Zemská armáda

Protinacistické povstání, které vypuklo ve Varšavě před 80 lety, 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Vyžádalo si ohromné lidské a materiální ztráty a skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Lví podíl na jeho selhání měli Sověti, kteří navzdory slibům povstalcům nepomohli a nechali odpor utopit v krvi. Během 63 dnů bojů zahynulo asi osmnáct tisíc povstalců a podle různých odhadů až 250 tisíc civilistů. Německá armáda ztratila asi dvacet tisíc vojáků. A Varšava, z níž muselo odejít asi 700 tisíc lidí, zůstala ležet v troskách. Nacistický diktátor Adolf Hitler ji za trest nařídil srovnat se zemí, podařilo se to asi z 85 procent. Významné výročí si ve čtvrtek Polsko připomíná.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli společně se svým polským protějškem Andrzejem Dudou ve městě Luck na západě Ukrajiny uctili památku obětí masakru na Volyni z druhé světové války, který dodnes zatěžuje vztahy obou zemí. Státníci to oznámili na sociálních sítích. Prezidenti se zúčastnili bohoslužby v katedrále svatého Petra a Pavla, informovala ukrajinská stanice Suspilne.

Do varšavského ghetta nacisté před 80 lety nastěhovali statisíce Židů a obehnali je zdí. Stejně jako jinde se však mělo jednat jen o krok před jejich zavražděním v koncentračních táborech. Část obyvatel ghetta se ale osudu nalinkovanému nacisty vzepřela. S vědomím, že nemají co ztratit, se odhodlaní mladíci a dívky o několik let později postavili přesile německé armády.

Polsko si ve čtvrtek připomnělo 75 let od začátku Varšavského povstání. Proti obrovské přesile vojsk nacistického Německa se tehdy postavila odbojová organizace Zemská armáda. Vzdorovat vydržela 63 dní. Boje nepřežilo až 18 tisíc jejích vojáků a téměř 180 tisíc civilistů. Povstalci mimo jiné spoléhali na Rudou armádu, která stála u bran Varšavy. Ta se ale k povstání nepřidala.

O odpuštění za zločiny, které spáchali nacisté za druhé světové války v Polsku, požádal Poláky německý ministr zahraničí Heiko Maas. U příležitosti 75. výročí vypuknutí povstání proti německé okupaci se ve Varšavě konala řada pietních akcí, kterých se zúčastnili nejvyšší představitelé Polska včetně prezidenta Andrzeje Dudy a premiéra Mateusze Morawieckého. V 17 hodin, v okamžik, kdy povstání před 75 lety začalo, držela celá země minutu ticha. Zněly jen kostelní zvony a sirény.

Do Polska přijel německý ministr zahraničí Heiko Maas, aby si připomněl výročí Varšavského povstání, které vypuklo 1. srpna 1944. Proti obrovské přesile vojsk třetí říše se tehdy postavila podzemní Zemská armáda. Vzdorovat vydržela 63 dní. Během bojů zahynulo až osmnáct tisíc jejích vojáků a bezmála 180 tisíc civilistů. Po porážce povstání srovnali nacisté město se zemí.

Soud v Krakově nařídil německé televizi ZDF, aby se veřejně omluvila za seriál „Naše matky, naši otcové“, který odvysílala i polská veřejnoprávní televize. Podle verdiktu dílo popisuje tamní odboj během druhé světové války neadekvátně jako antisemitský. Tvůrci se chtějí proti rozhodnutí soudu odvolat.