Lustrační zákon

Četným stížnostem pro neschopnost čelilo federální ministerstvo vnitra kvůli vydávání lustračních osvědčení. Osvědčení mělo být podle zákona vydáno do šedesáti dnů, skutečná doba čekání však byla mnohem delší. Důvodem zpoždění bylo velké množství žádostí podaných na konci roku 1991 kvůli nutnosti doložit lustrační osvědčení pro účely výkonu zákonem stanovených funkcí. Ministr vnitra ČSFR Petr Čermák proto navrhl situaci vyřešit novelou lustračního zákona.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ministerstvo vnitra připravilo novelu lustračního zákona, která obnovuje povinnost lustračního oprávnění pro členy vlády i ministerské náměstky. Informoval o tom resortní šéf Vít Rakušan (STAN). Povinnost předkládat doklad o tom, že člověk nespolupracoval s komunistickým režimem, pro vrcholné představitele tuzemských ministerstev přestala platit před osmi lety za vlády ČSSD, lidovců a ANO.

Účelem této právní normy bylo zabránit zkompromitovaným osobám z období komunistického režimu vykonávat vedoucí funkce ve veřejné správě, justici, armádě, policii a veřejnoprávních médiích. Zákon se vztahoval na bývalé příslušníky nebo spolupracovníky StB, funkcionáře KSČ od okresního tajemníka výše, příslušníky Lidových milicí, členy akčních výborů či prověrkových komisí a na studenty vysokých škol pro příslušníky Veřejné bezpečnosti či Státní bezpečnosti v Sovětském svazu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Před třiceti lety – 4. října 1991 – přijalo tehdejší Federální shromáždění jednu z nejznámějších polistopadových norem. Takzvaný lustrační zákon měl zabránit, aby se do vysokých funkcí v čele státu, armády, soudů, ale například i v televizi nebo rozhlase dostali bývalí příslušníci nebo spolupracovníci StB, vysocí funkcionáři KSČ nebo Lidových milicí. Přes opakované pokusy o jeho zrušení platí dodnes.

Komunisté přicházejí s návrhem na zrušení antidiskriminačního zákona. Předseda strany Vojtěch Filip uvedl, že jde o další pokus v řadě, KSČM usiluje o zrušení předpisu již od 90. let – dosud neúspěšně. Filip považuje lustrace, které znemožňují exponentům minulého režimu a spolupracovníkům StB pracovat v některých veřejných funkcích, za diskriminační. Podle poslance ODS Pavla Žáčka je ale lustrační zákon stále důležitý – nejenom fakticky, ale i symbolicky. Žáček s Filipem debatovali o lustračním zákonu v Událostech, komentářích.

Lustrační zákon se stal znovu předmětem debat. Piráti požadují, aby se vztahoval i na členy vlády. Strana proto podala pozměňovací návrh k novele komunistů, kteří chtějí naopak lustrace zrušit. Osvědčení i pro členy vlády se opozice pokusila neúspěšně prosadit už do služebního zákona v době, kdy do kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) vstupoval Andrej Babiš (ANO).