Obchody

Obchodní řetězce a nákupní centra budou mít o Vánocích naposledy otevřeno na Štědrý den, který letos připadá na středu, maximálně však do 12:00 hodin. Ve čtvrtek 25. prosince a v pátek 26. prosince budou mít všechny velké obchody zavřeno, stejně tak i ve čtvrtek 1. ledna. Děti šly letos do školy naposledy v pátek 19. prosince a vrátí se v pondělí 5. ledna.

Plýtvání potravinami je dlouhodobým problémem, který má ekonomické i environmentální dopady. V období Vánoc navíc lidé jídlem plýtvají více než jindy během roku. Zbytečnému vyhazování potravin se nicméně dá předejít. „Pokud domácnosti začnou plánovat střízlivěji a nakupovat s rozvahou, může se objem odpadu velmi výrazně snížit, aniž by se musely vzdát sváteční atmosféry,“ míní Lucie Veselá z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, která se problematikou dlouhodobě zabývá.

Klidné hodiny při nakupování využívají nejen lidé s autismem, ale i senioři nebo rodiny s dětmi. Letos je zavedly dva řetězce a podle jejich zástupců je lidé využívají. Ve speciálním režimu je v obchodech jednu nebo dvě hodiny týdně vypnuté rádio, ztlumená světla i speciálně proškolený personál. Podobný koncept letos zavedly i olomoucké vánoční trhy.

Lidé si 17. listopadu budou moci nakoupit i ve větších obchodech. I když provozovny nad dvě stě metrů čtverečních musí ze zákona zůstat během některých státních svátků zavřené, tak Den boje za svobodu a demokracii mezi ně nepatří.

V podzimním kole potravinové sbírky se v sobotu v obchodech v Česku vybralo rekordních 719 tun zboží, o patnáct procent více než loni. Lidé darovali 645 tun potravin a 74 tun hygienických potřeb. Do úterý 18. listopadu mohou stále darovat zboží nákupem v internetových obchodech. Uvedly to Česká federace potravinových bank a Svaz obchodu a cestovního ruchu.

Přibližně ve 2800 prodejnách se v sobotu konalo podzimní kolo národní sbírky potravin. Lidé v něm mohli darovat potřebným potraviny či drogerii. Pomoc následně putuje opuštěným seniorům, rodinám v krizi, lidem bez domova či s handicapem. Letos se zapojilo rekordních pět tisíc dobrovolníků. Sbírka bude pokračovat ještě on-line do poloviny listopadu.

Stále více polských měst zavádí zákaz nočního prodeje alkoholu v obchodech či na čerpacích stanicích. Jako poslední se přidala Vratislav, v nadcházejících týdnech stejné opatření v centru vyzkouší také Varšava. Samosprávy argumentují například rušením nočního klidu, přílišnou konzumací návykových látek nebo vysokou kriminalitou. Večer mezi desátou a jedenáctou hodinou je prodej alkoholu nejintenzivnější – tvoří přes osmnáct procent všech nákupů ve večerkách a na čerpacích stanicích. Poláci se alkoholu nevyhýbají, jen za loňský rok v průměru nakoupili šestnáct a půl milionu lahví a plechovek piva denně. Pro státní kasu to ale znamená i roční výdaje v přepočtu přes bilion korun.

Úřady v madagaskarské metropoli Antananarivo od čtvrtečního večera do pátečního rána vyhlásily zákaz vycházení poté, co protesty proti častým výpadkům proudu a nedostatku vody přerostly v násilnosti. Informovaly o tom agentury Reuters a AP.

Češi mají větší zájem o vybavení na zpracování potravin. Typicky jde o zavařovací sklenice, cukr nebo jiné konzervanty. Důvodem rostoucí poptávky je letošní dobrá úroda ovoce a zeleniny. V létě stoupají prodeje o desítky procent, kamenné obchody i eshopy mají větší odbyt – typicky zavařovacích spotřebičů jako odšťavňovačů, mixérů a dalších kuchyňských robotů.

Před pětatřiceti lety vrcholila příprava malé privatizace, která byla součástí ekonomických reforem po pádu totality. Umožnila lidem, kteří chtěli podnikat, od státu co nejrychleji získat – v dražbách, jež začaly v lednu 1991 – menší obchody, prodejny nebo restaurace. Rozhodovalo, kdo dá víc. Konečné ceny v aukcích byly v průměru čtyřnásobné než ceny vyvolávací, někdy ale překonaly i dvacetinásobek. Občas zůstávala pachuť, že si je koupili lidé, kteří za totality přišli k velkým penězům (veksláci). Zhruba třicet tisíc menších provozoven stát takto prodával až do roku 1994 a na malé privatizaci vydělal přes třicet miliard korun. Spojena byla hlavně se jménem tehdejšího ministra pro privatizaci Tomáše Ježka.

