Pavel Kováčik

Poslanci si během středečního jednání připomněli hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933, který následně uznali za genocidu ukrajinského národa. Do Rady České televize sněmovna žádného z uchazečů nezvolila. Pět míst v ní zůstalo po druhých kolech tajných voleb neobsazených. Poslanci naopak obměnili dozorčí rady státních fondů. Daňové zvýhodnění související s pomocí válkou zasažené Ukrajině by mohla dolní komora schvalovat tento pátek, poslanci novelu pustili do třetího čtení.

Skoro 40 procent voličů se pro vybranou stranu nebo koalici rozhodlo měsíc před sněmovními volbami nebo i dříve. Vyplývá to z průzkumu firmy Median pro Český rozhlas. Každý sedmý si vybral subjekt týden před hlasováním, každý šestý těsně před volbami. Tři procenta respondentů se rozhodovala až ve volební místnosti.

Před třiceti lety – 4. října 1991 – přijalo tehdejší Federální shromáždění jednu z nejznámějších polistopadových norem. Takzvaný lustrační zákon měl zabránit, aby se do vysokých funkcí v čele státu, armády, soudů, ale například i v televizi nebo rozhlase dostali bývalí příslušníci nebo spolupracovníci StB, vysocí funkcionáři KSČ nebo Lidových milicí. Přes opakované pokusy o jeho zrušení platí dodnes.

Opozice v Poslanecké sněmovně neuspěla s hlasováním o nedůvěře vládě. Hlasovalo 171 poslanců, pro bylo 89 poslanců, proti pak 82 poslanců. Komunistická strana se nepřipojila k dalším opozičním partajím a její poslanci se proti kabinetu aktivně nevyslovili. Po projevu, v němž předseda KSČM Vojtěch Filip kritizoval vládu, ale i předchozí kabinety nynějších opozičních stran, opustili všichni komunističtí poslanci jednací sál. Tím pádem se ve sněmovně nenašlo potřebných 101 hlasů, které jsou k vyslovení nedůvěry potřeba. K finálnímu hlasování poslanci přistoupili okolo půl jedenácté večer.

Výkonný výbor KSČM ve středu večer doporučil podle informací ČTK komunistickým poslancům při čtvrtečním hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše (ANO) opustit jednací sál Poslanecké sněmovny. Opozice tak zřejmě nezíská potřebných 101 hlasů pro vyslovení nedůvěry menšinovému kabinetu. Podle předsedy sněmovního klubu KSČM Pavla Kováčika bude ale výbor v jednání pokračovat ve čtvrtek ráno společně s poslanci. O konečném postoji rozhodne klub. Tisková konference KSČM se uskuteční krátce před zahájením schůze.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) by měl ve své funkci skončit, uvedl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Předseda poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek chce nejprve slyšet vyjádření ministra, který přijde v úterý na poslanecký klub. Podle šéfa hnutí STAN Víta Rakušana ministr pochybil i v dalších záležitostech. Všichni tři diskutovali v Otázkách Václava Moravce.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí s pondělní cestou vicepremiéra a pověřeného ministra zahraničí Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. S Rusy chce jednat o vakcíně Sputnik V, podle Babiše ale nejde o jeho agendu, která by mu příslušela. Avizovanou cestu kritizovala i parlamentní opozice.

Jedním z důležitých témat nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny bude epidemie covidu-19. Zatímco zástupci vládních stran ji považují za obstojně zvládnutou, opozice vytýká především nekoncepční plánování a řízení nebo nejasné odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). Politici se ale v předvolebním speciálu Událostí, komentářů shodují, že zásadní bude nastartovat ekonomiku a vyřešit zvyšující se zadlužení státu.

