Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli společně se svým polským protějškem Andrzejem Dudou ve městě Luck na západě Ukrajiny uctili památku obětí masakru na Volyni z druhé světové války, který dodnes zatěžuje vztahy obou zemí. Státníci to oznámili na sociálních sítích. Prezidenti se zúčastnili bohoslužby v katedrále svatého Petra a Pavla, informovala ukrajinská stanice Suspilne.
„Společně vyjadřujeme úctu všem nevinným obětem Volyně! Paměť nás spojuje. Společně jsme silnější,“ uvádí se v příspěvku polské prezidentské kanceláře na Twitteru. Ukrajinský prezident na stejné sociální síti o něco později zveřejnil příspěvek ve zcela totožném znění – v ukrajinštině a také v polštině. Později oba státníci zveřejnili i videa zachycující jejich pietní setkání.
Při masakru na Volyni za druhé světové války ukrajinští nacionalisté vyvražďovali polské vsi. Polští partyzáni v odvetě vypalovali zase ukrajinské vesnice. Luck je metropolí současné ukrajinské Volyňské oblasti. Návštěva obou hlav států ve městě nebyla předem ohlášená. V sobotu večer městská rada informovala, že doprava v ulicích Starého města, kde se katedrála nachází, bude uzavřena v souvislosti s akcemi připomínajícími oběti druhé světové války a 80. výročí volyňské tragédie, připomnělo Suspilne.
Bohoslužby se podle něj zúčastnili mimo jiné také metropolita Pravoslavné církve Ukrajiny Epifanij a hlava Ukrajinské řeckokatolické církve Svjatoslav. Polsko zastupoval poznaňský arcibiskup Stanislaw Gondecki. Už v pátek na západě Ukrajiny uctil památku obětí také polský premiér Mateusz Morawiecki.
Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak po setkání prezidentů uvedl, že Polsko a Ukrajina jsou „sjednoceny proti společnému nepříteli, který snil o tom, že nás rozdělí“. Šéf polské prezidentské kanceláře Pawel Szrot označil pietní akci za „historickou“. Dodal ale, že „toto není konec složité cesty“. Podle něj bude třeba ve zpracovávání bolestivých míst polsko-ukrajinské historie pokračovat. Prezident Duda bude nadále pracovat „ve jménu historické pravdy“ a snažit se o usmíření Poláků a Ukrajinců, dodal Szrot.
Polsko patří k nejbližším spojencům Ukrajiny v její obraně před ruskou agresí. Násilnosti z let 1943 až 1944 nicméně vztahy mezi oběma zeměmi zatěžují. Podle historiků více než 100 tisíc Poláků, včetně žen a malých dětí, zabili ukrajinští nacionalisté v oblasti, která ležela před válkou v jihovýchodním Polsku a nyní je z většiny součástí Ukrajiny.
Zabíjení vrcholilo při takzvané krvavé neděli, kdy 11. července 1943 bojovníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA) zaútočili na zhruba 150 polských vsí, kde zahynulo přes deset tisíc Poláků. Ukrajinští historici zase připomínají masakry civilistů při „odvetných akcích“ polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 tisíc Ukrajinců. Během desetiletí pod nadvládou Moskvy bylo toto téma tabu a oba národy o něm dodnes diskutují obtížně. Mnoho obětí nebylo nikdy nalezeno ani identifikováno.
Masakr vyvolal letos mezi Polskem a Ukrajinou veřejnou rozepři poté, co mluvčí polského ministerstva zahraničí prohlásil, že Varšava očekává při příležitosti 80. výročí masakru omluvu. Ukrajinský velvyslanec v Polsku reagoval prohlášením, že vnucovat Kyjevu, co má dělat, je nepřijatelné a nešťastné. Později doplnil mimo jiné to, že Ukrajina ctí památku obětí. Šéf ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk následně v dolní komoře polského parlamentu kondoloval příbuzným a potomkům vyvražděných Poláků.
Většina Poláků podle průzkumu chce omluvu
Polská tisková agentura PAP v sobotu informovala o průzkumu veřejného mínění, který zpracoval institut CBOS. Z něj vyplynulo, že 78 procent dotázaných Poláků se domnívá, že v souvislosti s blížícím se 80. výročím by se měl Zelenskyj formálně za volyňský masakr omluvit. Padesát procent z těchto účastníků průzkumu uvedlo, že by se „měl omluvit“ a zbylých 28 odpovědělo, že by se „měl omluvit, ale bude na to čas po válce“. Naopak 13 procent dotázaných věří, že není třeba se omlouvat, a devět procent na téma nemělo názor.
Podle CBOS se zároveň oproti roku 2018 zdvojnásobil počet Poláků, kteří považují polsko-ukrajinské vztahy za dobré. Zatímco před pěti lety je za takové označilo 29 procent dotázaných, nyní tak učinilo 64 procent účastníků průzkumu, čtyři procenta dotázaných je považují za špatné. Průzkumu se zúčastnilo 1054 dospělých Poláků.
