Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Promítne se do nich novela volebního zákona. Sněmovna ve středu schválila jeho podobu. Panovat na ní ale musí shoda obou komor. Právě kvůli nutnosti jednotného názoru přišlo ze strany poslanců množství ústupků, shodli se předsedové poslaneckých klubů a předseda sněmovny ve speciálu Událostí, komentářů. Problematickým tématem je pro ně ale otázka korespondenčního hlasování. Pozměňovací návrh, který mezi politiky budí velké debaty, dolní komora neschválila.
Podle předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) udělala každá ze stran ústupek. „Shodli jsme se na tom i se zástupci horní komory, že jestli něco nechceme, tak je to ten člunek, že si budeme zákon posílat zpátky,“ okomentoval.
Asi nejvýraznější změnou, kterou novela volebního zákona přináší, je, že koalicím bude stačit pro vstup do dolní komory méně hlasů než v minulosti. Ústavní soud totiž zrušil dosavadní kvora pro koalice – deset, patnáct a dvacet procent. Nově musí ty dvoučlenné získat alespoň osm procent hlasů a vícečlenné jedenáct. Pro jednotlivé strany pak zůstává pětiprocentní hranice. Co nejvyšší procento pro vstup koalic do Poslanecké sněmovny chtěla zachovat SPD, podotkl v debatě předseda poslanců SPD Radim Fiala.
Jiný bude také přepočet hlasů na poslanecké mandáty. Bude sice stále zvýhodňovat úspěšnější strany, ale mírněji než doposud. Mandáty se také budou přidělovat automaticky bez možnosti povolebního zásahu stran. To nakonec podpořilo i ANO. Podle Vondráčka bylo hlavním důvodem to, že ze Senátu přicházely jasné signály o tom, jakou variantu podpoří. „Tak jsem podal ze své pozice pozměňovací návrh a v té podobě návrh prošel,“ dodal Vondráček.
Jiný názor na podobu druhého skrutinia měla původně také ODS. „Druhé skrutinium je poměrně subtilní debata a my jsme se chtěli hlavně dohodnout a dohodli jsme se. Takže to není žádný bolestivý kompromis. Myslím si, že to původní řešení ústavně právního výboru bylo lepší, ale zřejmě by mohl být problém s tím, aby to podpořila i horní komora,“ konstatoval předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka šla strana do vyjednávání s tím, aby docílila toho, že ve volbách rozhodnou voliči. „Nikoliv aby se to rozhodování přenášelo na někoho jiného, například volební zmocněnce nebo šéfy stran a podobně. A to se tam podařilo také uhájit,“ podotkl. Podle něj bylo hlavním cílem Pirátů dosáhnout poměrnějšího systému. „To si myslím, že se v zásadě povedlo,“ podotkl. Odchylky jsou podle něj v řádech mandátů a nepovedou k výraznému zkreslení.
Podle ústavního právníka Marka Antoše je ale navržený systém stále nedostatečný. „Ústavní soud měl pocit, že ten původní volební systém byl nedostatečně poměrný, a žádal, aby byl poměrnější. To, jak to v tom zákoně má být nastaveno, je sice krokem tímto směrem, ale krokem ne úplně velkým,“ podotkl ve čtvrteční Devadesátce Antoš.
Lidovci podle předsedy poslaneckého klubu Jana Bartoška vnímali jako nejdůležitější odstranění výrazného bonusu pro velké strany. „Mohu říct, že my jsme, a tady patří poděkování našemu poslanci Marku Výbornému, který se toho ujal, že se nám podařilo odstranit tu velikou nespravedlnost, která poměrně výrazným způsobem dávala bonus těm velkým stranám a zásadně znevýhodňovala ty malé,“ zdůraznil.
Zachování volebních obvodů
Voliči si budou i nadále vybírat poslance ve čtrnácti krajích. Návrhy na omezení počtu volebních krajů nebo zavedení Česka jako jednoho volebního obvodu neprošly.