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Promítne se do nich novela volebního zákona. Sněmovna ve středu schválila jeho podobu. Panovat na ní ale musí shoda obou komor. Právě kvůli nutnosti jednotného názoru přišlo ze strany poslanců množství ústupků, shodli se předsedové poslaneckých klubů a předseda sněmovny ve speciálu Událostí, komentářů. Problematickým tématem je pro ně ale otázka korespondenčního hlasování. Pozměňovací návrh, který mezi politiky budí velké debaty, dolní komora neschválila.

Petr Arenberger (za ANO) je ministrem zdravotnictví. Prezident Miloš Zeman ho jmenoval poté, co na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) odvolal předchozího ministra Jana Blatného (za ANO). Babiš řekl, že Blatný nekončí kvůli své práci, ale kvůli tomu, že se s premiérem neshodl na tom, jak by mělo ministerstvo zdravotnictví fungovat.

Podle většiny členů ústředního výboru KSČM neplní ANO toleranční smlouvu. Komunisté ji uzavřeli s větší vládní stranou před třemi lety, a slíbili tak podporu menšinovému kabinetu. Vyjednavači se k dohodovacímu řízení sejdou ve středu ve Strakově akademii, řekl předseda komunistů Vojtěch Filip. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) panuje mezi stranami shoda na mnoha bodech, považuje proto za důležité vše dostatečně prodiskutovat.

Komunisté by mohli ukončit spolupráci s menšinovou vládou Andreje Babiše. Řekl to předseda strany Vojtěch Filip s tím, že výkonný výbor doporučuje zahájit dohodovací řízení. Hnutí ANO podle Filipa nesplnilo podmínky dohody o toleranci, jako příklad uvedl nedostatek prostředků ve zdravotnictví nebo rozpočet ministerstva obrany. O další toleranci bude hlasovat ústřední výbor KSČM 6. dubna. Předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek věří tomu, že strany ještě dospějí k dohodě.

Vláda bude moci prodloužit nouzový stav do 14. února. Souhlasila s tím sněmovna podle návrhu KSČM, která menšinový kabinet ANO a ČSSD v dolní komoře toleruje. Ostatní opoziční strany návrh nepodpořily. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je nouzový stav nutným krokem k tomu, aby mohla dál platit plošná opatření. Menšinová vláda ANO a ČSSD chtěla dalších 30 dnů do neděle 21. února. V jednání sněmovna pokračovala po pauze, kterou si vynutila potyčka nezařazeného poslance Lubomíra Volného s kolegy.

Poslanci se ve čtvrtek vrátili k debatě o otravě Bečvy, kvůli níž vyzvali opoziční Starostové k odstoupení ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Brabec rezignovat odmítl a zopakoval, že úřady vyšetřují patnáct firem. Dolní komora v usnesení apeluje na vládu, aby zajistila důkladné vyšetření úniku chemikálií do řeky a dohlédla na uložení exemplárních pokut viníkům.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Znojmo postoupili Tomáš Třetina (TOP 09) a Jan Grois (za ČSSD jako nezávislý). Třetina měl v prvním kole voleb 30,37 procenta hlasů, Grois 25,95 procenta. Oba postupující řekli, že je hlavně důležité, aby lidé přišli i za týden ke druhému kolu senátních voleb. Prvního kola se zúčastnilo 33,42 procenta voličů, o hlasy usilovalo sedm kandidátů.

Předseda poslanců Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) a kandidát do Senátu Pavel Kováčik je s těžkým úrazem v nemocnici. Informaci serveru Novinky.cz potvrdila ČTK mluvčí komunistické strany Helena Grofová. Bližší informace s ohledem na přání poslancovy rodiny neuvedla. Podle Novinek Kováčik propadl při práci na chalupě ve středních Čechách střechou.

