Paul Kagame

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Vzpomínková akce za účasti českého prezidenta Petra Pavla, izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga, bývalého amerického prezidenta Billa Clintona či francouzského exprezidenta Nicolase Sarkozyho připomněla v neděli třicet let od začátku genocidy ve Rwandě. K masakrům, jimiž vyvrcholily spory mezi etniky Hutuů a Tutsiů, se vyjádřil také současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který uvedl, že Paříž měla tehdy možnost vraždění Tutsiů a umírněných Hutuů hutuskými extremisty zastavit, ale nenalezla k tomu vůli.

Česká republika oceňuje přístup Rwandy k možnosti poskytovat útočiště žadatelům o azyl ze zahraničních zemí. Po jednání se svým rwandským kolegou Paulem Kagamem to prohlásil český prezident Petr Pavel, podle něhož by Česko mělo hledat další možnosti spolupráce s touto africkou zemí v řadě oblastí. Kagame vzkázal českým podnikatelům, že jsou zváni do ekonomicky rychle rostoucí středoafrické země.

Na 25 let poslal v pondělí rwandský soud do vězení Paula Rusesabaginu, kterého shledal vinným z terorismu. Sedmašedesátiletý bývalý manažer, jehož příběh se stal předlohou filmu Hotel Rwanda, obvinění z teroru popírá a prohlásil, že k soudu byl unesen z Dubaje. Podle Rusesabaginovy dcery a právníka jednal soud na přání rwandského prezidenta Paula Kagameho, kterého byl Rusesabagina výrazným kritikem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek řekl, že pouze Rwanďané mohou Francii odpustit za její roli v tamní genocidě z roku 1994. Evropská země podle něho totiž neposlouchala varování o hrozícím masakru, ačkoli nebyla jeho spolupachatelem. Pouze ti, kteří tu noc zažili, nám možná mohou odpustit, dát nám dar odpuštění, řekl Macron při návštěvě památníku obětem vraždění v kigalské čtvrti Gisozi. Rwandský prezident Paul Kagame jeho slova uvítal.

Před 25 lety skončila genocida ve Rwandě, během pouhých sta dní při ní zemřel téměř milion lidí. Sousedé se vraždili navzájem, často velmi brutálním způsobem – pomocí mačet. Ke konfliktu se schylovalo roky, masové vyvražďování národnostní menšiny Tutsiů ale odstartovala smrt prezidenta pocházejícího z většinového etnika Hutuů. Během čtvrtstoletí, které od konce genocidy uplynulo, se ze zdecimované Rwandy stal pod vedením pevné ruky prezidenta Paula Kagameho prosperující stát. Smír, jenž nyní mezi oběma etniky panuje, by však do budoucna mohly ohrozit Kagameho autoritářské sklony.

Rwanda si připomíná 25 let od počátku genocidy. Během sto dnů trvajícího vraždění, které začalo v noci z 6. na 7. dubna 1994, zemřelo nejméně 800 tisíc příslušníků menšinového kmene Tutsiů. Rwandská genocida je považována za nejhrůznější násilný čin 20. století. Rychlost zabíjení byla omračující, každý den bylo zabito na deset tisíc lidí a země během genocidy přišla o více než pětinu obyvatel. Čtvrtstoletí staré události si bude Rwanda připomínat celý týden. Na nedělní tryznu přijeli představitelé desítky států.