Bosenskosrbští ministři ve vládě Bosny a Hercegoviny znemožnili některým občanům Evropské unie hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu na diplomatických misích svých zemí. Týká se to občanů Polska, Rumunska a Slovinska žijících v Bosně a Hercegovině, informoval bruselský server Politico. Lidé z okolí prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika uvedli, že jde o odvetný krok za to, že dotyčné tři země v květnu podpořily rezoluci OSN, podle níž si má svět každý rok připomínat genocidu v bosenské Srebrenici spáchanou v roce 1995 bosenskosrbskými jednotkami.
Bosenskosrbští ministři se mstí za rezoluci o Srebrenici. Zamezili některým občanům EU volit
Podle Politica tři ministři bosenské vlády z koalice prezidenta Republiky srbské Dodika zablokovali přijetí rozhodnutí, které by rezidentům ze zmíněných tří zemí umožnilo odevzdat svůj volební hlas. „Varovali jsme vás, že rezoluce o Srebrenici bude mít negativní politické důsledky v Bosně a Hercegovině,“ uvedl na Instagramu Staša Košarac, jeden z trojice ministrů, kteří hlasovali proti.
„Ignorovali jste naše názory a argumenty,“ pokračoval Košarac. „Nyní převezměte odpovědnost a zvykněte si na tento přístup k zemím, které podpořily ostudnou rezoluci,“ dodal politik.
Slovinská ministryně zahraničí Tanja Fajonová označila krok za „nepřijatelný“, píše Politico. Poukazuje na skutečnost, že Bosna a Hercegovina v březnu dostala zelenou k zahájení přístupových jednání o členství v Evropské unii.
Šéf diplomacie mluví o „zhoubném ruském vlivu“
Krok bosenskosrbských ministrů kritizovali někteří další členové vlády multietnického balkánského státu. Bosenský ministr zahraničních věcí Elmedin Konaković rozeslal svým slovinským, rumunským a polským protějškům dopisy, ve kterých uvádí, že poslední události „ukazují na destruktivní úmysl poškodit bilaterální vztahy mezi Bosnou a Hercegovinou a jejími evropskými spojenci“.
„Tento krok byl proveden pod zhoubným ruským vlivem, který v Bosně a Hercegovině nabírá stále více na síle,“ uzavřel Konaković.
Valné shromáždění OSN 23. května schválilo návrh, aby si svět každý rok připomínal genocidu v bosenské Srebrenici vždy 11. července, což byl den obsazení Srebrenice silami generála Ratka Mladiče v roce 1995. Pro návrh připravený Německem a Rwandou hlasovalo 84 zemí včetně Česka, Francie, Velké Británie či Spojených států. Hlasování se zdrželo 68 delegací a devatenáct zemí včetně Srbska, Ruska, Číny nebo Maďarska bylo proti.
Za bezpečnost Srebrenice v roce 1995 tehdy měly ručit mírové sbory OSN, početně i výzbrojí slabší nizozemští vojáci se však Srbům rozhodli neklást odpor. Výsledkem byl v té době nejhorší masakr na území Evropy od druhé světové války, při němž zahynulo přes osm tisíc lidí, většinou bosenských muslimů. Mezinárodní soudní dvůr OSN označil toto hromadné vraždění za genocidu.