Český průmysl v únoru přešel kvůli pandemii do meziročního poklesu o 2,6 procenta z lednového růstu o 0,3 procenta. Hůře si vedla výroba aut, elektrických zařízení i stavebních hmot. Firmy ale uzavřely více nových zakázek než loni, vyplývá z revidovaných údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Výrazný pokles zaznamenalo i stavebnictví, jeho produkce v únoru meziročně klesla o jedenáct procent, jde tak o nejvýraznější meziroční propad od července 2016. Vyšší byl naopak přebytek zahraničního obchodu, ten v únoru stoupl na 22,5 miliardy korun.
„Za horším výsledkem stojí mimo jiné výpadky v dodavatelsko-odběratelských vztazích v důsledku probíhající pandemie,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Upozornil, že loňský únor byl poslední měsíc, který pandemie nepoznamenala.
Horší výsledky letos zaznamenala především významná odvětví zpracovatelského průmyslu. Produkce aut klesla v únoru meziročně o osm procent, výroba elektrických zařízení o 4,2 procenta a produkce nekovových minerálních výrobků si pohoršila o 8,8 procenta. Naopak o čtvrtinu lepší výsledek zaznamenala výroba farmaceutických přípravků, mírně lepší byla i výroba energií.
Vývoj v cizině je podle analytiků příznivý
„Tuzemský průmysl v letošním roce zatím nenavázal na silný závěr minulého roku. To je do velké míry způsobeno problémy v subdodavatelském řetězci, kdy zejména automobilkám chybí potřebné polovodiče, a musely tak výrobu některých modelů omezit,“ uvedl analytik ING Bank Jakub Seidler.
Z tohoto pohledu jsou tak čísla z průmyslu opticky podhodnocená, protože poptávka po výrobcích zůstává solidní. „Ačkoli problémy s čipy budou výrobu omezovat i v příštích měsících, vývoj v zahraničí zůstává prozatím příznivý, což naznačuje i solidní růst nových zakázek,“ doplnil.
Právě vývoj nových zakázek je kladnou a zřejmě nejdůležitější stránkou statistik o dění v tuzemském průmyslu v letošním únoru, souhlasil i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Nové průmyslové zakázky vzrostly v únoru meziročně o 6,7 procenta, přičemž exportní zakázky vzrostly o 8,9 procenta. Tahounem růstu nových zakázek byla podle něho právě výroba motorových vozidel.
Seidler zároveň upozornil, že i v Německu nové objednávky mírně rostou a v optimistickém směru vyznívají i tamní předstihové indikátory, které potvrdily růst poptávky z Číny a USA, což je pozitivní i pro tuzemské výrobce. „Rizikem však stále zůstává pandemický vývoj, který se i v Německu v posledních týdnech zhoršuje, a pokračující problémy v dodávkách potřebných komponent,“ dodal Seidler. Se zlepšením v zásobování lze očekávat i rychlejší náběh výroby, souhlasil analytik ČSOB Petr Dufek. Průmysl by tak měl opět začít podporovat ekonomický růst a sehrávat významnější roli, jako tomu bylo ve druhé polovině loňského roku.
Na první pohled to podle něj bude vidět už na březnových výsledcích, které se začnou srovnávat s velmi slabými statistickými základy loňského roku. Dvojciferné nárůsty pak budou vypadat impozantně nejenom v případě průmyslu, ale i některých služeb, které loni ve druhém čtvrtletí zažily první covidovou ránu, podotkl.
Nadějí pro český průmysl je příznivá ekonomická situace v zahraničí, míní také analytik Deloitte David Marek. Růst ekonomiky v eurozóně není sice tak rychlý, jak se očekávalo, ovšem ekonomika USA se může těšit na výrazný fiskální stimul a solidní tempo si drží asijské ekonomiky. Ačkoli české firmy vyváží svou produkci zejména do eurozóny, finální produkce s českou přidanou hodnotou často končí v USA či Asii, poznamenal.
Zatímco za rok 2020 jako celek průmyslová výroba klesla o 7,2 procenta, za celý rok 2021 čeká analytik Jáč růst v rozmezí pět až šest procent. Letos bude tuzemský průmysl profitovat podle něho právě z oživení růstu světové ekonomiky a s tím i z oživení růstu exportů. Míní také, že vzhledem k příznivé srovnávací základně lze předpokládat, že se tuzemská průmyslová výroba vrátí k meziročnímu růstu již v údajích za letošní březen.
