Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) navrhne, aby aktualizovaná opatření v protiepidemickém systému PES platila od prvního února. V pátek novou tabulku předloží vládě. Už dříve avizoval, že v některých stupních rizika bude možné pořádat hromadné akce pro účastníky, kteří předloží negativní test. Pokud to dovolí epidemická situace, chtěl by také, aby se žáci prvního stupně vrátili s únorem do lavic. Za středu mezitím resort ohlásil 8162 nových případů koronaviru, index protiepidemického rizika zůstává druhý den na 73 bodech.
Blatný chce, aby nový PES platil od začátku února. Připustil i návrat prvního stupně do škol
Koronavirus - leden
Systém PES představilo ministerstvo zdravotnictví v listopadu. Je rozdělen do pěti stupňů pohotovosti podle rizikového skóre, které se počítá na základě vybraných epidemiologických parametrů. Řídí se podle něj fungování jednotlivých sfér podnikání i běžných aktivit, stanoví například počet lidí, kteří se mohou potkávat.
Cílem nových úprav je podle dřívějších výroků ministra Blatného nastavit základní podmínky, jak by se věci mohly uskutečňovat bez povinného testu. „Ale bude tam dána možnost, aby provozovatel mohl navýšit kapacitu akce, pakliže splní kritéria, do kterých může patřit například to, že všichni, kteří tam přijdou, mají negativní test,“ uvedl. S negativním testem by podle Blatného mohlo být umožněno už ve vyšším stupni rizika v systému PES také ubytování v hotelech.
Stačit by měl i antigenní test, který je možné opakovat jednou za pět dní. Provádí se nyní asi na dvou stech odběrových místech a v ordinacích několika stovek lékařů, kteří se do testování zapojili.
Návrat dětí do škol
Žáci prvního stupně základních škol se podle Blatného do lavic vrátí začátkem února, pokud to epidemická situace dovolí. Ministr tak ve sněmovně reagoval na požadavky opozice. „Následovat by je mohli žáci devátých tříd a studenti maturitních ročníků,“ dodal.
Na přelomu ledna a února by podle Blatného mohl být obnoven i provoz lyžařských vleků v zimních střediscích. „Je určitě zájmem, aby tato část podnikatelů, která má specifické možnosti, nebyla znevýhodněna,“ podotkl. Pro otevírání maloobchodních prodejen zatím žádnou zásadní změnu nechystá.
Kabátek: Má rezignace by byla nezodpovědná
Ministr zdravotnictví, který ve čtvrtek představil aktualizaci centrálního rezervačního systému pro očkování, také uvedl, že čeká reakci ředitele VZP Zdeňka Kabátka na informaci o jeho přednostním očkování proti covidu-19. Tu přinesl server iROZHLAS.cz.
„Nejsem ten, kdo stanovuje nebo mění ředitele VZP, to je na její správní radě. Nicméně očekávám, že pan ředitel z toho vyvodí důsledek sám pro sebe,“ řekl ministr. Uvedl, že s Kabátkem o této věci hovořil a očekává, že se k tomu ve čtvrtek vyjádří. „Každý slušný člověk na to musí reakci přinést a já ji od něj očekávám,“ dodal. Podle něho je ale nutné zachovat fungování největší zdravotní pojišťovny jako důležité instituce.
Kabátek následně uvedl, že by svou rezignaci považoval za nezodpovědný krok. Motivy k přednostnímu očkování vysvětlí správní radě a bude respektovat její verdikt, prohlásil. Zopakoval také, že se nechal očkovat především proto, že chtěl ochránit kolegy a zdravotníky, se kterými se denně setkává.
Loni do půlky prosince zemřelo o 14 procent více lidí než obvykle
Za prvních 50 týdnů loňského roku zemřelo v Česku o 14 procent více lidí, než je průměr za stejné období z let 2015 až 2019. Za dané období tak loni v tuzemsku zemřelo celkem 121 124 osob.
