Nejvyšší květnový schodek v historii Česka. Deficit státního rozpočtu dosáhl 157 miliard korun

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 157,4 miliardy korun z dubnových 93,8 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Letošní květnový výsledek je nejhorší od vzniku České republiky. Dosud byl ke konci května nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2010, a to 95,4 miliardy korun.

Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard. Loni ke konci května byl schodek 50,9 miliardy korun.

„Tradičně horší výsledek hospodaření rozpočtu v průběhu května umocnil propad ekonomické aktivity a dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám,“ uvedl resort. 

Příjmy rozpočtu ke konci května meziročně klesly o 12,6 miliardy na 571,6 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 23,6 miliardy na 476,3 miliardy. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 93,9 miliardy na 729 miliard.

V případě výdajů rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 13 procent na 677,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje rozpočtu, tedy investice, meziročně stouply o 49,6 procenta na 51,6 miliardy korun. 

Hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler se domnívá, že i příští rok bude deficit převyšovat 200 miliard korun, protože mírný růst příjmů nepokryje mandatorní výdaje (povinné výdaje vyplývající ze zákona). 

„Současná úroveň schodku je již 5,5krát vyšší než za celý loňský rok. Přesto je zřejmé, že se hospodaření státu bude dál prudce zhoršovat a možná nebude udržen ani plánovaný schodek ve výši 300 miliard korun,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. K tomuto výsledku podle něho přispívá strategie vlády, která spočívá v navyšování výdajů. Naopak žádné významné úspory doposud nebyly ohlášeny.

Na příjmové straně státního rozpočtu se prozatím vybralo 571,6 miliardy korun, což je pouze o 12,6 miliardy korun méně než ve stejném období loňského roku, připomněl analytik. Domnívá se, že v dalším průběhu letošního roku bude docházet k výpadkům příjmů státního rozpočtu z důvodu vyšší nezaměstnanosti. „Rovněž lze očekávat, že se sníží tempo růstu mezd a lidé omezí svou spotřebu. Státní rozpočet proto zaznamená další výpadky u výběru daní a odvodů,“ dodal. 

Analytici: Schodek bude letos vyšší než 300 miliard

Současná hospodářská krize kompletně přepsala obrázek veřejných financí, uvedl ekonom Komerční banky František Táborský. „Předchozí čtyři roky přebytků nahradil propad k nejhoršímu výsledku v moderní historii země. V důsledku hlubokého poklesu tuzemské ekonomiky očekáváme letos výpadek 180 miliard na straně příjmů státního rozpočtu,“ sdělil. Na výdajové straně vidí rizika oběma směry oproti aktualizované verzi rozpočtu v závislosti na průběhu fiskálního stimulu ve zbytku roku a realizaci investic. Státní rozpočet by letos podle Táborského měl skončit v rekordním deficitu 340 miliard korun. 

„Prozatím předpokládáme, že státní rozpočet skončí letos v mírně vyšším deficitu než činí plán, a to kolem 350 miliard korun. Nicméně patrně nevyhnutelný je i vysoký deficit v příštím roce,“ uvedl i Seidler.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil hlavně na vysoký květnový schodek a současnou nízkou nezaměstnanost. „S růstem míry nezaměstnanosti v průběhu letošního roku lze očekávat další nápor na státní kasu, neboť bude klesat daňové a odvodové inkaso za zaměstnané osoby, přičemž zároveň poroste objem výdajů ve formě sociálních dávek, například podpory v nezaměstnanosti,“ soudí. Z toho usuzuje, že „realisticky je třeba počítat s deficitem přesahujícím 400 miliard korun, který se ale může prohloubit až na 500 až 600 miliard korun“. 

Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil také čeká letošní deficit za plánovanou hranicí 300 miliard korun. „Jelikož i v nadcházejících měsících zůstávají v platnosti mimořádná vládní záchranná opatření a po jejich vypršení lze pak očekávat zvýšený tlak na standardní mechanismy, jako je výplata podpor v nezaměstnanosti, či snížený výběr daní a pojistného, předpokládáme, že plánovaný deficit 300 miliard korun bude bezpečně překročen,“ napsal. 

Dotace pro Řízení letového provozu

Státní podnik Řízení letového provozu (ŘLP) dostane od státu dotaci až 500 milionů korun. Stát tak chce podniku pomoci pokrýt ztráty způsobené koronavirovou krizí. Uvedl to v pondělí mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Pokles příjmů ŘLP je zapříčiněn zejména obřím poklesem leteckého provozu kvůli pandemii koronaviru. V dubnu se provoz meziročně snížil o více než 83 procent.

Pomoc státu má formu účelové dotace, která je určena na zajištění letových provozních a navigačních služeb, včetně letištních, ve vzdušném prostoru České republiky pro letošní rok. Peníze pro ŘLP už ministerstvo schválilo.

Jemelka v této souvislosti upozornil, že ŘLP patří mezi prvky kritické infrastruktury státu a je nutné nadále zabezpečovat jím poskytované služby letovému provozu. Zároveň podnik patří k výrazně zasaženým firmám v otázce příjmů během pandemie koronaviru. Proto ministerstvo dopravy, které je zřizovatelem podniku, ŘLP pomohlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 6 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
20. 12. 2025

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
20. 12. 2025

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025
Načítání...