Stavebnictví se dále propadá
Zatímco v lednu činil meziroční pokles produkce stavebnictví po revizi 7,7 procenta, v únoru tato produkce klesla o jedenáct procent. Pokles statistici zaznamenali i ve většině měsíců loňského roku, produkce stavebnictví rostla v roce 2020 pouze v lednu až březnu.
Za únorovým poklesem stavebnictví stál propad produkce v pozemním stavitelství, která se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížila o 13,8 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, které zahrnuje třeba stavby silnic a železnic, naopak mírně meziročně vzrostla, a to o 0,8 procenta.
„Inženýrské stavby byly na úrovni loňského února, což je vzhledem k vysoké srovnávací základně a výrazně mrazivějšímu počasí velmi dobrý výkon,“ sdělil ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky na ČSÚ Radek Matějka.
Stavební úřady letos v únoru vydaly 6144 stavebních povolení, což je oproti loňskému únoru o 3,3 procenta méně. Orientační hodnota staveb, které získaly povolení, ale meziročně stoupla o třicet procent na 33 miliard korun. Podle ČSÚ je za nárůstem hodnoty především povolení několika větších dopravních staveb. „Bez ohledu na miliardové stavby by ale orientační hodnota rostla téměř o pět procent,“ doplnila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Značně v únoru meziročně klesl počet zahájených staveb bytů, a to o 8,9 procenta na 2941 bytů. Nejvýraznější byl pokles staveb bytů v rodinných domech, který činil 28,5 procenta. U staveb bytů v bytových domech byl zaznamenán pokles jen o 0,9 procenta.
Například v Praze se letos povolilo zatím jen 948 bytů v bytových domech. „To je sice více než v předchozích letech, stále to ale nestačí. Pokud by stavební úřady nastolené tempo udržely, do konce roku by se povolilo kolem 5700 nových bytů. To je jen zhruba polovina toho, co Praha každoročně potřebuje,“ konstatuje výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.
Posledním rokem, kdy se povolil větší počet bytů, byl rok 2008. „Bytů je stále kritický nedostatek, což v kombinaci se silnou poptávkou hnanou levnými hypotékami dále vytváří tlak na růst cen nových bytů,“ dodala.
Čísla z bytové výstavby jsou tak podle analytika ČSOB Petra Dufka opět zklamáním. „Negativní trend bytové výstavby přitom započal ještě před propuknutím nákazy a nic na něm nezměnil ani hlad po nových bytech ženoucí jejich ceny ke stále novým rekordům. Realitní trh proto musí letos i nadále počítat se slabou nabídkou nových bytů,“ uvedl.
Neustálý zájem tak pociťují stavební firmy, které lidé poptávají na rekonstrukce či stavby. Podle nich mají poptávek stále dost, dokonce se stává, že některé ani nestíhají řešit, konstatuje za jednu z nich například majitel firmy Sladro Roman Slánský. Větší pokles zájmu a produkce ve stavebnictví nastane podle něho až během dvou či tří let, a to kvůli koronavirové krizi.
„Aktuálně je ještě dost lidí, kteří mají podepsané smlouvy s firmami na rekonstrukce a stavbu nebo mají a čerpají schválené hypotéky, takže se zatím staví,“ uvedl. Co však vnímá on, i další stavební firmy, je celkové zpomalení staveb. „A to opět souvisí s pandemií a různými omezeními,“ dodal.
Letos v únoru se oproti loňsku snížil také počet dokončených bytů, a to o 15,6 procenta na 2570 bytů. Růst cen bytů tak očekává i analytik BH Securities Štěpán Křeček. Aktuální čísla podle něho předznamenávají omezení jejich nabídky na realitním trhu, což bude tlačit na další růst cen nemovitostí, uvedl.
Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy letos celkově odvětví poklesne kolem šesti procent, k růstu by se mělo stavebnictví vrátit v příštím roce. „Třeba průmysl nebo služby reagují na změny ekonomických podmínek bezprostředněji. Ve stavebnictví se ovšem na druhou stranu tíživěji než v jiných sektorech projevuje nejistota plynoucí z pandemické situace, která vede podnikatele ve stavebnictví, stavební firmy a developery k pozastavování a rušení některých projektů,“ sdělil.
