Lustrační zákon platí už třicet let. Přežil pochybnosti i snahy o zrušení

Nahrávám video

Před třiceti lety – 4. října 1991 – přijalo tehdejší Federální shromáždění jednu z nejznámějších polistopadových norem. Takzvaný lustrační zákon měl zabránit, aby se do vysokých funkcí v čele státu, armády, soudů, ale například i v televizi nebo rozhlase dostali bývalí příslušníci nebo spolupracovníci StB, vysocí funkcionáři KSČ nebo Lidových milicí. Přes opakované pokusy o jeho zrušení platí dodnes.

Zákon tehdy projednávali poslanci v přímém přenosu televize tři dny. Podali víc než sto pozměňovacích návrhů. 

Už tehdy měl řadu odpůrců. Jejich tehdejší argumenty se objevují dodnes, tedy že nechrání před neoprávněným obviněním a obsahuje princip kolektivní viny. Velká část materiálů StB byla navíc po listopadu 1989 zničena.

Postoje Čalfy a Havla

Obavy z přijetí zákona měl tehdejší premiér federální vlády Marián Čalfa. „Je to zákon, kterým se má zajistit určitá morální očista. Byl bych rád, kdyby se nezvrhla v odplatu,“ řekl 4. října 1991.

Podle prezidenta Václava Havla byl nutný, ale problematický. „To jsou jen a jen interní materiály státní bezpečnosti, které demokratický stát bere jako rozhodující kritérium k posuzování lidí,“ řekl 17. října stejného roku. 

Zákon měl platit pět let. Poslanci jeho účinnost ale přes veto Václava Havla nejprve prodloužili o pět let, pak omezení platnosti zrušili úplně. „Není moc dobrým nástrojem vyrovnávání se s minulostí, stejně ti největší viníci uniknou,“ domníval se v červnu 2001 Havel.

Snahy o zrušení neprošly

Norma vyvolala za tři desítky let řadu soudních sporů. Ministerstvo vnitra vydalo skoro 480 tisíc lustračních osvědčení, z toho přes deset tisíc pozitivních. V roce 1992 z ní Ústavní soud vyškrtl kategorie důvěrník a kandidát tajné spolupráce, do nichž StB zařadila i lidi bez jejich vědomí. Opakované snahy hlavně komunistů o zrušení zákona neprošly.

„Chceme legislativní prostor vyčistit od věcí, které tam podle našeho soudu nepatří,“ uvedl v listopadu 2013 předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Lustrační zákon do legislativy patří dodnes. Od roku 2014 ale negativní osvědčení nemusejí mít členové vlády. Umožnila to doprovodná norma ke služebnímu zákonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 7 mminutami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
16:17Aktualizovánopřed 50 mminutami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
14:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 2 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 6 hhodinami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.