Německá televize se musí omluvit za seriál, který vykresloval polský odboj jako antisemitský

Nahrávám video

Soud v Krakově nařídil německé televizi ZDF, aby se veřejně omluvila za seriál „Naše matky, naši otcové“, který odvysílala i polská veřejnoprávní televize. Podle verdiktu dílo popisuje tamní odboj během druhé světové války neadekvátně jako antisemitský. Tvůrci se chtějí proti rozhodnutí soudu odvolat.

Seriál přinesl netradiční pohled na 2. světovou válku. Sleduje ji očima pětice mladých Němců. Jeden z nich je Žid a na útěku se dostane k polské Zemské armádě. Kvůli tomu, jak ji televizní dílo vykresluje, zažaloval tvůrce pořadu veterán skutečného odboje, který prošel koncentračním táborem.

„Náznaky, že všichni vojáci Zemské armády měli antisemitský a nacionalistický přístup, jsou neoprávněné,“ uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí soudce Kamil Grzesik. ZDF i produkční společnost mají podle něj zveřejnit omluvu v polské i německé televizi a zaplatit pokutu v přepočtu 120 tisíc korun.

„Tvůrci seriálu litují, že soud nevzal v náležitém ohledu v potaz uměleckou licenci,“ pronesl po vynesení rozsudku obhájce tvůrců seriálu Piotr Niezgodka.

Seriál „Naše matky, naši otcové“
Zdroj: ČT24

Zemská armáda antisemitská nebyla, tvrdí historikové

Největší rozruch vzbudila scéna, ve které odbojáři zastavili vlak s transportem. Jeden z nich pak prohlásil, že „Židi jsou stejný ksindl jako komunisti nebo Rusové. Lepší mrtví než živí.“

Negativní stereotyp o takzvané „židokomuně“ šířila část protikomunistické divize Zemské armády – konkrétně tvrzení, že Židé jsou loajální přibližující se Rudé armádě. „V malé komunistické straně, která měla několik tisíc členů, byla totiž před válkou polovina Židů,“ vysvětluje Andrzej Żbikowski z Židovského historického institutu.

Historici seriál hodnotit nechtějí. Ve skutečnosti k jednotlivým excesům docházelo, označit však Zemskou armádu jako celek za antisemitskou nelze. „Spíš neměli chuť pomáhat Židům se skrývat, protože to (pro organizaci) bylo nebezpečné,“ dodává historik Żbikowski.

Polsko je na zmínky o antisemitismu citlivé. Loni vláda schválila a následně kvůli mezinárodnímu tlaku zase výrazně okleštila takzvaný zákon o holocaustu, který měl trestat vězením spojování země nebo Poláků se zločiny nacismu. Podle kritiků šlo o omezování diskuse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 1 hhodinou

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 1 hhodinou

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 7 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 8 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled