Nejvyšší květnový schodek v historii Česka. Deficit státního rozpočtu dosáhl 157 miliard korun

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 157,4 miliardy korun z dubnových 93,8 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Letošní květnový výsledek je nejhorší od vzniku České republiky. Dosud byl ke konci května nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2010, a to 95,4 miliardy korun.

Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard. Loni ke konci května byl schodek 50,9 miliardy korun.

„Tradičně horší výsledek hospodaření rozpočtu v průběhu května umocnil propad ekonomické aktivity a dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám,“ uvedl resort. 

Příjmy rozpočtu ke konci května meziročně klesly o 12,6 miliardy na 571,6 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 23,6 miliardy na 476,3 miliardy. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 93,9 miliardy na 729 miliard.

V případě výdajů rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 13 procent na 677,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje rozpočtu, tedy investice, meziročně stouply o 49,6 procenta na 51,6 miliardy korun. 

Hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler se domnívá, že i příští rok bude deficit převyšovat 200 miliard korun, protože mírný růst příjmů nepokryje mandatorní výdaje (povinné výdaje vyplývající ze zákona). 

„Současná úroveň schodku je již 5,5krát vyšší než za celý loňský rok. Přesto je zřejmé, že se hospodaření státu bude dál prudce zhoršovat a možná nebude udržen ani plánovaný schodek ve výši 300 miliard korun,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. K tomuto výsledku podle něho přispívá strategie vlády, která spočívá v navyšování výdajů. Naopak žádné významné úspory doposud nebyly ohlášeny.

Na příjmové straně státního rozpočtu se prozatím vybralo 571,6 miliardy korun, což je pouze o 12,6 miliardy korun méně než ve stejném období loňského roku, připomněl analytik. Domnívá se, že v dalším průběhu letošního roku bude docházet k výpadkům příjmů státního rozpočtu z důvodu vyšší nezaměstnanosti. „Rovněž lze očekávat, že se sníží tempo růstu mezd a lidé omezí svou spotřebu. Státní rozpočet proto zaznamená další výpadky u výběru daní a odvodů,“ dodal. 

Analytici: Schodek bude letos vyšší než 300 miliard

Současná hospodářská krize kompletně přepsala obrázek veřejných financí, uvedl ekonom Komerční banky František Táborský. „Předchozí čtyři roky přebytků nahradil propad k nejhoršímu výsledku v moderní historii země. V důsledku hlubokého poklesu tuzemské ekonomiky očekáváme letos výpadek 180 miliard na straně příjmů státního rozpočtu,“ sdělil. Na výdajové straně vidí rizika oběma směry oproti aktualizované verzi rozpočtu v závislosti na průběhu fiskálního stimulu ve zbytku roku a realizaci investic. Státní rozpočet by letos podle Táborského měl skončit v rekordním deficitu 340 miliard korun. 

„Prozatím předpokládáme, že státní rozpočet skončí letos v mírně vyšším deficitu než činí plán, a to kolem 350 miliard korun. Nicméně patrně nevyhnutelný je i vysoký deficit v příštím roce,“ uvedl i Seidler.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil hlavně na vysoký květnový schodek a současnou nízkou nezaměstnanost. „S růstem míry nezaměstnanosti v průběhu letošního roku lze očekávat další nápor na státní kasu, neboť bude klesat daňové a odvodové inkaso za zaměstnané osoby, přičemž zároveň poroste objem výdajů ve formě sociálních dávek, například podpory v nezaměstnanosti,“ soudí. Z toho usuzuje, že „realisticky je třeba počítat s deficitem přesahujícím 400 miliard korun, který se ale může prohloubit až na 500 až 600 miliard korun“. 

Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil také čeká letošní deficit za plánovanou hranicí 300 miliard korun. „Jelikož i v nadcházejících měsících zůstávají v platnosti mimořádná vládní záchranná opatření a po jejich vypršení lze pak očekávat zvýšený tlak na standardní mechanismy, jako je výplata podpor v nezaměstnanosti, či snížený výběr daní a pojistného, předpokládáme, že plánovaný deficit 300 miliard korun bude bezpečně překročen,“ napsal. 

Dotace pro Řízení letového provozu

Státní podnik Řízení letového provozu (ŘLP) dostane od státu dotaci až 500 milionů korun. Stát tak chce podniku pomoci pokrýt ztráty způsobené koronavirovou krizí. Uvedl to v pondělí mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Pokles příjmů ŘLP je zapříčiněn zejména obřím poklesem leteckého provozu kvůli pandemii koronaviru. V dubnu se provoz meziročně snížil o více než 83 procent.

Pomoc státu má formu účelové dotace, která je určena na zajištění letových provozních a navigačních služeb, včetně letištních, ve vzdušném prostoru České republiky pro letošní rok. Peníze pro ŘLP už ministerstvo schválilo.

Jemelka v této souvislosti upozornil, že ŘLP patří mezi prvky kritické infrastruktury státu a je nutné nadále zabezpečovat jím poskytované služby letovému provozu. Zároveň podnik patří k výrazně zasaženým firmám v otázce příjmů během pandemie koronaviru. Proto ministerstvo dopravy, které je zřizovatelem podniku, ŘLP pomohlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 14 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 17 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.