Schodek státního rozpočtu se může letos přiblížit 500 miliardám, připustila Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připustila, že schodek rozpočtu se letos může přiblížit 500 miliardám korun. Nevyloučila, že navrhne zvýšení deficitu z 300 miliard, na které se už letos plánovaný rozpočet dříve měnil. Ministryně to ve středu řekla v České televizi. Uvedla také, že se zvažují i další formy pomoci zasažené ekonomice, například COVID IV či podpora cestovnímu ruchu. K pokrytí výdajů chce využít hlavně prodej státních dluhopisů, o které mají investoři velký zájem.

Naposledy sněmovna souhlasila se zvýšením schodku na 300 miliard korun 22. dubna. Před pandemií koronaviru byl schodek rozpočtu letos naplánován na 40 miliard korun.

„Nevylučuji, že půjdu ještě jednou do sněmovny, ale potřebuji mít již nějak ten účet uzavřen. Prodloužili jsme program Antivirus, běží kompenzační bonus, máme odpuštění sociálních odvodů, chystáme masivní dotace pro obce. Takže potřebuji to mít již nějak sečtené. A nemohu vyloučit, že do sněmovny ještě jednou půjdu. Může se stát, že se tomuto číslu přiblížíme ( 500 miliard korun),“ uvedla Schillerová.

Půl bilionu korun je například devět procent loňského hrubého domácího produktu. Za tuto částku by se daly pořídit také tři nové jaderné bloky v Dukovanech.  

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. 

Ke konci května skončilo hospodaření státu schodkem 157,4 miliardy korun z dubnového schodku 93,8 miliardy korun. Květnový výsledek je tak nejhorší od vzniku ČR. Už tehdy někteří analytici naznačovali, že letošní plánovaný schodek ve výši 300 miliard korun je neudržitelný. Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda se domnívá, že stát si může letos dovolit deficit i 600 miliard korun. Zdůraznil však, že to platí pouze jednorázově.

Kvůli dopadům šíření koronaviru a přijatým opatřením totiž klesají příjmy státu, zatímco výdaje výrazně rostou. Příjmy rozpočtu ke konci května meziročně klesly o 12,6 miliardy na 571,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 93,9 miliardy na 729 miliard. Z údajů dále vyplývá, že stát na podporu ekonomiky dosud uvolnil 57,3 miliardy. Dalších zhruba 11 miliard korun představují dosud podpořené úvěry.

Schillerová ve středu zároveň opět odmítla navýšit příjmy rozpočtu zvyšováním daní. „To je to nejhorší, co bychom mohli podnikatelům udělat. Cílem je udržet zaměstnanost a podpořit následně spotřebu a dát peníze do záruk,“ uvedla.

„Do prosperity se neproškrtáme,“ uvedla ministryně na otázku, zda uvažuje o krácení výdajů. Něco lze podle ní ušetřit na snížení provozních výdajů státu, ale tam se desítky miliard nedají nalézt. Proto chce nadále využít velkého zájmu investorů o české státní dluhopisy, kde si tak stát půjčuje za enormně nízké úroky. 

Vedle současných záruk za úvěry u bank v rámci programů COVID ministryně chystá i další záruční schéma, které by se týkalo investičních úvěrů. Nynější záruky se týkají záruk za úvěry na provoz provozních úvěrů.

Rovněž nevyloučila to, že pro některé obory by prodloužila i vyplácení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ). Zatím je naplánován do 8. června. Jako možnou skupinu podnikatelů uvedla průvodce. K prodloužení vyplácení takzvaného kompenzačního bonusu už není potřeba novela zákona, ale jen nařízení vlády.

Poslanec za ODS Jan Skopeček k možné žádosti o zvýšení deficitu státního rozpočtu řekl, že se musí zjistit, zda jsme schopni ho profinancovat. Poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) pak dodal, že vládě nevyčítá výdaje na pomoc hospodářství, ale šest let předchozí nehospodárné politiky. „Nebyla by to taková tragédie, kdyby ty prostředky byly vynaloženy rychle a efektivně,“ doplňuje Kalousek.

Mikuláš Ferjenčík (Piráti) se pak podivil, že přes různé podpory zůstávají statisíce lidí bez pomoci. Podle Jana Farského (STAN) je nutné prostředky vynaložit tak, aby pomohly udržet ekonomiku v příštích letech. „Česko to zvládne, protože zadluženost je nízká,“ doplňuje ke schodku místopředseda STAN.

Letošní deficit nemusí být tragédií ani podle Pavla Kováčika (KSČM) a to za předpokladu, že se podobná čísla nebudou opakovat v nadcházejících letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 8 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 20 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...