Vláda bude moci prodloužit nouzový stav do 14. února. Souhlasila s tím sněmovna podle návrhu KSČM, která menšinový kabinet ANO a ČSSD v dolní komoře toleruje. Ostatní opoziční strany návrh nepodpořily. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je nouzový stav nutným krokem k tomu, aby mohla dál platit plošná opatření. Menšinová vláda ANO a ČSSD chtěla dalších 30 dnů do neděle 21. února. V jednání sněmovna pokračovala po pauze, kterou si vynutila potyčka nezařazeného poslance Lubomíra Volného s kolegy.
Návrh KSČM o prodloužení nouzového stavu o dalších 23 dnů získal podporu 53 z 98 přítomných poslanců. Proti jich bylo 19. Pro návrh hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Zákonodárci ostatních stran hlasovali proti nebo se hlasování zdrželi. Kabinet prodlouží nouzový stav a platnost protiepidemických opatření v pátek.
O vládním návrhu ani o návrhu opozičních Pirátů na prodloužení nouzového stavu od pátku 5. února už poslanci nehlasovali. Oba návrhy získaly nižší podporu v předchozím orientačním hlasování. Piráti neprosadili devítibodové usnesení, které se týkalo například podpory postižených podnikatelů, zvýšení nemocenské pro lidi v karanténě nebo izolaci a možnosti otevření škol. Bylo podmínkou, aby pro delší nouzový stav hlasovali.
Podmínky si kladli i komunisté, týkaly se třeba širšího otevření škol a provozu zimních středisek i ubytovacích služeb, které nyní kvůli vládním protikoronavirovým restrikcím nefungují. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (ANO) poslancům řekl, že celý první stupeň základních škol by se mohl otevřít nejdříve začátkem února a na přelomu ledna a února by mohl být obnoven provoz lyžařských vleků, pokud to ale epidemická situace dovolí.
Nouzový stav umožňuje většinu opatření
Na nouzovém stavu je závislá většina vládních protikoronavirových omezení. Lze také nasadit vojáky na pomoc například ve zdravotnictví a v domovech pro seniory. Cílem dalšího prodloužení nouzového stavu je hlavně dosáhnout zásadního obratu ve vývoji pandemie, řekl poslancům premiér Andrej Babiš (ANO). Za zásadní považuje očkování, které nyní však vázne na dodávce vakcín. Ve stejné situaci jsou ale i ostatní členské státy, dodal.
Stav dodávek vakcín by se podle něho mohl zlepšit v únoru. Premiér uvedl, že o schválení svých vakcín by mohly Evropskou lékovou agenturu požádat také Rusko a Čína. „Pokud vakcíny budou v pořádku, tak samozřejmě evropská agentura s tím nemá problém,“ řekl předseda vlády.
Situace v Česku je podle něho nadále vážná. S nemocí covid-19 je hospitalizováno 6390 občanů, z toho 1100 na jednotkách intenzivní péče (JIP). Podle premiéra je třeba snížit tyto počty na tři tisíce hospitalizovaných, z toho 450 na JIP. „Naše zdravotnictví zkrátka potřebuje oddech,“ dodal.
Volal zároveň po větší zodpovědnosti lidí. Podle něj se například ve Francii dodržuje zákaz vycházení po 18:00, zatímco v Česku se opatření někdy obcházejí. „Všichni teď jezdí údajně na služební cesty do Špindlu,“ dodal Babiš.
Komunitní šíření
Také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve sněmovně zdůraznil, že stav epidemie je v Česku rizikový a bez nouzového stavu není možné efektivně a rychle přijímat účinná protiepidemická opatření. Uvedl, že v Česku se virus stále silně komunitně šíří, nakaženo je velké množství zranitelných. Upozornil také na nebezpečí rozšíření nové mutace viru, která je nakažlivější. Šíření nákazy v Česku tak sice podle něho zpomaluje, stále ale přibývá mnoho tisíc nově nakažených denně.
„Návrat k rostoucí dynamice v případě, že by se křivka opět zvrátila, by tak byl velmi rychlý. Počty nově diagnostikovaných případů stále několikanásobně převyšují mezinárodně doporučené bezpečné limity, které jsou konkrétně sto na sto tisíc obyvatel za 14 dní,“ upozornil.
Počet lidí hospitalizovaných s covidem-19 je podle Blatného nutné snížit na tři tisíce, pokles k tomuto počtu by mohl trvat nejméně tři týdny. Ministr nabídl poslancům také jednání o ochranných opatřeních i změnách zákonů, sdílení dat o epidemii a očkování a podporu antigenních testů v podnicích.
Později Blatný upřesnil, že v legislativě je třeba připravit obdobu německého epidemického stavu, nynější krizový zákon na něj není koncipován. Jiné sliby ale dát odmítl, protože nejistota se podle něho stává novou normou, byť se to nelíbí nikomu. „Jistotu vám opravdu nedám, to bych vám lhal a to není dobré. A neumím vám dát žádný slib, protože bych se vystavoval tomu, že bych nemusel být schopen ho dodržet,“ řekl.
Opozice znovu kritizovala vládu
Opozice ve sněmovně kritizovala postup vlády. Žádost vlády o prodloužení nouzového stavu nepodpoří ani KDU-ČSL, TOP 09 nebo SPD.
Šéf ODS Fiala uvedl, že nouzový stav trvá už 176 dní a zdůvodnění kabinetu pro jeho prodloužení je nepřiměřené a nepřijatelné: „Vláda není schopna podrobně a řádně zdůvodnit, na co přesně to potřebuje, proč musíme pořád dál a dál být v nouzovém stavu.“ Vláda podle něho neobjasnila, proč Česko zaostává v rychlosti očkování proti koronaviru v porovnání s okolními zeměmi a proč některé kraje dostaly méně vakcín než jiné.
Podobně jako předseda KDU-ČSL Marian Jurečka chce spravedlivý, předvídatelný a férový systém odškodnění lidí postižených koronavirem, například opětovné prominutí odvodů živnostníků a firem na zdravotní a sociální pojištění. Jurečka si stěžoval na to, že pravidla odškodnění a kompenzací nejsou nastavena tak, aby dokázala podpořit všechny lidi, kteří přicházejí o své příjmy.
Také předseda opoziční SPD Tomio Okamura řekl, že jeho klub žádost vlády nepodpoří. Vládní opatření podle něj ohrožují zdraví občanů. Stále víc lékařů podle něj poukazuje na to, že umírají lidé, kteří zanedbali preventivní prohlídky a léčbu závažných chorob. Okamura předpovídá, že začnou klesat počty nemocných a jaro současný stav ukončí. Pokud vláda udrží restrikce, bude to podle něj pokládat za svůj úspěch, i když tomu tak nebude. „Vraťte lidem svobodu, osobní i ekonomickou,“ vyzval premiéra.
„Když nás nepustíte k tomu řešení, ignorujete naše návrhy, nemůžete očekávat, že podpoříme prodloužení nouzového stavu,“ řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Vládě vyčetla, že sice vyzývá opozici ke společnému postupu a podání ruky, svou ruku ale nechává zastrčenou v kapse.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) zdůraznil, že vláda nouzový stav potřebuje. „Normálně lidsky si neumím přestavit, jak bychom čelili náporu, pokud nám nástroj (nouzový stav) vezmete,“ varoval. V reakci na výtky opozice řekl, že vláda není schopna dnes dát absolutní jistotu a není schopná tak snadno slibovat. To by podle něj od ní nebylo poctivé.
KSČM žádala otevření škol
Piráti by byli ochotni podpořit prodloužení nouzového stavu kvůli koronaviru, pokud by vláda chtěla zefektivnit přijatá opatření včetně testování a pokud by měl kabinet vůli zabývat se výší nemocenské a krizovou legislativou.
Komunisté oznámili, že podpoří prodloužení nouzového stavu zhruba o tři týdny za podmínky, že se k 1. únoru vrátí do škol žáci prvního stupně, posledních ročníků a maturanti. KSČM chtěla také s vládou jednat o rozvolnění provozu obchodů a služeb, provozu zimních areálů a o ukončení zákazu nočního vycházení.
KSČM chtěla, aby nouzový stav platil maximálně do neděle 14. února. V týdnu před tímto datem bude končit nynější schůze sněmovny. Kováčik uvedl, že pokud by nouzový stav trval do 21. února, jak žádá vláda, dostali by se poslanci k hodnocení práce kabinetu až v březnu.
Už pátá žádost za sebou
Nouzový stav platí při nynější vlně epidemie od pátého října. Nynější žádost vlády je pátá v řadě. Koncem října souhlasili poslanci s prodloužením stavu nouze o 17 dnů, ve druhé polovině listopadu o 22 dnů, potom na návrh komunistů o 11 dnů. Před vánočními svátky sněmovna kývla na další prodloužení o 30 dnů. Kabinet chtěl měsíc vždy.
Na jaře trval v Česku nouzový stav kvůli koronavirové krizi 66 dnů. Nynější potrvá minimálně 109 dnů.
