Anesteziolog Dušan Mach procestoval na svých misích jako vojenský lékař čtyřikrát Jemen, byl také v Jižním Súdanu a Keni. Nikdy ho však prý nenapadlo, že by mohl pomáhat civilním obětem tak blízko vlastního domova, na Ukrajině, kde strávil zhruba tři týdny objížděním měst a nemocnic a zjišťováním, co tamní potřebují. V Událostech, komentářích vyjádřil politování nad tím, že konflikty v 21. století mají stále civilní oběti. „Ale pro vděk a radost rodičů, kterým zachráníte dítě, stojí tu práci dělat,“ říká lékař z organizace Lékaři bez hranic.
Viděl jsem civilní oběti, ale záběry z okolí Kyjeva jsou na úplně jiné úrovni, říká lékař z válečných misí
Podle Macha ukrajinské nemocnice bezesporu potřebují materální pomoc, v tuto chvíli musí být nachystané na to, aby ošetřovaly zraněné, ale i nemocné. „Potřebují podporu stran materiálního zabezpečení nemocnic léky a přístroji. Po celé Ukrajině vznikají problémy, liší se podle toho, v jaké části Ukrajiny jste. Čím víc se blížíte válečné linii, tím je větším problémem rozsah utrpených zranění,“ konstatuje anesteziolog.
„Nicméně, když se dá do pohybu deset milionů obyvatel země, vznikají další problémy, které jsou skryté. Primární péče začíná selhávat, na místech zůstávají staří lidé, kterým nemá kdo předepisovat léky. Léků je nedostatek i na chronická onemocnění. Takže celý ten válečný konflikt na sebe navazuje obrovské množství problémů ve zdravotní péči a netýká se opravdu jen těch zraněných,“ vysvětluje dál.
„Válka je vždy krutá, chaotická. Ale jsem přesvědčen, že i válka má mít svá pravidla. Nějaké mezinárodní úmluvy a lidská práva by měla být vymahatelná i za válečného konfliktu,“ myslí si Mach.
Usmrcení civilisté
„Víme z našich misí Lékařů bez hranic, že se útoky na civilní obyvatelstvo dějí po světě a dějí se opakovaně, nicméně nikdy jsem si nedokázal představit, že se něco takového bude dít tak blízko našich domovů. Takové útoky a útoky na zdravotnická zařízení jsou neakceptovatelné a smířit se s nimi nemůžeme nikdy,“ řekl na adresu událostí v Buče.
Podle něj lze masakr v Srebrenici během války v Jugoslávii jen těžko srovnávat s tím v Buče. „Několikrát jsem se vyskytl ve válečném konfliktu a téměř vždycky jsem ošetřoval civilní oběti válečného konfliktu. Je však smutné, jakkoli to k té válce patří, že i v 21. století dochází k civilním obětem. Avšak to, co jsme viděli na fotkách z okolí Kyjeva, tak to vypadá, jako by civilisti byli usmrceni téměř prvoplánovitě. To jsem nikdy neviděl. Viděl jsem spoustu civilních obětí válečných konfliktů, oběti výbuchů, přestřelek, ale obrázky, které byly zveřejněny v médiích o této události z Ukrajiny, jsou samozřejmě úplně na jiné úrovni,“ řekl Mach.
Nakonec ale podle něj zvítězí dobrý pocit, který má z vděčných obličejů rodičů zachráněných dětí a dalších členů rodiny. „Určitě z toho pak máte radost. Je to práce, která přinaší poměrně velké uspokojení. To, že je člověk svědkem tak široké solidarity mezi lidmi, dává té práci smysl. Je to pocit, pro který jezdím na mise, příjemný pocit, který si odtud odnáším. A ten se táhne potom s člověkem dál v životě a já ho k životu potřebuji,“ dodal anesteziolog.
