Průmyslová výroba v Česku v loňském roce poznamenaném pandemií koronaviru meziročně klesla o osm procent. Je to nejvyšší propad od krize v roce 2009, kdy se průmysl snížil o 13,6 procenta. Výrazně se loni propadla i produkce aut a meziročně klesla o 7,7 procenta také stavební výroba. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěru roku ale průmysl rostl, v prosinci produkce meziročně stoupla o půl procenta. Podle analytiků právě on ekonomiku loni uchránil před ještě hlubším propadem.
Průmysl v Česku loni klesl o osm procent, nejvíce od roku 2009
Loňský rok ovlivnilo zejména druhé čtvrtletí. Od dubna do června se průmyslová výroba v České republice snížila o 23,5 procenta. Ve třetím čtvrtletí pokles výrazně zpomalil a v posledním kvartále už vykázal průmysl mírný růst.
Za celý loňský rok bylo jen málo průmyslových odvětví, která zaznamenala meziroční růst produkce. „Jde o farmaceutický průmysl či papírenský průmysl, kam patří kromě výroby papírových obalů také výroba dětských plen, nebo ostatní zpracovatelský průmysl zahrnující i výrobu hraček a zdravotních lůžek,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Tržby z průmyslové činnosti byly loni meziročně nižší o 6,9 procenta. Nových zakázek ubylo o osm procent. Zaměstnanost v průmyslu klesla o 3,4 procenta a průměrná mzda v něm vzrostla o 1,9 procenta.
Meziroční dynamika průmyslu (v %)
V posledních třech měsících roku průmysl už rostl. V říjnu to bylo o 1,3 procenta, v listopadu o 0,4 procenta a v prosinci o půl procenta. „Průmyslová produkce v prosinci meziměsíčně vzrostla o 0,2 procenta. Meziroční dynamika očištěná a vlivy pracovních dní tak dosáhla půl procenta, trh však čekal mírně silnější růst, a to o 1,5 procenta,“ komentuje prosincovou hodnotu hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Hlavním tahounem příznivějšího čísla byla dvouciferná výroba automobilů.
„Automobilový průmysl koncem roku doháněl, co v předešlých měsících zameškal, a právě díky výrobě automobilů a navazujícím odvětvím vykázala koncem roku česká průmyslová produkce mírný růst,“ vysvětlila Doležalová. V prosinci se totiž výroba automobilů, přívěsů a návěsů meziročně zvýšila téměř o patnáct procent. Podle Seidlera ale patrně v následujících měsících zpomalí. A to kvůli nedostatku čipů, uvedl.
Výroba automobilů v ČR (meziročně, v%)
„Předstihové ukazatele začátkem roku zůstávají příznivé, výrobci jsou poměrně optimističtí ohledně budoucnosti, což naznačuje i vývoj nových zakázek, nicméně výpadky v dodavatelském řetězci a nedostatky čipů povedou k omezení výroby některých modelů. S uvedeným problémem se potýká řada světových automobilek včetně těch tuzemských,“ doplnil Seidler.
Celoročně se výroba automobilů loni snížila o 12,3 procenta, stejně jako produkce strojů. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků klesla o 9,2 procenta. Papírenský průmysl si polepšil o 4,1 procenta, farmaceutický o 2,6 procenta a více než dvě procenta rostlo v loňském roce také zpracování dřeva.
Letos se průmysl vrátí k růstu, míní analytici
Český průmysl loni podle analytiků uchránil ekonomiku před ještě výraznějším propadem. Kromě skutečnosti, že se po první vlně pandemie podařilo těmi dalšími procházet s jemnějšími preventivními opatřeními namísto plošných uzavírek, pomohlo podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila i napojení na silně rostoucí Německo. „A skrze něj na mimoevropské trhy, kde pandemie už dávno polevila. Průmysl, hlavně pak ten exportní, se tak bez nadsázky stal tahounem ekonomiky a podle předběžných údajů ochránil i český hrubý domácí produkt před dramatičtějším propadem,“ uvedl.
