Skupina 63 senátorů napadla u Ústavního soudu opatření vlády, které omezuje maloobchod. Opatření považují za diskriminační pro malé provozovny, které musí být na rozdíl od hypermarketů uzavřené.
Většina senátorů podepsala ústavní stížnost proti uzavření obchodů. Vláda podle nich diskriminuje ty malé
Senátoři se na Ústavní soud obrátili poté, co vláda k předchozím restrikcím připojila i nové usnesení, podle kterého může být v obchodech nanejvýš jeden člověk na patnáct metrů čtverečních, zároveň ale zůstala většina obchodů zcela uzavřena.
Maloobchod je zakázán od října, existují však výjimky. Otevřené – byť s omezením otevírací doby – mohou být prodejny potravin, květin, drogerie nebo například potřeb pro zvířata a nově i prodejny zbraní a střeliva. Nyní ale k plošnému uzavření již není podle 63 senátorů důvod.
„Malé provozovny mohou zcela bez problému regulovat počet osob na prodejně a zajistit dodržování rozestupů před prodejnou. Došlo by tak k většímu rozptýlení nakupujících, a ti by se nekoncentrovali před hypermarkety, které mohly zůstat otevřené a prodávají i sortiment uzavřených prodejen,“ uvedl senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti), který podání inicioval.
Události: Lukáš Wagenknecht o ústavní stížnosti (zdroj: ČT24)
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) v minulém týdnu zdůvodňoval uzavření většiny obchodů tím, že se vláda snaží zabránit tomu, aby do nich lidé cestovali. „Pokud bychom nechali sto tisíc malých obchodů fungovat, zvedneme mobilitu o miliony lidí, což není problém malého obchodu. Je to problém, že tam lidé jedou autobusem, jedou tramvají, setkávají se na zastávkách,“ vysvětloval.
Podle tvrzení skupiny senátorů, která se obrátila na Ústavní soud, ale nařízení fakticky diskriminuje malé obchodníky. Výjimky podle ní prospívají především velkým obchodním řetezcům provozujícím supermarkety nebo hypermarkety, které mohou být otevřené.
„Například v jiných zemích – ve Francii, Belgii – pokud jsou nějaké limity prodávání základních potřeb, tak velké hypermarkety ostatní věci prodávat nemohou,“ dodal Wagenknecht v pondělních Událostech.
Wagenknecht: Živnostník nemá možnost se soudně bránit
V podání k Ústavnímu soudu jsou vyjmenovány mimo jiné čtyři články Listiny základních práv a svobod (3, 4, 11 a 26) narušené podle senátorů vládním usnesením.
„Máme tady ústavní požadavky, které musí být dodržovány, a není možné, aby vláda v krizovém stavu zneužívala své postavení,“ přiblížil Wagenknecht v pondělní Devadesátce. Problém je podle něj například v tom, že neexistuje dostatek možností, jak záležitost dostat k soudu.
„V krizovém zákoně, tak jak je napsaný, se v tuto chvíli podle výkladu Ústavního soudu mohou postavit k tomu, aby to bylo prošetřeno, pouze senátoři nebo poslanci,“ vysvětlil. „Normální živnostník, který je dnes existenčně cíleně likvidován vládou, nemá právo se jakkoliv u soudu bránit,“ doplnil.
Události: Omezení maloobchodu (zdroj: ČT24)
Ústavní právník: Je to otázka spíše zdůvodnění
Uzavření většiny malých obchodů podle ústavního právníka Jana Kudrny na první pohled nerovné je. „Z hlediska práva a toho, zda vláda jednala například nějak účelově či diskriminačně, by bylo rozhodující to, proč některé obchody otevřené jsou a jiné nikoliv,“ řekl v Devadesátce.
„To znamená, že to je otázka spíše zdůvodnění, jestli odlišný přístup je racionálně udržitelný, nebo jestli je naopak účelový, či případně nezdůvodnitelný a podobně,“ doplnil Kudrna s tím, že to není schopen posoudit. „Protože osobně vidím už velmi dlouho na straně vlády naprostý deficit ve schopnosti alespoň vysvětlit základní principy toho, proč se některé obchody otevírají a jiné nikoliv,“ dodal.
Devadesátka: Stížnost k ÚS kvůli omezení maloobchodu (zdroj: ČT24)
Většina obchodů zůstává uzavřena i po snížení stupně epidemického rizika z nejvyššího pátého na čtvrtý stupeň. Plošné otevření přijde až se třetím stupněm, který lze podle odhadu ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) očekávat přinejlepším na přelomu listopadu a prosince.