Soud v Krakově nařídil německé televizi ZDF, aby se veřejně omluvila za seriál „Naše matky, naši otcové“, který odvysílala i polská veřejnoprávní televize. Podle verdiktu dílo popisuje tamní odboj během druhé světové války neadekvátně jako antisemitský. Tvůrci se chtějí proti rozhodnutí soudu odvolat.
Německá televize se musí omluvit za seriál, který vykresloval polský odboj jako antisemitský
Seriál přinesl netradiční pohled na 2. světovou válku. Sleduje ji očima pětice mladých Němců. Jeden z nich je Žid a na útěku se dostane k polské Zemské armádě. Kvůli tomu, jak ji televizní dílo vykresluje, zažaloval tvůrce pořadu veterán skutečného odboje, který prošel koncentračním táborem.
„Náznaky, že všichni vojáci Zemské armády měli antisemitský a nacionalistický přístup, jsou neoprávněné,“ uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí soudce Kamil Grzesik. ZDF i produkční společnost mají podle něj zveřejnit omluvu v polské i německé televizi a zaplatit pokutu v přepočtu 120 tisíc korun.
„Tvůrci seriálu litují, že soud nevzal v náležitém ohledu v potaz uměleckou licenci,“ pronesl po vynesení rozsudku obhájce tvůrců seriálu Piotr Niezgodka.
Zemská armáda antisemitská nebyla, tvrdí historikové
Největší rozruch vzbudila scéna, ve které odbojáři zastavili vlak s transportem. Jeden z nich pak prohlásil, že „Židi jsou stejný ksindl jako komunisti nebo Rusové. Lepší mrtví než živí.“
Negativní stereotyp o takzvané „židokomuně“ šířila část protikomunistické divize Zemské armády – konkrétně tvrzení, že Židé jsou loajální přibližující se Rudé armádě. „V malé komunistické straně, která měla několik tisíc členů, byla totiž před válkou polovina Židů,“ vysvětluje Andrzej Żbikowski z Židovského historického institutu.
Historici seriál hodnotit nechtějí. Ve skutečnosti k jednotlivým excesům docházelo, označit však Zemskou armádu jako celek za antisemitskou nelze. „Spíš neměli chuť pomáhat Židům se skrývat, protože to (pro organizaci) bylo nebezpečné,“ dodává historik Żbikowski.
Polsko je na zmínky o antisemitismu citlivé. Loni vláda schválila a následně kvůli mezinárodnímu tlaku zase výrazně okleštila takzvaný zákon o holocaustu, který měl trestat vězením spojování země nebo Poláků se zločiny nacismu. Podle kritiků šlo o omezování diskuse.