Letos tak čekají analytici návrat k růstu, ovšem zřejmě ještě nevyrovná loňský pokles. Seidler například očekává, že letos průmysl poroste zhruba o čtyři procenta, Hradil o 6,7 procenta. V dalších měsících bude podle něho klíčové, zda se podaří v Česku i v Evropě udržet pozitivní výhled do budoucnosti.
„Navzdory velmi dobrým výsledkům je totiž patrný útlum investiční aktivity, která se úzce pojí mimo jiné s výrobou strojů a zařízení. Pokud ovšem díky evropským fiskálním opatřením a pokroku ve vakcinaci převáží na kontinentu optimistický sentiment, bude mít i český průmysl výborné vyhlídky,“ uvedl Hradil.
Průmyslová výroba (v %)
Analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda pak očekává pro letošní rok růst průmyslové výroby o zhruba deset procent. „Částečně vlivem loňské nízké srovnávací základny, částečně kvůli kompenzujícímu efektu loni pozdržené výroby,“ vysvětluje. Právě kvůli ní podle něho teď dochází celosvětově k zadrhávání už zmíněných dodávek průmyslových vstupů, protože například asijští dodavatelé i tamní vývozní kapacity jsou přetíženi.
„Pociťuje to například i tuzemská Škoda Auto, která kvůli nedostatku některých komponent do svých vozů, například čipů, omezuje výrobu. Lze však předpokládat, že tyto problémy během letošního prvního pololetí postupně vymizí,“ konstatuje.
Na druhou stranu se kvůli tomu však už průmyslníci potýkají s růstem cen vstupů, což může mít přechodný inflační dopad i do cen pro konečně spotřebitele, upozornil.
Analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský také podotkl, že vliv předzásobení na konci loňského roku si zřejmě vybere svou daň v úvodu toho letošního. „To, že by situace nemusela být až tak zlá, naznačuje podle něj prosincový dvouciferný růst nových zakázek a stále slušná úroveň indikátorů nálady v průmyslu. Navíc od druhého kvartálu zabere nízká základna z loňska. Letos tedy průmysl zcela jistě vykáže kladný celoroční přírůstek, ten ovšem zřejmě plně nevyváží výpadek z loňska,“ odhadl.
Vývoj nových průmyslových zakázek (meziročně, v %)
„Průmysl se teď musí dívat dopředu s delší perspektivou, než s jakou se nám jeví, že tady s námi bude ještě koronavizová krize,“ zdůraznil v České televizi člen přestavenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Miroslav Palát. Z tohoto důvodu bude podle něho potřebovat i ze strany stánu především předvídatelné a srozumitelné prostředí. „Například co se týká nastavení investic, kde jsme navrhovali určité zrychlení režimu odpisů. A budeme očekávat, jak se budou realizovat prostředky z fondu obnovy EU,“ uvedl.
Připomněl rovněž, že se státem teď jednají o podmínkách testování ve firmách.
„Jde o účast státu na laboratorních metodách i pravidla, s kým by mohly firmy spolupracovat na odběrech,“ upřesnil. Dodal, že možností je několik. „Buď využívat vlastní zdravotnická zařízení podniků, nebo spolupracovat s praktickými lékaři mimo ně, případně si najímat vyškolené zdravotnické pracovníky za úhradu,“ doplnil.
Přebytek obchodu se zahraničím loni dosáhl rekordních téměř 190 miliard korun
Loňský rekordní přebytek zahraničního obchodu ve výši téměř 190 miliard korun byl oproti předchozímu roku o 44,3 miliardy korun vyšší. Vývoz i dovoz se ale meziročně snížily. K rekordnímu přebytku za loňský rok, který byl poznamenaný pandemií nemoci covid-19, přispěly zejména závěrečné měsíce.
Prosincová bilance skončila poprvé od vstupu do Evropské unie v přebytku, jak vyplývá zatím z předběžných dat, která zveřejnil Český statistický úřad. Výsledek za prosinec převýšil očekávání analytiků a podle některých je i celoroční výsledek dobrý. Letos ale očekávají přebytek nižší.