Z vyhlídky na nouzový stav, který se chystá vyhlásit vláda, nejsou nadšeni poslanci. Před zahájením jednacího týdne ve sněmovně dali najevo výhrady i představitelé koaliční ČSSD a také KSČM, o jejíž hlasy se menšinový kabinet ve sněmovně opírá. Podobně jako opozice chtějí především slyšet podrobné zdůvodnění, proč je potřeba. Podle předsedy klubu ČSSD Jana Chvojky bude sněmovna ve středu o nouzovém stavu jednat. Hlasy poslanců k vyhlášení nouzového stavu nejsou potřeba, ale po 30 dnech je vláda potřebuje k případnému jeho prodloužení. Navíc může dolní komora nouzový stav zrušit.

Efekt vládních opatření se dostaví minimálně po čtrnácti dnech nebo třech týdnech, do té doby budou počty nakažených narůstat, tvrdí poslanec Jiří Mašek (ANO). Uvedl to v pořadu ČT Události, komentáře, kterého se zúčastnil společně se svými protějšky Markem Bendou (ODS) a Pavlem Kováčikem (KSČM). Zároveň uvedl, že plošné opatření ohledně nošení roušek přišlo včas a „bylo potřeba jej uplatnit“. Většina zástupců opozice, kteří byli dalšími hosty pořadu, nicméně vládní postup při zvládání pandemie ve vysílání zkritizovala.

Místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek chce ze stranických problémů v Brně vyvodit zásadní politickou odpovědnost, řekl v CNN Prima NEWS. Své další kroky nekonkretizoval. Připomněl jen, že na jaře čeká hnutí ANO volební sněm.

Ze třetího čtení zpět do druhého vrátila ve středu sněmovna návrh na zavedení povinného minimálního podílu českých potravin v obchodech. Vrácení žádal sněmovní zemědělský výbor, aby bylo opět možné načíst pozměňovací návrhy. Ty by měly normu, která vzbudila velký a nejednoznačný ohlas, dál zpřesnit.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připustila, že schodek rozpočtu se letos může přiblížit 500 miliardám korun. Nevyloučila, že navrhne zvýšení deficitu z 300 miliard, na které se už letos plánovaný rozpočet dříve měnil. Ministryně to ve středu řekla v České televizi. Uvedla také, že se zvažují i další formy pomoci zasažené ekonomice, například COVID IV či podpora cestovnímu ruchu. K pokrytí výdajů chce využít hlavně prodej státních dluhopisů, o které mají investoři velký zájem.

Sněmovna přes odpor SPD a ODS podpořila vládní novelu, která kvůli zbraňové směrnici EU zavádí nové kategorie zbraní a zkracuje platnost zbrojního průkazu. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) poslancům řekl, že za nepřijetí zákona by Česko mohlo být Evropskou komisí pokutováno částkou až 300 milionů korun ročně. Normu ještě před dalším schvalováním posoudí sněmovní výbor pro bezpečnost. Sněmovna také jednala o návrhu na zavedení povinného podílu českých potravin na pultech obchodů.  Vedle toho poslanci dopoledne schválili novelu zákona o silniční dopravě.

V průběhu června by měly být všechny výpadky obcí nahrazeny. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. Podle opozice přijdou města, obce a kraje kvůli vládním opatřením, třeba v souvislosti s daňovými úpravami, až o 25 miliard korun. Sporný zákon o evidenci skutečných majitelů sociální demokraté v pondělí na vládě podpoří. Naopak novelu zákona o zadávání veřejných zakázek ne.

Prodloužení nouzového stavu musí vláda obhájit, potřeba je také rychle podpořit drobné podnikatele a firmy, shodli se v Událostech, komentářích zástupci opozice. Podle představitelů stran vládní koalice kabinet komunikaci zvládá a snaží se pomáhat férově. O současném mimořádném stavu diskutovalo devět představitelů parlamentních stran: Radek Vondráček (ANO), Petr Fiala (ODS), Ivan Bartoš (Piráti), Tomio Okamura (SPD), Pavel Kováčik (KSČM), Jan Chvojka (ČSSD), Marian Jurečka (KDU-ČSL), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Vít Rakušan (STAN).