Při mezietnickém násilí v Etiopii zemřelo více než 200 lidí, podle svědků jsou za masakrem povstalci

Více než 200 lidí zemřelo při útoku na etnické Amhary v etiopském státě Oromia. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na svědky, podle nichž mají incident na svědomí místní povstalci. Ti to ale popřeli. Útok se ve východoafrické zemi řadí k nejkrvavějším v poslední době.

„Napočítal jsem 230 těl. Obávám se, že je to útok s nejvíce oběťmi z řad civilistů, jaký jsme kdy zažili,“ řekl agentuře AP obyvatel okresu Gimbi Abdul-Seid Tahir, který podle svých slov masakr sotva přežil. „Pohřbíváme je v hromadných hrobech a stále sbíráme těla. Nyní dorazily jednotky federální armády, ale obáváme se, že pokud odejdou, útoky by mohly pokračovat,“ dodal.

Podle jiného svědka se místní Amharové, kteří jsou po Oromech početně nejsilnějším národem Etiopie, nyní zoufale snaží přesídlit do jiné oblasti, „než začne další vlna masového zabíjení“. Dodal, že etničtí Amharové, kteří se v oblasti usadili před 30 lety v rámci přesidlovacích programů, jsou nyní „zabíjeni jako kuřata“.

Svědci viní povstalce, ti pro změnu vojáky

Oba svědci z útoku obvinili povstaleckou skupinu Oromská osvobozenecká armáda (OLA). Na stejného strůjce útoku ukázala i oromská regionální vláda, podle níž se ozbrojenci uchýlili k útokům na civilisty poté, co nebyli schopni čelit federální armádě.

Mluvčí OLA obvinění popřel a uvedl, že masakr naopak spáchali federální vojáci a provládní milice. „Útok, o kterém je řeč, spáchala armáda a místní milice, když se v důsledku naší nedávné ofenzivy stahovaly z jednoho ze svých táborů,“ uvedl mluvčí. Podle něho příslušníci provládních jednotek uprchli do místa jménem Tole a zaútočili na místní obyvatele a ničili jejich majetek v odplatě za údajnou podporu OLA. Bojovníci OLA se podle mluvčího nedostali ani do oblasti, kde se útok odehrál.

Mezietnické střety zachvátily několik oblastí druhé nejlidnatější země Afriky, způsobeny jsou většinou historickými křivdami a politickým napětím. Amharové jsou v regionech jako Oromia terčem útoků opakovaně. Vládní komise pro lidská práva nyní vyzvala centrální vládu, aby našla „trvalé řešení“, předešla zabíjení civilistů a ochránila je před podobnými útoky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 13 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 17 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 28 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 1 hhodinou

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 2 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 11 hhodinami
Načítání...