Zahraniční obchod (v mld. Kč)
Vývoz se loni snížil meziročně o 4,5 procenta na 3,526 bilionu a dovoz klesl o 5,9 procenta na 3,336 bilionu korun.
Prosincový přebytek činil 17,7 miliardy korun, což bylo o 25,9 miliardy více než v prosinci 2019. Vývoz stoupl o 18 procent na 295 miliard a dovoz o 7,4 procenta na 277 miliard. Na růstu se podepsal především vývoz aut, který stoupl meziročně o 20,6 miliardy korun. Prosincová bilance obchodu s auty tak vykázala přebytek o 14,7 miliardy korun meziročně vyšší.
Kvůli nižším cenám na světových trzích a poklesu dovezeného množství se také v prosinci zmenšil schodek obchodu s ropou a zemním plynem o 5,4 miliardy korun. Schodek obchodu s počítači, elektronikou a optikou se zmenšil o 1,9 miliardy korun. Nepříznivý vliv na prosincový obchod pak měl hlavně meziročně horší výsledek obchodu s elektrickými zařízeními o 3,1 miliardy korun, z přebytku propadl do schodku. Navíc obchod se základními kovy prohloubil deficit o 1,1 miliardy korun.
Čistý export na rozdíl od loňska bude letos podle analytika Komerční banky Jana Vejmělka přispívat pozitivně tuzemskému hospodářskému růstu. „Pokud se podaří dostat pandemii pod kontrolu a druhá polovina roku bude už bez restriktivních opatření, pak by se to na dynamice vývozů i dovozů mělo výrazně projevit, když předpokládáme dvouciferná růstová tempa,“ uvedl.
Díky oživení investic a s tím souvisejících dovozů bude ale podle něho letošní přebytek celkového zahraničního obchodu ve srovnání s tím loňským nižší. „Předpokládáme ve výši 153 miliard korun,“ doplnil.
Také Index exportu sestavovaný Raiffeisenbank a Asociací exportérů předpokládá podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta svižné tempo vývozu i v lednu a nejbližších měsících. „Nasvědčují tomu také předstihové ukazatele, dle kterých se objednávkové knihy českých výrobců plní rychleji, než stíhají odpracovávat, za čímž stojí nejen příznivá poptávka, ale také omezení vlivem ekonomických uzavírek,“ dodal. Růst vývozu letos podle něj přesáhne čtyři procenta, obdobně si povedou i dovozy.
Nejvíce stoupl přebytek obchodu s Německem
Se státy Evropské unie vykázalo Česko v prosinci přebytek 58 miliard korun, který byl meziročně o 30 miliard vyšší. Nejvíce stoupl přebytek obchodu s Německem, a to o 12,9 miliardy korun.
Dařilo se také obchodu s Francií a Nizozemskem, v obchodu s Itálií se schodek zmenšil o 3,5 miliardy. Přebytek obchodu s Británií v prosinci zhruba o sto milionů klesl a dosáhl 5,75 miliardy korun. Od Nového roku Británie definitivně ukončila svazek z Evropskou unií a skončilo tak přechodné období, ve kterém se Británie nacházela jedenáct měsíců loňského roku.
Obchod se zahraničím podle Luďka Procházky, ředitele společnosti Gerlach, která je největším českým poskytovatelem celních služeb, výrazně nezasáhly očekávané negativní dopady ukončení svazku Británie a Evropské unie ani celní válka Spojených států a EU. Mnohem více se ale projevily důsledky přerušení výroby automobilů kvůli pandemii.
„Na strukturu dovozů ze třetích zemí se projevilo zavírání obchodů a změna nákupních návyků spotřebitelů. Tyto výpadky se ve zbytku roku nepodařilo dohnat. Dovozy ochranných pomůcek sice masivně vzrostly, ale z pohledu poklesu spotřeby to byla kapka v moři,“ uvedl.
Se státy mimo Evropskou unii se ale schodek zvětšil o 3,3 miliardy korun na 38,5 miliardy korun. Nejvíce se prohloubil deficit obchodu s Čínou, a to o 3,4 miliardy korun. Bilance s Ruskem se naopak zlepšila, nevykázala schodek, ale přebytek.
