Mezi Kyjevem a Varšavou panuje napětí. Vyvolal ho nový film Volyň, přestože se do kin dostane až v říjnu. Popisuje válečné masakry polského obyvatelstva na ukrajinském území v letech 1943 až 1944, někdy označované za genocidu Poláků. Ukrajina už varovala před jednostranným pohledem, který může poškodit dobré vztahy mezi oběma zeměmi.
Masakr ve Volyni opět vyvolává nevoli. Kvůli novému filmu
3 minuty
Nový film o Volyni vyvolává napětí
Filmová novinka ukazuje smíšené svatby i společný osud historické Volyně. Do toho ale přichází válka a nacistická okupace, která nakonec v ukrajinských nacionalistech uvolní skryté běsy.
Víme o tom, že film bude kontroverzní, že vyvolá řadu emocí, ale taková má být jeho role. Myslíme si, že některé problémy se dají vyřešit jedině tím, že je otevřeme.
Na Volyni, obsazené Hitlerem, masakrovali ukrajinští nacionalisté koncem války polské obyvatelstvo. Útoky byly oboustranné, na základě etnického klíče tady ale zemřely desítky tisíc Poláků – často ženy a děti, velmi brutálně zavražděné. Režisér Smarzowski tvrdí, že chce novým filmem splatit dluh rodákům z tzv. polských Kresů, tedy oblastí, které byly do roku 1939 součástí polského státu.
Lidé z Kresů byli zabití dvakrát. Nejdřív sekerou, o čemž je tento film. A poté zapomněním, což by měl film změnit.
Ukrajinským historikům se ale nový polský film vůbec nelíbí. „Film Volyň je bohužel velmi stereotypní a jednostranný. Opakuje řadu mýtů. Už teď je jasné, že dobrým vztahům obou národů neprospěje, naopak je může ohrozit,“ svěřila se se svými obavami Volyňským novinám například Alina Špaková z Ukrajinského ústavu národní paměti.
Kolem tzv. volyňské řeže je v Polsku rušno i politicky. Parlament bude brzo jednat o tom, zda její výročí 11. července prohlásí významným historickým dnem a označí ji veřejně za genocidu.
„Řada lidí má pocit, že polský stát památku těchto lidí promlčoval,“ připomíná polský historik Maciej Ruczaj. Podle části Poláků oslavuje nová vlna ukrajinského nacionalismu i lidi, kteří se podíleli na vražedných čistkách na Volyni. Kyjev naopak ukazuje na omluvu ukrajinského prezidenta i domácích intelektuálů a varuje před emotivním a jednostranným otevíráním starých historických ran.
