Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek řekl, že pouze Rwanďané mohou Francii odpustit za její roli v tamní genocidě z roku 1994. Evropská země podle něho totiž neposlouchala varování o hrozícím masakru, ačkoli nebyla jeho spolupachatelem. Pouze ti, kteří tu noc zažili, nám možná mohou odpustit, dát nám dar odpuštění, řekl Macron při návštěvě památníku obětem vraždění v kigalské čtvrti Gisozi. Rwandský prezident Paul Kagame jeho slova uvítal.
Prezident Macron v projevu prohlásil, že Francie neposlouchala varování před masakrem, a tak de facto stála při genocidním režimu. Spolupachatelem však podle něho nebyla. Hlava státu také uvedla, že „mlčení při zkoumání pravdy převládalo příliš dlouho“.
Rwandský prezident Kagame Macronova slova přivítal. „Mají větší váhu než omluvy. Obsahovala pravdu,“ uvedl. Podle Kagameho Macron přednesl silný projev a prokázal velkou odvahu.
Některé obyvatele Rwandy ale Macronův projev zklamal, informovala agentura AP. „My přeživší jsme chtěli, aby se nám Macron oficiálně omluvil,“ řekl agentuře AP Dan Karenzi. Opoziční Rwandská platforma pro demokracii Macrona vyzvala, aby se „upřímně omluvil“ a slíbil obětem genocidy odškodnění. Předseda asociace Ibuka, která zastřešuje několik sdružení přeživších genocidy, ocenil Macronův závazek, že Francie bude stíhat všechny osoby žijící na jejím území, které se na genocidě ve Rwandě podílely.
Francie letos zveřejnila dvě zprávy, v nichž se hovoří o jejím podílu. Během 90. let podporovala rwandskou vládu i v době, kdy bylo jasné, že se chystá genocida. V té přišlo o život na osm set tisíc etnických Tutsiů a umírněných Hutuů. Po těchto událostech se jako první vydal do Rwandy v roce 2010 tehdejší prezident Nicolas Sarkozy, který přiznal „závažné omyly a určitou formu zaslepenosti“, jež měla dramatické důsledky.
Podle agentury AFP se v posledních letech podařilo postupně zlepšovat vztahy mezi Paříží a Kigali. Prezident Macron ve čtvrtek ohlásil jmenování nového francouzského velvyslance ve Rwandě. Post je od roku 2015 neobsazený.
Macron do Kigali přiletěl ve čtvrtek ráno. Setkal se zde s prezidentem Paulem Kagamem a pak zamířil k památníku obětem genocidy. Hlava afrického státu je u moci od roku 2000, v zahraničí získal uznání za obnovení pořádku, pokrok v ekonomickém rozvoji nebo dobrý stav tamní zdravotní péče. Ochránci práv, disidenti a další ho ale obviňují, že zemi vládne tvrdou rukou.