Stavebnictví loni po třech letech růstu kleslo
Stavební výroba v Česku meziročně klesla o 7,7 procenta. V loňském prosinci sektor zrychlil meziroční propad na 12,4 procenta z listopadových 8,4 procenta. Ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku se propadla produkce v pozemním stavitelství, v inženýrském zůstala stejná.
Podle ředitele odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radka Matějky se loni protiepidemická omezení ve stavebnictví projevila hlavně u pozemních staveb, kde se omezoval provoz firem kvůli nedostatku pracovní síly, váznoucí poptávce či administrativní nepřipravenosti staveb. „S problémy se potýkala zejména nová výstavba. Práce na rekonstrukcích a modernizacích tolik zasaženy nebyly,“ doplnil Matějka.
Pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, se tak loni meziročně propadlo o 10,1 procenta. Inženýrské stavitelství, tedy zejména dopravní výstavba, kleslo o procento.
Stavební výroba (v %)
V prosinci se stavebnictví podle statistiků zřetelně rozdělilo na dva odlišné segmenty. „Pozemní stavitelství zaznamenalo největší pokles za celý rok a kromě útlumu způsobeného epidemickou situací mu neprospěla ani vyšší základna. Naopak inženýrské stavitelství po šesti měsících poklesů zaznamenalo kladnou nulu, což je s ohledem na okolnosti dobrý výsledek,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
„Prosinec jen potvrdil neradostnou situaci v odvětví stavebnictví, které loni zaznamenalo propad produkce o 7,7 procenta, což byl nejhorší výsledek od roku 2010. Představy na začátku pandemie, že by odvětví mohlo podržet českou ekonomiku při výpadku exportní poptávky v průmyslu, vzaly brzy zasvé. Nakonec se tempo snížení produkce v průmyslu a stavebnictví téměř srovnalo,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Znepokojivá je podle něj rovněž ztráta tempa v průběhu roku, když v posledním čtvrtletí stavebnictví kleslo více než o desetinu. Pro letošek očekává snížení produkce o dvě procenta.
Analytik společnosti Natland Petr Bartoň uvedl, že stavebnictví částečně pomáhají inženýrské stavby, tedy především dopravní infrastruktura. Toto odvětví v prosinci meziročně stagnovalo, za celý rok kleslo o procento. „V pozemním stavitelství je ovšem situace o to horší, že drasticky klesla zejména stavba bytových domů. Ty jsou efektivnějším způsobem, jak dodat na trh potřebné byty, než stavět rodinné domky. V loňském roce bylo zahájeno o čtvrtinu méně bytů v bytových domech než v předchozím roce,“ sdělil Bartoň.
Studio ČT24: Vývoj stavebnictví v roce 2020 (zdroj: ČT24)
Snažíme se zajistit stavebníkům náhradu přes veřejný sektor, říká Nouza
Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy tak čekají stavebnictví letos těžké časy. „Pozitivní na tom je, že veřejná správa zatím investuje,“ uvedl pro Českou televizi. Dodal ale také, že soukromý sektor, který tvoří asi padesát procent trhu, je na tom už významně hůře. „Je tam vidět propad a dopady koronavirové krize,“ vysvětluje.
Z hlediska bytové výstavby ale zůstává mírně optimistický. Otázkou podle něho však je, nakolik budou lidé schopni a ochotni teď investovat – od toho se pak bude odvíjet i vůle developerů investovat do bytových projektů.
„Projekty průmyslové, jako obchodní centra, hotely, tak ty můžeme delší dobu škrtnout, protože ty se realizovat nebudou. Takže opravdu nyní záleží na veřejném seketoru, a my teď uděláme, co můžeme, ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem průmyslu, abychom cestou veřejného sektoru pro stavebnictví zajistili nějakou náhradu,“ zdůraznil. Dodal, že to nebude jednoduché, vzhledem k tomu, že podíl soukromého sektoru je obrovský. „Ale je určité nutné udržet investiční apetit veřejného sektoru na odpovídající úrovni,“ doplnil.
