Trest za „polské tábory smrti“? Jde o naši důstojnost, hájil Kaczyński kontroverzní zákon

Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński se důrazně postavil za kontroverzní zákon, který přísně trestá připisování jakékoli odpovědnosti za holocaust Polákům. Polsko bylo doposud zbaveno práva hájit důstojnost národa, který je viněn ze zločinů spáchaných jiným národem, upozornil Kaczyński.

Podle textu schváleného oběma komorami parlamentu může soud za používání výrazů jako „polské koncentrační a vyhlazovací tábory“ udělit až tříletý trest vězení. Podnětem bylo používání geografického označení „polský“ i v souvislosti s nacistickými koncentračními a vyhlazovacími tábory na území okupovaného Polska, což roky popuzuje přinejmenším část polské společnosti a politiků.

„Více než dvacet let hanebné politiky provázené naprostým nedostatkem mechanismů na ochranu naší důstojnosti dnes přináší špatné důsledky. A to se musí změnit,“ prohlásil v rozhovoru pro polský veřejnoprávní rozhlas Kaczyński, který je považován za současného nejvlivnějšího politika v zemi, který z pozadí řídí vládu.

„Článek novely zákona o Institutu národní paměti (IPN), který se stal předmětem sporu, je vykládán naprosto chybně,“ odmítl dále šéf PiS výtky adresované dalšímu legislativnímu počinu polské vlády, který vyvolal kritiku doma i v zahraničí.

IPN je úřad, který má v Polsku na starosti vyšetřování zločinů komunismu a nacismu a který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů.

Kaczyňski nyní vyzval hlavu státu, aby svým podpisem stvrdila platnost kontroverzního normativního aktu. „Jsem hluboce přesvědčen, že prezident Duda by měl pokračovat v cestě, kterou oznámil, a novelu podepsat,“ zdůraznil politik.

Návrh zákona vyvolal diplomatickou roztržku mezi Izraelem a polskou vládou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej již dříve přirovnal ke snaze o změnu historie a někteří izraelští politici hovořili až o statisících Židů, za jejichž smrt nesou vinu Poláci.

Židovský stát přišel s vlastním přísným zákonem

Izraelský parlament už v prvním čtení přijal návrh zákona, který počítá až s pěti lety vězení pro ty, „kdo se pokusí popřít nebo zpochybnit vinu pomahačů nacistů při páchání zločinů na Židech“.

Kritika přišla z USA, Unie i Ukrajiny

Před dopady nového zákona varovaly Poláky i Spojené státy, podle nichž by zákon mohl ohrozit svobodu projevu. „Všichni musíme dbát na to, abychom nebránili diskusi o holocaustu,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí a Polsko vyzvalo, aby návrh legislativy přehodnotilo.

K dění ve své vlasti se kriticky vyjádřil také předseda Evropské rady Donald Tusk, podle něhož vláda svým kontroverzním krokem Polsku spíše uškodila, než by mu pomohla. Výraz „polské tábory smrti“ podle něho v souvislosti s diskusí o zákonu nyní používá celý svět. Za „naprosto nepřijatelný“ označil zákon rovněž ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Do debaty o kontroverzním zákoně se zapojilo rovněž Německo. „Neexistuje nejmenších pochyb o tom, kdo je zodpovědný za vyhlazovací tábory, kdo je provozoval a kdo v nich zavraždil miliony evropských Židů: byli to Němci,“ uvedl ministr zahraničí Sigmar Gabriel. „Tato organizovaná masová vražda byla spáchána naší zemí a nikým jiným. Jednotliví kolaboranti na tom nic nemění,“ dodal Gabriel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 2 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 3 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 4 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 10 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...