Nejvýraznější nárůst počtu úmrtí byl ve věkové kategorii 75 až 84 let, ve které zemřelo zhruba o pětinu více lidí, než je průměr z předchozích pěti roků. Naopak výrazně podprůměrná byla úmrtnost u dětí do 15 let. Vyplývá to z předběžných údajů na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Příčinu zvýšené úmrtnosti statistici neuvádí, je ale pravděpodobné, že za ni z podstatné části může epidemie nemoci covid-19. Podle údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo v Česku do konce 50. kalendářního týdne 9840 lidí, u kterých byla prokázána nákaza novým koronavirem. Epidemie covidu ale nemusí být jediným důvodem loňské zvýšené úmrtnosti. Mohlo by za ní stát také odkládání zdravotní péče.
PES zůstává na 73 bodech
Index protiepidemického rizika PES zůstává druhý den na 73 bodech. Více než týden se tak drží ve čtvrtém z pěti stupňů rizika. Proti středě se o setinu zvýšilo reprodukční číslo, které udává, kolik lidí průměrně nakazí jeden pozitivně testovaný. Má hodnotu 0,83. Ostatní tři sledovaná kritéria již několik dní klesají. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.
Ve středu přibylo v tuzemsku 8162 potvrzených případů koronaviru, téměř o tři tisíce méně než před týdnem. Pozitivních bylo bezmála třicet procent testovaných.
Index byl od neděle tři dny na 70 bodech, ve středu se o tři body zvýšil. Důvodem byl právě nárůst reprodukčního čísla nad hranici 0,8. Na začátku ledna se reprodukční číslo dostalo na hodnotu 1,45, poté začalo klesat až na nedělních 0,68. Od té doby mírně roste.
Vedle toho se index počítá také podle průměru nakažených na 100 tisíc obyvatel za poslední dva týdny, čtrnáctidenního průměru nakažených mezi seniory a podílu hospitalizovaných s covidem, u kterých se nákaza prokázala až v nemocnici. Všechny tyto tři ukazatele nejpozději od víkendu každý den klesají.
Opatření proti koronaviru v Česku, která se indexem řídí, nyní odpovídají nejpřísnějšímu pátému stupni. Navzdory tomu, že počet nově nakažených klesá, vláda zatím rozvolnění neplánuje. Její představitelé poukazují na trvající zatížení nemocnic i na výskyt nakažlivější takzvané britské varianty viru v Česku.
Ministr zdravotnictví Blatný na začátku týdne uvedl, že pro přechod na čtvrtý stupeň by nemělo být v nemocnicích víc než 3000 lidí. Podle posledních dostupných údajů jich je ale více než dvakrát tolik.
Nyní platná omezení podle premiéra Babiše vláda zachová po souhlasu poslanců s prodloužením nouzového stavu. Projednávání žádosti má sněmovna na programu ve čtvrtek.
ÚS řešil loni 87 návrhů a stížností na koronavirová opatření
V uplynulém roce zaznamenal Ústavní soud (ÚS) v Brně podle jeho mluvčí Miroslavy Číhalíkové Sedláčkové celkem 87 stížností a návrhů, které souvisely s restrikcemi proti koronaviru. Žádným z nich soud nevyhověl a všechny odmítl z procesních důvodů. Řadě z nich podle něj chyběla výstižná a ústavněprávní argumentace.
Nejvíce stížností dorazilo na soud hned po ohlášení nouzového stavu v březnu minulého roku. „Většina jich byla podána už na jaře. Drtivou většinu tvořily stížnosti fyzických osob, zbytek tvořilo několik návrhů od skupin senátorů,“ popsala mluvčí. Stížnosti mířily například proti plošné povinnosti nosit roušky, uzavření škol, omezení zpěvu nebo proti omezení volného pohybu.
Podle Sedláčkové byla některá podání identická a soud o nich rozhodnul stejným usnesením. Nejčastějším důvodem odmítnutí byly procesní nedostatky. Řada stěžovatelů podle mluvčí zůstala pouze u obecné argumentace a nedoložila zásah do svých práv. ÚS je vyhodnotil pouze jako nesouhlas s postupem vlády.
„Z loňského roku ještě chybí vyřídit čtyři podání a letos přišly na Ústavní soud další dvě,“ řekla mluvčí. Mezi nevyřízenými je i listopadový návrh skupiny 63 senátorů, který vystupuje proti zákazu maloobchodního prodeje.