Pozemnímu stavitelství, tedy především výstavbě bytů, kanceláří nebo průmyslových hal a skladů podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera neprospívá zejména výrazná míra nejistoty ohledně dalšího vývoje, neboť řada stavebních projektů vyžaduje delší dobu na výstavbu. Uvedl, že výhled pro stavebnictví tak zůstává zatím spíše pesimistický, stejně jako pro celou ekonomiku lze podle něho výraznější oživení stavební produkce očekávat až v druhé půli roku.
Počet zahájených staveb bytů se loni kvůli pandemii propadl
Stavební úřady loni vydaly 85 987 stavebních povolení, meziročně o 0,3 procenta méně. Orientační hodnota staveb dosáhla 389,7 miliardy korun a proti roku 2019 tak byla o 5,9 procenta nižší. Loni začala výstavba 35 253 bytů, což bylo meziročně o 8,9 procenta méně. O 5,4 procenta se snížil také počet dokončených bytů, kterých loni bylo 34 433. V prosinci pak vydaly úřady 7311 stavebních povolení, meziročně o 0,7 procenta více.
„Meziroční pokles o 8,9 procenta znamená nejvýraznější propad v počtu zahájených bytů od roku 2012. Stavebnictví se zadrhlo kvůli pandemii, která způsobuje nedostatek zahraničních pracovníků a také vede developery a firmy k omezení investic kvůli vzniklé vysoké nejistotě ohledně budoucí ekonomické situace,“ komentuje situaci Kovanda.
Omezení výstavby bytů bude ale podle něho v nadcházející době dalším tlakem na růst cen nemovitostí a bydlení obecně, protože dále omezí nabídku nemovitostí na českém trhu. „Tato nabídka je přitom už teď značně omezená, což je zásadním důvodem dramatického růstu cen nemovitostí v uplynulých letech. Od roku 2015 vzrostly ceny nemovitostí v Česku podle údajů Eurostatu druhým nejrychlejším tempem v EU, o více než 55 procent,“ připomíná.
Také podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka dojde k dalšímu zhoršení dostupnosti bydlení v České republice. „Bohužel se výrazně snížil počet zahájených i dokončených bytů, což bude vytvářet nedostatek na realitním trhu vedoucí k dalšímu růstu cen nemovitostí,“ souhlasí.
Nedostatkem bytů trpí například Praha. Během prosince loňského roku v hlavním městě dostalo povolení 104 nových bytů v bytových domech. Celkem se tak za celý rok povolilo 3246 bytů, což je o dvě pětiny méně než v roce 2019. Počet obyvatel Prahy se přitom v posledních letech zvyšoval tempem čtrnáct až patnáct tisíc obyvatel za rok. Za loňský rok bude přírůstek sice nižší, i tak ale průběžná čísla ČSÚ naznačují, že se bude pohybovat okolo deseti tisíc nových obyvatel. Tempo povolování nových bytů tomu ale neodpovídá.
„Jen za posledních pět let vlivem nedostatečného povolání chybí byty pro nejméně dvacet tisíc lidí,“ konstatuje výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková. Ve skutečnosti je ale toto číslo podle ní ještě vyšší, protože je potřeba započíst i další vlivy.
„Například obnovu bytového fondu. Odborné odhady mluví o potřebě minimálně deseti tisíc nových bytů ročně. Bohužel se jich ale dlouhodobě povoluje jen méně než polovina a pokračuje tak budování deficitu bytů. Pokud se povolování nové výstavby nezrychlí, může jen v Praze v horizontu deseti let chybět bydlení až pro dvě stě tisíc lidí,“ dodala.
Kovanda pak čekává, že se letos stavebnictví kvůli pokračující nepříznivé situaci a citelné setrvačnosti celého odvětví dále propadne, a to zhruba o pět procent. „K růstu se vrátí až v příštím roce, částečně ovšem jen kvůli citelně ponížené srovnávací základně,“ dodal.