Ze třetího čtení zpět do druhého vrátila ve středu sněmovna návrh na zavedení povinného minimálního podílu českých potravin v obchodech. Vrácení žádal sněmovní zemědělský výbor, aby bylo opět možné načíst pozměňovací návrhy. Ty by měly normu, která vzbudila velký a nejednoznačný ohlas, dál zpřesnit.
Pozměňovací návrh zavádějící do novely povinný podíl českých potravin v obchodech předložila skupina dvou desítek poslanců ze všech politických stran. Kdyby byl návrh schválen, na pultech by muselo být již od příštího roku nejméně 55 procent potravin z Česka. Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent.
Návrh na minimální podíl kritizovaly Hospodářská komora i Svaz obchodu a cestovního ruchu, podle nich by norma byla v rozporu s evropským právem a vedla by ke zdražování a snižování kvality zboží.
Toman: O všem dnes rozhodují obchodní řetězce
Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) s vrácením do druhého čtení souhlasil. „Já nevidím důvod, aby se sem vozila jablka z Jižní Ameriky v sezoně. Nevidím důvod, abychom dováželi hrušky,“ řekl. „Všichni, kteří proti tomu vystupují, jsou zastánci obchodních řetězců,“ hájil povinný podíl. „Zákazník nerozhoduje o ničem, rozhoduje řetězec,“ shrnul.
Zpravodaj k předloze Pavel Kováčik (KSČM) řekl, že český zemědělec je ohrožený druh, který si zasluhuje ochranu přinejmenším takovou, jakou mají zemědělci v ostatních evropských státech. Argumenty vyššími cenami a menší nabídkou v Událostech, komentářích označil za demagogický.
Naproti tomu podle bývalého ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) představuje poslanecký návrh cestu, jak podpořit velké výrobce. Pokud se omezí dovozy, zvýší se ceny a zákazník to zaplatí, argumentoval. S tím souhlasí Miroslav Kalousek (TOP 09), podle nějž zákon pomůže agrobaronům. Podpora tuzemských výrobců má smysl, ale musí si ji vynutit zákazníci, míní poslanec. „Ten, kdo rozhoduje o tom, co v pultech najde, je zákazník svými každodenními nákupy,“ doplňuje místopředseda STAN Jan Farský.
Spory ve sněmovně
Další bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) připustil, že návrh má nedokonalosti, a je podle něj třeba hledat lepší cestu. Poznamenal, že problém se netýká exotického ovoce, když ale vidí hovězí maso dovezené z Jižní Ameriky, pokládá to za problém.
S vrácením do druhého čtení nesouhlasilo hnutí SPD. Předseda jeho klubu Radim Fiala prohlásil, že pokud sněmovna „zaparkuje“ návrh ve druhém čtení, bude SPD s tímto návrhem přicházet opakovaně. Další diskusi o povinném podílu naproti tomu podpořili Piráti. Povinný podíl českých potravin kritizuje i opoziční TOP 09.
Zastáncem a spolupředkladatelem návrhu na podíl tuzemských potravin je i Václav Klaus mladší (Trikolóra, původně ODS). Tím si vysloužil výtku svého bývalého spolustraníka Bendla, který řekl, že kdyby to na vlastní uši neslyšel, neuvěřil by, že Klaus obhajuje protekcionismus. Klaus označil Bendlova slova za trapný útok a za důkaz, že ODS nemá zemědělský program.
Poslanecký návrh je součástí projednávané vládní novely, která především řeší takzvanou dvojí kvalitu potravin. Vláda chce zakázat prodej potravin rozdílného složení v podobných obalech. Výbor už dříve doporučil zmírnění normy, aby se zákaz týkal pouze podstatně odlišného složení potravin.
Návrh novely dále zmírňuje přísnost definice české potraviny. „Dosavadní znění nezohledňovalo fakt, že některé složky nelze z objektivních důvodů na území České republiky získat,“ stojí v důvodové zprávě.
„Když se podíváme na soběstačnost v základních komoditách, tak samozřejmě zjistíte, že třeba v mléce, v hovězím mase anebo třeba v obilovinách jsme výrazně za hranicí té soběstačnosti. Nicméně pokud se budeme bavit o zpracovaných produktech, konkrétních potravinách, tak například u mléčných výrobků bohužel vyvážíme třeba třetinu syrového mléka za hranice a sem se dováží zpracované výrobky s přidanou hodnotou,“ tajemník Agrární komory Jan Doležal.
Podle předsedy zemědělského výboru Jaroslava Faltýnka (ANO) by mohl návrh druhým čtením projít ještě do prázdnin, třetím pak na podzim - tak aby v pozměněné podobě začal platit od ledna. Ministerstvo zemědělství ale má ještě o notifikacích jednat s Evropskou komisí.