Spravedlnost přepočtu zpochybňoval v tomto kontextu předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. „Novela zapříčiní to, že bude (zákon) spravedlivější, že bude lepší, než byl do těch posledních voleb. Ale stoprocentně spravedlivý systém to nebude. Když budete mít jako kandidát 7 procent v Libereckém kraji, tak se do sněmovny nejspíše nedostanete. Když budete mít 7 procent v kraji Moravskoslezském, tak máte poslance dva,“ uvedl.
O tom, že by hlasovala pro jeden volební obvod, nejprve uvažovala SPD. „Bylo nám ale jasné, i po konzultaci s druhou komorou parlamentu, že je to věc, která je málo průchodná. Pochopili jsme, že pokud chceme ten zákon schválit, tak budeme muset v něčem ustoupit,“ zdůvodnil předseda poslanců SPD Radim Fiala.
Zachování čtrnácti krajů je u sněmovních voleb do jisté míry problematické také podle ústavního právníka Petra Mlsny. „Spravedlnost by byla zajištěna pouze v případě, pokud by skutečně republika byla jedním obvodem. Pak každý hlas, který odevzdá volič ve volbách, má stejnou váhu. Ale pokud se politická reprezentace rozhodla zachovat volební kraje, které jsou ale disproporční, tak se té spravedlnosti dosahuje velmi složitě,“ zdůvodnil v Devadesátce Mlsna.
Debata panuje kolem korespondenční volby
Dolní komora nakonec do normy nepřidala žádnou z úprav, která by zavedla korespondenční hlasování. Přitom v Senátu je tomu podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) značná část zákonodárců nakloněna. Podle Radka Vondráčka (ANO) nyní není dostatek času na kvalitní debatu. Podle něj navíc nebude korespondenční hlasování nikdy tak dokonalé jako to ve volebních místnostech.
Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury ale takové argumenty nejsou přijatelné. „Já myslím, že hlavní obava těch, kteří byli proti, byla, že by nezískali dostatek hlasů od našich krajanů,“ řekl. Podle něj leží předložený návrh rok a půl a času na projednání bylo dost.
Proti korespondenční volbě výrazně vystoupil předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. „My jsme chtěli, aby se rozhodovalo pouze o věcech, o kterých rozhodoval Ústavní soud,“ uvedl. Zpochybnil i zkušenosti lidí, kteří se nachází v zahraničí, s tuzemskou politikou. „Volit se má tam, kde žiji,“ dodal.
Proti tomu se vymezil předseda poslanců TOP 09 Vlastimil Válek. „Domnívám se, že každý občan České republiky by měl mít právo volit. A to právo by měl mít co nejjednodušší,“ zdůraznil. Neprosazení pozměňovacího návrhu považuje za velkou chybu.
„Ti, kteří říkají, jak to není možné, prostě se jim to nevyplatí – jsou to strany, které v zahraničí nedostávají hlasy, a proto pro to nehlasují,“ řekl předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský.
Volby by vyhrála koalice Pirátů a STAN, vyplývá z průzkumu
Aktuálně by podle průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi z letošního února a března volby vyhrála koalice Pirátů a STAN se ziskem třicet čtyři procent. ANO by s 22 procenty skončilo na druhém místě. Pomyslnou třetí příčku by obsadila koalice SPOLU tvořená občanskými demokraty, lidovci a TOP 09. Do sněmovny by se dostali i SPD a komunisté. ČSSD by naopak zůstala pod pětiprocentní hranicí.
I podle březnového volebního modelu agentury Median by ve volbách zvítězili Piráti a STAN, tentokrát se ziskem 27,5 procenta. ANO by se ztrátou tří procentních bodů přišlo o svou pozici lídra. Koalice SPOLU by shodně s předchozím volebním modelem získala 17,5 procenta. I v průzkumu agentury Median by uspěli SPD a komunisté, ČSSD by se do sněmovny nedostala.
Volby vyhlašuje prezident republiky, a to nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Ty letošní prezident Miloš Zeman vyhlásil v závěru loňského roku. Uskuteční se osmého a devátého října. Jednotlivé strany, hnutí a koalice musejí podat kandidátní listiny nejpozději 66 dní před začátkem voleb, letos tedy mají lhůtu do 3. srpna.