U dopravních uzlů se koncentruje síť nejrůznějších obchodů, jsou však jiného charakteru než v klasických nákupních centrech. Například na nádražích nejčastěji fungují prodejny s občerstvením, drogerie nebo lékárny. Bývají prostorově menší, zároveň se ale snaží vyhovět nárokům na rychlost, kdy se většina cestujících zdrží na nádraží do patnácti minut. Nabízejí proto rychlou obsluhu, samoobslužné kiosky, automaty či vhodně balené zboží. Správa železnic eviduje o provozování prodejen a služeb na nádražích rostoucí zájem.

Zaměstnavatelé budou od příštího roku posílat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) informace o zaměstnancích a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Správa sociálního zabezpečení je pak přepošle dalším institucím. Jednotné měsíční hlášení má nahradit až pětadvacet dosavadních formulářů. Zákon podepsal prezident Petr Pavel. Podepsal i další novely, mezi nimi například tu, podle níž budou od ledna přísnější azylová a migrační pravidla.

Česká obchodní inspekce (ČOI) zjistila ve druhém čtvrtletí letošního roku porušení zákona u téměř 85 procent ze 125 kontrolovaných e-shopů. Právní moci nabylo 167 pokut zhruba za 3,45 milionu korun. Loni ve stejném období zákon porušilo 87 procent ze 194 kontrolovaných internetových obchodů. Pokut tehdy inspektoři uložili 263 v celkové výši 3,43 milionu korun.

Tržby v maloobchodu bez prodejů a oprav motorových vozidel v červnu meziročně stouply o 4,5 procenta. To je podobný výsledek jako v květnu, kdy se podle revidovaných údajů zvýšily o 4,6 procenta. K výsledku pomohl zejména prodej pohonných hmot a internetový prodej. V meziměsíčním srovnání obchodníci utržili o 0,3 procenta více.

Podle Hospodářské komory evidují firmy po pátečním výpadku elektrického proudu ztráty v řádu minimálně stovek milionů korun. Nejvíc k tomu přispěly velké průmyslové provozy. Situace se ale dotkla i obchodů a restaurací.

Po roce jsou k dostání opět české rané brambory. V obchodech budou zhruba do konce června. Z celkových produkčních ploch tvoří asi pět procent. Na rozdíl od klasických brambor je ale může každý jasně rozeznat od těch z dovozu. U tuzemských raných brambor je totiž možné slupku jednoduše odloupnout prsty. Nemají ale tak dlouhou skladovatelnost. Ideální je spotřebovat je ihned po zakoupení. Česko je v produkci brambor soběstačné ze 75 procent. Největší bramborářskou oblastí je Vysočina, následuje Středočeský kraj.

Česká obchodní inspekce uskutečnila v prvním čtvrtletí přes pět set kontrol, ve kterých se zaměřila na slevy v obchodech. Nedostatky zjistila ve více než polovině případů. Nejčastěji šlo o chyby na cenovkách. Právě u zboží v akci porušují obchodníci zákon opakovaně, bez ohledu na četnost kontrol.

Tržby v českém maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v březnu mírně zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta po únorovém revidovaném zvýšení o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání stouply o 0,6 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). K meziročnímu růstu podle statistiků stejně jako o měsíc dřív nejvíc přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. Tržby za služby se oproti stejnému období loni zvýšily o tři procenta.

Belgické úřady stupňují své tažení proti tabákovým výrobkům a kouření. Od dubna v zemi platí úplný zákaz jejich prodeje ve větších obchodech, mimo jiné v supermarketech. Nově nesmějí být vůbec vystavovány tabákové produkty ani na pultech a ve výkladech. K tomu začal platit úplný zákaz kouření a vapování i venku před vstupy do veřejných budov.

Potraviny budou podle ekonomů dál zdražovat. Svoji prognózu opírají o růst cen zemědělských výrobců. Jejich komodity byly v lednu v průměru o devět procent dražší než před rokem jak v rostlinné, tak i živočišné výrobě. A to se s odstupem projeví i v běžných obchodech. Konkrétně si lidé zřejmě více připlatí za mléčné výrobky, pekařské výrobky či vejce.

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 4,6 procenta, o rok dříve o 4,2 procenta klesly. Loni zaznamenaly růst ve všech měsících roku, v prosinci zrychlil na 6,2 procenta, v listopadu činil po revizi 4,2 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).

Česká obchodní inspekce (ČOI) za první tři čtvrtletí loňského roku zkontrolovala 943 slevových akcí. Podle předběžných závěrů zjistili kontroloři porušení zákona o ochraně spotřebitele v 38 procentech případů. Lidé by si při nákupech měli dávat pozor a například si prostudovat podmínky, za kterých konkrétní akce platí.

Zhruba třicet prodejen na Jihlavsku na konci loňského roku zavřela společnost Lapek. Důvodem byly špatné ekonomické výsledky firmy. Některé vesnice kvůli tomu zůstaly bez obchodu, část prodejen si ale převzali jiní provozovatelé. Obchodům v malých obcích se prostřednictvím dotací snaží pomoci i stát.

Majitelé obchodů po Vánocích očekávají nápory. Zákazníky lákají výprodeje a již také začali vracet nechtěné dárky. Mnoho obchodníků proto prodloužilo lhůty na vrácení zboží.