Máme nejhorší čísla epidemie, kritizuje opozice. Vy byste to lépe nezvládli, zní z vlády

Nahrávám video
Půl roku do voleb: Řešení epidemie koronaviru
Zdroj: ČT24

Jedním z důležitých témat nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny bude epidemie covidu-19. Zatímco zástupci vládních stran ji považují za obstojně zvládnutou, opozice vytýká především nekoncepční plánování a řízení nebo nejasné odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). Politici se ale v předvolebním speciálu Událostí, komentářů shodují, že zásadní bude nastartovat ekonomiku a vyřešit zvyšující se zadlužení státu.

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) nesouhlasí s tím, že by epidemie byla hlavním tématem voleb. Spoléhá na očkování a utlumení onemocnění přes léto. „Když nemůžeme predikovat vývoj, tak nemůžeme konkrétně říkat, jak budou opatření vypadat,“ reaguje na kritiku, že vláda nemá jasný plán rozvolňování.

To se nelíbí předsedovi poslanců ODS Zbyňku Stanjurovi, který poukazuje na to, že vlády zemí v západní Evropě stanovují, za jakých epidemických hodnot se například otevřou školy. „My jsme takový návrh k diskusi připravili, byli jsme to my, kdo první navrhl 12. dubna jako datum návratu dětí do škol,“ říká Stanjura. Kvůli nejasnému plánu vlády pak podle něj klesá ochota lidí dodržovat opatření.

„Ten systém by měl být předvídatelný, my jsme přišli už loni v květnu s tabulkou, jak se mají opatření zavádět, když se situace zhoršuje a naopak,“ přibližuje předseda poslanců Pirátů Jakub Michálek. Současný postup hodnotí jako improvizaci, zrušil by iracionální opatření jako zákaz farmářských trhů nebo nošení respirátorů v případě, že jsou od sebe na ulici lidé daleko.

Reagoval také na to, že premiér Andrej Babiš (ANO) odvolal dalšího ministra zdravotnictví ze své vlády. Jana Blatného nahradil Petr Arenberger (za ANO). „My jsme to nepodporovali, personální politika předsedy vlády je dlouhodobě naprosto neadekvátní,“ hodnotí Michálek. Za největší Blatného chybu považuje prosincové rozvolňování.

Za skandální považuje Zbyněk Stanjura důvod odvolání ministra Blatného, kterým podle něj bylo především nepovolení experimentálního použití ruské vakcíny Sputnik V. „Máme nejhorší čísla epidemie na světě a premiér říká, že hlavně nesmíme nic změnit, je krize. Kdyby měla vláda dobré výsledky, tak tomu rozumím,“ myslí si Stanjura. Za největší selhání vlády považuje nedostatečné objednání vakcín.

Podle Radka Vondráčka nebyl důvodem odvolání ministra Blatného spor o ruské vakcíny. Předseda Poslanecké sněmovny říká, že si prostě s premiérem Babišem „nesedli“, jinak ale jeho práci hodnotí kladně. Chtěl by také, aby vláda a opozice postupovaly koordinovaněji a šlo především o zdraví, a ne politiku. S tím nesouhlasí Stanjura, podle kterého dala opozice vládě dost návrhů ke spolupráci.

Covid a ekonomika

Ekonomická situace v České republice není příliš lichotivá. Podle data Českého statistického úřadu si průmysl nevede tak dobře, jak se čekalo. Předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka se ohrazuje proti kritice opozice. Ta podle něj od začátku koronavirové krize nevyvolala hlasování o nedůvěře vládě, takže se nepokusila její práci dělat lépe.

Z programů vlády je dle Chvojky nejlepší program Antivirus, který připravovalo ministerstvo práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). „Antivirus zachránil několik set tisíc pracovních míst, tito lidé díky tomu nemuseli skončit na dlažbě a tento program se snažíme vtělit do takzvaného kurzarbeitu,“ říká Chvojka. Jeho schválení se v posledních měsících odkládá, ale podle Chvojky už existuje dohoda a měl by projít v Poslanecké sněmovně ve třetím čtení.

Předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek vládu kritizuje především za to, že kvůli její chaotické politice ztratila důvěru občanů. „To je největší zločin této vlády, lidé přestali věřit státu a vládě, že je schopna vyřešit jejich problémy,“ hřímal Bartošek.

Vláda by podle Bartoška měla zjednodušit systém čerpání kompenzací, respektovat doporučení odborníků, vymezit se vůči prezidentovi a neobracet se s žádostí o podporu do Číny, ale podpořit český průmysl.

„Za hnutí SPD chápeme jako velký problém, že se zavřely obchody malých živnostníků, malé a střední podnikání dostalo od této vlády na frak a bude velký problém, aby se z celé té krize vzpamatovalo. Může to znamenat i velký problém pro státní rozpočet,“ říká předseda poslanců SPD Radim Fiala.

SPD by se do voleb zaměřila právě na malé živnostníky. „Holič si pohlídá, aby byl rozestup, aby nedošlo k nákaze. Naopak v supermarketech byly před Velikonocemi tisíce lidí,“ dává do kontrastu Fiala. Za vzor podpory živnostníků dává Španělsko. Koronavirová krize je podle něj na rezignaci celé vlády. Kritizuje ji za špatná celková čísla i nefungující systémy jako Semafor nebo PES.

Hospodaření v deficitu

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu se loni zvyšovaly i běžné výdaje, které s pandemií nutně nesouvisí. Schodek státního rozpočtu dosáhl rekordních hodnot.

KSČM tolerovala vládu také z toho důvodu, aby byl dostatek prostředků na podporu podnikatelům. „Jsem přesvědčen o tom, že pokud nebude dál dostatek prostředků na to, aby se firmy podporovaly, tak všechno, co jsme dosud investovali, se vyhodí oknem. Firmy se musí ještě letos podporovat,“ míní předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik.

Vadí mu návrat 10 miliard korun do resortu obrany, které měly jít podle KSČM na boj s koronavirem. „Tam se ty výdaje dají s klidem o rok odložit,“ myslí si Kováčik. Rozhýbání ekonomiky podle něj začíná s návratem dětí do škol.

Předseda poslanců STAN Jan Farský vidí ve státním rozpočtu dlouhodobé problémy. S příchodem covidu si podle něj vláda jen našla důvod, kterým může přehnaný schodek vysvětlit. „Bude to nesmírně těžké pro jakoukoliv vládu, která tady bude v příštích letech, pokud bude odpovědná. Je jednoduché vládnout jako tato vláda a rozhazovat peníze po stamiliardách,“ kritizuje Farský.

Vrátit veřejné finance do normálnějšího fungování bude podle něj nesmírně náročné a bude se muset přistoupit k úsporám. „Je otázka, jestli to dokážeme přežít i bez sáhnutí do daní,“ doplňuje. Zvyšoval by případně ty daně, které jsou oproti jiným evropským státům nízké, například majetkové. Zaměřit se chce také na digitalizaci.

„Nejsem si jistý, že je nezbytně nutné daně zvyšovat, protože peníze v systému jsou. Tento stát ukázal, že s nimi neumí udělat nic rozumného, plýtval. Stát by se měl velmi intenzivně připravovat, jak efektivně využije peníze z Evropské unie. Už teď by na stole měly být programy, které bohužel nejsou, protože stát to nechystá,“ hodnotí předseda poslanců TOP 09 Vlastimil Válek.

O změně daňového systému je podle Válka potřeba hovořit. Chtěl by také změnit systém plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Peníze ale stát musí efektivně využívat. „Pokud to stát neumí, tak pak ať je nevybírá a nechá je lidem,“ uzavírá Válek.

Nahrávám video
Půl roku do voleb: Volební novela
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 18 mminutami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 50 mminutami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 1 hhodinou

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
před 6 hhodinami
Načítání...