Nejvyšší květnový schodek v historii Česka. Deficit státního rozpočtu dosáhl 157 miliard korun

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 157,4 miliardy korun z dubnových 93,8 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Letošní květnový výsledek je nejhorší od vzniku České republiky. Dosud byl ke konci května nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2010, a to 95,4 miliardy korun.

Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard. Loni ke konci května byl schodek 50,9 miliardy korun.

„Tradičně horší výsledek hospodaření rozpočtu v průběhu května umocnil propad ekonomické aktivity a dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám,“ uvedl resort. 

Příjmy rozpočtu ke konci května meziročně klesly o 12,6 miliardy na 571,6 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 23,6 miliardy na 476,3 miliardy. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 93,9 miliardy na 729 miliard.

V případě výdajů rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 13 procent na 677,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje rozpočtu, tedy investice, meziročně stouply o 49,6 procenta na 51,6 miliardy korun. 

Hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler se domnívá, že i příští rok bude deficit převyšovat 200 miliard korun, protože mírný růst příjmů nepokryje mandatorní výdaje (povinné výdaje vyplývající ze zákona). 

„Současná úroveň schodku je již 5,5krát vyšší než za celý loňský rok. Přesto je zřejmé, že se hospodaření státu bude dál prudce zhoršovat a možná nebude udržen ani plánovaný schodek ve výši 300 miliard korun,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. K tomuto výsledku podle něho přispívá strategie vlády, která spočívá v navyšování výdajů. Naopak žádné významné úspory doposud nebyly ohlášeny.

Na příjmové straně státního rozpočtu se prozatím vybralo 571,6 miliardy korun, což je pouze o 12,6 miliardy korun méně než ve stejném období loňského roku, připomněl analytik. Domnívá se, že v dalším průběhu letošního roku bude docházet k výpadkům příjmů státního rozpočtu z důvodu vyšší nezaměstnanosti. „Rovněž lze očekávat, že se sníží tempo růstu mezd a lidé omezí svou spotřebu. Státní rozpočet proto zaznamená další výpadky u výběru daní a odvodů,“ dodal. 

Analytici: Schodek bude letos vyšší než 300 miliard

Současná hospodářská krize kompletně přepsala obrázek veřejných financí, uvedl ekonom Komerční banky František Táborský. „Předchozí čtyři roky přebytků nahradil propad k nejhoršímu výsledku v moderní historii země. V důsledku hlubokého poklesu tuzemské ekonomiky očekáváme letos výpadek 180 miliard na straně příjmů státního rozpočtu,“ sdělil. Na výdajové straně vidí rizika oběma směry oproti aktualizované verzi rozpočtu v závislosti na průběhu fiskálního stimulu ve zbytku roku a realizaci investic. Státní rozpočet by letos podle Táborského měl skončit v rekordním deficitu 340 miliard korun. 

„Prozatím předpokládáme, že státní rozpočet skončí letos v mírně vyšším deficitu než činí plán, a to kolem 350 miliard korun. Nicméně patrně nevyhnutelný je i vysoký deficit v příštím roce,“ uvedl i Seidler.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil hlavně na vysoký květnový schodek a současnou nízkou nezaměstnanost. „S růstem míry nezaměstnanosti v průběhu letošního roku lze očekávat další nápor na státní kasu, neboť bude klesat daňové a odvodové inkaso za zaměstnané osoby, přičemž zároveň poroste objem výdajů ve formě sociálních dávek, například podpory v nezaměstnanosti,“ soudí. Z toho usuzuje, že „realisticky je třeba počítat s deficitem přesahujícím 400 miliard korun, který se ale může prohloubit až na 500 až 600 miliard korun“. 

Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil také čeká letošní deficit za plánovanou hranicí 300 miliard korun. „Jelikož i v nadcházejících měsících zůstávají v platnosti mimořádná vládní záchranná opatření a po jejich vypršení lze pak očekávat zvýšený tlak na standardní mechanismy, jako je výplata podpor v nezaměstnanosti, či snížený výběr daní a pojistného, předpokládáme, že plánovaný deficit 300 miliard korun bude bezpečně překročen,“ napsal. 

Dotace pro Řízení letového provozu

Státní podnik Řízení letového provozu (ŘLP) dostane od státu dotaci až 500 milionů korun. Stát tak chce podniku pomoci pokrýt ztráty způsobené koronavirovou krizí. Uvedl to v pondělí mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Pokles příjmů ŘLP je zapříčiněn zejména obřím poklesem leteckého provozu kvůli pandemii koronaviru. V dubnu se provoz meziročně snížil o více než 83 procent.

Pomoc státu má formu účelové dotace, která je určena na zajištění letových provozních a navigačních služeb, včetně letištních, ve vzdušném prostoru České republiky pro letošní rok. Peníze pro ŘLP už ministerstvo schválilo.

Jemelka v této souvislosti upozornil, že ŘLP patří mezi prvky kritické infrastruktury státu a je nutné nadále zabezpečovat jím poskytované služby letovému provozu. Zároveň podnik patří k výrazně zasaženým firmám v otázce příjmů během pandemie koronaviru. Proto ministerstvo dopravy, které je zřizovatelem podniku, ŘLP pomohlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 10 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...