Přebytek zahraničního obchodu rostl
Zahraniční obchod Česka skončil v únoru přebytkem 22,5 miliardy korun, meziročně tak byl o 2,2 miliardy vyšší, plyne z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
V meziročním srovnání stoupl vývoz i dovoz. Export posílil o 3,8 procenta na 309,8 miliardy korun a import o 3,3 procenta na 287,3 miliardy korun. Letošní únor přitom měl stejný počet pracovních dní jako ten loňský.
Podle vedoucího oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislava Konvičky byla celková bilance zahraničního obchodu za únor na tom velmi podobně jako loni, vykázala meziročně dokonce mírně lepší výsledek. „Zahraniční obchod s motorovými vozidly byl v únoru prakticky na stejné úrovni jako v minulém roce. Údaje loňského roku přitom ještě nebyly ovlivněny pandemií covid-19, která naplno propukla až v půlce března,“ doplnil Konvička.
Podle hlavního analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy zahraniční obchod mírně zklamal proto, že přebytek dosáhl hodnoty 22,5 miliardy korun, avšak trh předpokládal 26,2 miliardy. Navzdory mírnému zklamání jde ale i tak o relativně dobrý výsledek, přebytek je meziročně vyšší o 2,2 miliardy, uvedl.
„Zahraniční obchod podal horší než očekávaný výkon v důsledku přetížení světových přepravních kapacit, například v nakládce a kontejnerové přepravě na asijsko-evropské trase. Neudržel si své silné, rekordní podzimní tempo. Na podzim opakovaně vykazoval přebytky přes třicet miliard korun, ovšem i díky kompenzujícímu nárůstu po výpadcích prvního loňského pololetí, kdy byl mezinárodní obchod kvůli pandemii značně ochromený,“ vysvětluje.
Kladný vliv na únorový výsledek obchodování Česka s cizinou měl obchod s rafinovanými ropnými produkty a s ropou a zemním plynem, u kterých se meziročně zmenšil deficit shodně o zhruba miliardu korun. O miliardu korun se podle ČSÚ také zmenšilo záporné saldo u obchodu s oděvy.
Nejvíce přebytek stoupl v obchodě s Německem
Obchod Česka se státy EU ve sledovaném měsíci vykázal přebytek 61,1 miliardy korun, který byl meziročně vyšší o 8,6 miliardy. Největší meziroční přírůstek aktiva byl zaznamenán v obchodě s Německem, kde přebytek stoupl o 5,8 miliardy korun, a s Nizozemskem, kde se zvýšil o 1,2 miliardy. Deficit obchodu s Polskem se zmenšil o 1,6 miliardy korun, uvedl ČSÚ.
Schodek zahraničního obchodu se zbožím s mimounijními státy se meziročně prohloubil o 6,2 miliardy korun na 36,8 miliardy korun. Podle statistiků se zvětšil především deficit obchodu s Čínou o 6,8 miliardy korun a s Korejskou republikou o 1,6 miliardy korun.
Kovanda očekává, že za celý letošní rok by měl přebytek zahraničního obchodu Česka se zbožím dosáhnout zhruba 140 miliard korun, když zejména v druhé polovině roku výrazněji oživí dovozní činnost českých firem. „K oživení dovozu dojde ruku v ruce s ústupem pandemické nejistoty, dané postupující vakcinací a oživováním ekonomiky naší i zahraničních, a nárůstem ochoty investovat, včetně právě investování dovezených položek,“ doplnil.
Podobně počítá s výraznějším oživením ekonomiky ve druhé polovině roku, která se postupně odrazí i ve zrychleném růstu dovozu, i ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. „To by mělo vést ke snížení přebytku zahraničního obchodu pod 160 miliard korun,“ uvedla.
Analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht předpokládá, že v druhé polovině roku dojde po rozvolnění vládních nařízení k postupnému nárůstu importů, což bude mezeru oproti exportu uzavírat. „V souhrnu by se přebytek zahraničního obchodu za celý letošní rok mohl pohybovat okolo 140 miliard korun,“ uvedl.
