bylo zveřejněno poslední březnový den, nový kancléř by měl nastoupit od května.
Mračková Vildumetzová uvedla, že nynější kancléř Jan Morávek dostal v březnu od předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) dopis s výzvou, aby do konce měsíce výběrové řízení vypsal. „Velmi nás překvapilo, že má někdo vyhlašovat výběrové řízení na funkci, která je v danou chvíli obsazená,“ uvedla. Morávek následně podle Mračkové Vildumetzové oznámil, že se v reakci na dopis šéfky sněmovny místa podle zákoníku práce vzdává. „Kancléř je funkcí apolitickou,“ zdůraznila Vildumetzová.
Fiala uvedl, že se o plánované výměně kancléře dozvěděl v kuloárech. Pekarová Adamová ho, jak řekl, informovala o výběrovém řízení na chodbě. „Není to kancléř TOP 09 ani koalice, je to kancléř všech poslanců a mělo by se o tom jednat na oficiálním fóru,“ míní. Organizační výbor by měl podle něho probrat, zda Morávek nějak pochybil, či zda je to „jen politická čistka“.
Přípravky na ochranu rostlin s čárovými kódy
Přípravky na ochranu rostlin pro profesionální pěstitele se asi začnou označovat čárovými kódy s cílem omezit falzifikáty. Předpokládá to vládní novela rostlinolékařského zákona, kterou v úvodním kole podpořili poslanci. Nyní ji posoudí zemědělský výbor.
Česko je ve falšovaných prodejích pesticidů nad evropským průměrem. Falzifikáty dovážené do Česka představují podle důvodové zprávy 17,8 procenta z prodejů za 930 milionů korun. V EU jde o 13,8 procenta.
Údaje o pohybech přípravků po republice se budou zaznamenávat do úložiště dat. Nový systém tak umožní jejich sledování v každém článku distribuce. Úložiště bude spravovat ministerstvo zemědělství.
Oznámení o geneticky modifikovaných organismech
Oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy budou mít standardní datový formát podle předpisů EU. Sněmovna schválila vládní novelu, kterou nyní dostane k projednání Senát. Změny mělo Česko do svého právního řádu promítnout do loňského 27. března. Dolní komora v předvolebním složení je ale nestihla projednat.
Takzvané standardní datové formáty oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy mají přispět k efektivnímu zpracování žádostí doručovaných Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin. Zjednodušení režimu podle bývalého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) neznamená liberalizaci procesu.
Dolní komora také vyměnila členy dozorčích rad Státního zemědělského intervenčního fondu, Státního fondu dopravní infrastruktury nebo Státního fondu podpory investic. Například o pozici předsedy dozorčí rady zemědělského fondu se ucházel jako jediný kandidát předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek, který ve volbě nakonec získal 96 hlasů a byl tedy zvolen. Na tomto postu nahradil bývalého poslance KSČM Pavla Kováčika.
